Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

to Milan: člověče, budeš mít pravdu. Jsou modrý stejnej průměr, tak mě to spletlo. Přes každej je smršťovačka, takže není vidět popis, jsou hodně natěsno téměř namáčknutý na chladiči trandu pulzáku. Když jsem je rozhrnul, tak pod jedním je vidět popis CY3 u jiných kondíků je jen C a u fóliových krabic CX.

to Břeťa: nemohl bys hodit nějaký tip na impulzák třeba v TME?

to Devo70: Transil omezovací odpor na stříďáku? Já znám transily unipolární a bipolární. Unipolár na střídák dát nejde, z jedny ztrany se chová jako dioda a z druhý jako rychlá zenerka. Bipolár jako dvě zenerky proti sobě by teoreticky šly ale nikdy jsem to na stříďáku neviděl, jen na stejnosměrným třeba v autech, co mají hodně elektroniky.

V nabídce TME se nějak nevyznám, tam pro impulzní použití mají ve vyhledávači jen elyty, ale třeba tady
http://www.es-ostrava.cz/pdf/katalog_cz ... 30-333.pdf
si vybereš

Jo chlapi, ta velikost X2 MKP kondu je téměř určující. Jakmile mám v ruce něco, co je na opravdový MKP 220n/275V podezřele malý, tak pryč s tím. Porovnávám podle velikosti opravdických X2 MKP značkových kondů. Jak je to moc malý, tak to buď není MKP, nebo fest ojebávka. Právě takový ojebávky se hodně používaly v prvních, laciných LED kontrolkách na 230V AC, který ani ne po roce přestávaly svítit kvůlivá těm kondům. V nich ty ochranný nabíjecí odpory ani nebyly.
Teď si vzpomínám, že v MaR rozvaděčích, kde byl hned vedle 4kW frekvenční měnič bez primárního filtru, tyhle LED kontrolky odcházely podstatně rychleji...Na těch napěťových špičkách něco opravdu bude, na bordelu v síti samozřejmě taky a do třetice ojebávky při výrobě kondů.
Tohle všecko když se zkumuluje, tak se při větším množství podobně napájených zařízení může člověk fakt ulítat a stejně to vyřeší později jinak.
Neboť mám bohužel tu zkušenost, že bez opravdu speciálních a drahých opatření není proti masivnímu rušení ze sítě obrany.
Distributor to sice ví, ale má to na háku - mikrovlnkám, konvicím, spínákům atd. to obvykle nevadí. Nic je nemotivuje s tím něco dělat, ani vyžadovat tuzemské EMC atesty od měničů FVE. A i kdyby, zaplatit se dá kdeco, zvlášť při vyšším výkonu FVE a finanční motivaci do budoucna..

U těch impulsních bude problém se zkušebním napětí, teoreticky X2 by měly vydržet víc, zkouší se na 2kV, i když je na nich napsaný 275VAC.

Spoustu jehel v síti řeší filtr, energie zůstane, ale z vysoké jehly vznikne něco jako obdélník s daleko menším napětím, ale větší šířkou, samozřejmě superponovaný na původní "téměřsinus" ze sítě (sorry teoretikům za zjednodušení), jenže na tohle v těch krámech není prostě místo. Pak by nedocházelo k průrazu a postupné ztrátě kapacity.

Poznámka k tý velikosti X2 kondů. Šedivý TD233 z Tesly a později ES Ostrava jsou 3 x sirší, než ten žlutej nebo modrej sajrajt, co sem valej z Čajny. Ty tam nedávám zasadně, protože v ledce do zásuvky odešly už po 4 měsících.

Jo v tom zařízení jsou ve filtru 3 kousky X2 1M/250AC mezi každou L a N. Když jsem měnil ty 100N tak jsem vždy změřil i tyhle 1M. Zajímavý je, že jsem nikdy nenašel žádnej pod 850N.
Tak proč se vybouchaj ty malý na desetinu kapacity a ty velký stejnýho výrobce a typu klesnou o cca 15-20%?

