masar píše:Moje původní otázka směřovala k tomu, že může dojít k problémům při posuzování takové instalace z hlediska ochrany, protože se odkazuje na určení projektantem, resp. podle čeho posoudit a určit ochranu např. při ztrátě tohoto projektu.
S posuzováním by neměl být problém. U nových instalací TN-C-S není většinou žádný důvod ochranu samostatným chráničem používat. Stejně u instalace po generální opravě podle platných norem - důvod použití zaniká.
Starší zařízení se při revizi posuzuje podle norem platných v době vzniku, tedy například ČSN 34 10 10. Pokud stav dovoluje bezpečný a spolehlivý provoz, revizí bez problémů projde. Projekty, dokumentace nebo předchozí revizní zprávy u starších RD v drtivé většině neexistují, nikdo je nedělal. Nad tím se celkem nikdo nepozastavuje, do revizní zprávy se nanejvýš poznamená, že dokumentace nebyla doložena.
Menší opravy nebo částečné rekonstrukce, kdy část nebo většina instalace zůstává původní, se dělají stejně většinou bez projektu. Zde se často ochrana samostatným chráničem uplatní, pokud stará instalace není přechodu na nulování schopná. Zařízení je pak případně možné revidovat podle dílčích částí, například vyměněný rozvaděč podle nových požadavků, stará instalace podle normy v době vzniku. Zde opět většinou dokumentace neexistuje a u staré instalace se po ní nikdo neptá.
Na principech konkrétních ochran se nakonec nic nezměnilo. Vlastní název musí ochranu jednoznačně definovat. Pokud je nutný přesnější popis některé části zařízení, může revizní technik použít i starší názvy, s odkazem na normu platnou v době vzniku zařízení.
O určení druhu ochrany nemůže být žádný spor. Elektrikář to musí zjistit po zběžné prohlídce zařízení.