Kondík s větší kapacitou se tou špičkou nenabije na takové napětí, aby se poškodil.

Tak ze kedy prebehne test? Ten obmedzovaci odpor presun pred varistor a zato ten x2 kondik. A pis postrehy z testovania. Najlepsie osadit dva take zapojenie jedno s varistorom a jedno bez ako dlho vydrzia.

To je Atlane test nadlouho. Pokud to bude držet tak na léta.

Zober jedno povodne zapojenie a jedno s upravou (zmeraj povodnu kapacitu v oboch), umiestni na miesto, kde odchadzali najrychlejsie a po mesiaci znovu zmeraj obe kapacity.

Někde ty X2 bejvaj přemostěný paralelně skupinou odporů (obvykle v sérii 2-4) s výslednym odporem pár MΩ,tak do 3-4.Nakolik to pomáhá,nevim.V těch přístrojích jsou obvykle noname X2 kondíky (DAIN,STARCAP a podobný).Pokud chceš poctivý,pak asi WIMA FKP a MKS,RIFA nebo ERO.Pokud těma odporama něco proleze,měla by to zenerka za usměrněním přežít.Pokud ne,můžeš dát výkonově silnější i tu.

Já tam žádnou zenerku nemám. A kudy prolezou ty impulzy při paralelním zapojení 100N kondíku s celkem malou impedancí a odporu 3 Mega?
Spíš jsem uvažoval dát místo X2 odpor kolem 47 K/ 2W. Sice to bude trochu hřát ale optočlen se rozsvítí.

Odpory paralelně ke kondu jsou vybíjecí, aby "to nekopalo" po vypnutí .
Odpor v sérii určitě nedávej metaloxidový , bude přetížením při špičkách odcházet stejně jako ten kond , postupně bude hodnota narůstat,až se to přeruší , metaloxidová vrstva rychle při přetížení degraduje . Ideálně drátový ,ale ten se tam asi nevejde, nebo metalizovaný.

Při jednom ze školení k problematice přepěťových ochran, nám asi před 15-ti lety lektor fy Saltek říkal, že po NN síti se často šíří úzké, jehlové impulsy, o amplitudách kolem 700V, které se přičítají k okamžité hodnotě napětí v NN síti. Občas se však v síti vyskytují i přepěťové špičky, hodně přesahující 1 kV. Zdroji těchto přepětí v obytných budovách pak jsou přechodové děje, při zapínání zářvkových těles s tlumivkami, lednice, mrazáky, motorové ruční nářadí a pod. A proto je prý zřejmé, že tato přepětí můžou mít vliv na životnost a poruchovost elektronických zařízení, připojených přímo k nechráněné NN síti...
Jedním z takových zařízení je i obyčejná úsporka. Když se podívám na schéma zapojení, výrobce většinou chrání spínací tranzistory před impulsním přepětím předřazením tlumivky, s indukčností asi 2 až 5 mH, v závislosti na výkonu. Bývá navinuta na feritové tyčince. Tuto tlumivku osazuje buď před usměrňovač, nebo hned za filtrační kondenzátor, o kapacitě pár µF.
Proto si myslím, že obdobné řešení ochrany před přepěťovými špičkami, dokonce se stejnou tlumivkou, lze použít nejen k ochraně PN přechodů spínacích tranzistorů úsporky, ale i u kondenzátoru připojeného k síti NN. Jde jen o mechanické provedení v dané aplikaci.

Milan píše: Ideálně drátový ,ale ten se tam asi nevejde, nebo metalizovaný.

Dráťák 2W se tam vejde, na kondík X2 je na plošáku pozice pro RM15 a RM22,5. Deska je nasvislo a nad tou pozicí není nic, co by nesneslo dlouhodobě trochu tepla. Otázka je, zda i když dám za odpor varistor, na jaký napětí ho dimenzovat a zda nebude odcházet na ty pulsy něco jinýho za odporem.

Vyrába sa drôtový odpor 47k 2W ?
Varistor za odporom je už zbytočný.