Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Rozumiem, urobím to tak.
Ďakujem všetkým za rady!!

Rozhodně ten šroubovací nevyhazuj , ještě ho můžeš prodat . I špatný sběratelé koupí a DOVNIŘ nacpou ty nové .

Jednoznačně doporučuji nejprve elektrolyty znovu naformovat bez demontáže a odpojování přímo v radiopřijímači. (Sám jej také vlastním.) Je k tomu třeba regulovaný zdroj napětí od cca 50 V do 300V s možností současné kontroly napětí i proudu. Formování může trvat i několik hodin, postupně se zvyšuje napětí, přiváděné na elektrolyty přes ochranný odpor tak, aby svodový proud byl jen několik mA a nedocházelo k ohřívání elektrolytických kondenzátorů. Pozor na polaritu! Vazební kondenzátory doporučuji vyměnit v každém případě.
Pokud vhodný regulovaný zdroj nemáš, zkus si jej od někoho vypůjčit. Vhodný je např. Tesla BS275.

Ale neblbni , vždyť má zdroj v radiu !!! Dá tam odpor 30k 10W , odpojí odběry- vytahá flašky a zapne .

hevestib píše:Uplne nerozumiem, cim ich mam nahradit a ako to cele zapojit.
Tibor

Já bych to zbytečně nekomplikoval - spíše bych nejdříve vzal nějaký menší elyt - třeba 10 mikro na 400 V a postupně bych ho začal přikládat k těm stávajícím, abych viděl, jestli ten brum je vůbec vadným elytem. Nemyslím si, že je potřeba ty staré dávat pryč, stačí k nim přidat třeba ty 10-20 mikrofaradové "outěžky". Ty stávající kondy totiž nejen že vyhlazují, ale zároveň i "drží" vodiče a srážecí anodové odpory v šasi.

BOBOBO píše:Ale neblbni , vždyť má zdroj v radiu !!! Dá tam odpor 30k 10W , odpojí odběry- vytahá flašky a zapne .

Sice to není pro tazatele, to není nejlepší řešení. Na elyty přijdepo zapnutí špička 300V, i když proud bude omezený odporem. Ta špička může nevratně prorazit slabou vrstvu oxidu na anodě.

Ale kuš ! Nech toho .

A bez zatížení dá trafo nejméně o 50V víc a to už může být problém. Kdysi jsem takto opravoval spoustu uskladněných elytů a leckdy se přeformování nepovedlo..

jjilek píše:A bez zatížení dá trafo nejméně o 50V víc a to už může být problém.

bez zatížení dá trafo více, ale nezapomínej, že Bořek navrhoval tam přidat do serie s kondíkem velký odpor.
Na něm zase to napětí při svodovém proudu elytu klesne a nic se nezničí . . .

Laik kurví jak se dá, znalejší člověk by s takto luxusním rádiem zacházel úplně jinak a s příslušnou pokorou..
Bručet to může i kvůli blbě nastavené symetrii konce!
Sám 805A s elektrostaty i bez nich mám - obě série se i osazením pasivem dost liší. 805A-1 bez elektrostatů je starší a ještě obsahuje celkem bezproblémové těsné kovové pakotrop-svitky.
Ta novější 805A už s naprojektovanými elektrostaty ARZ201 už má na spoustě míst karamelky TC151-155, který bohužel musí ven...

Raději bych u 805A varoval před zestárlými, původními plochými selenovými usměrňovači B250C100. Mně se u jedné 805A stalo, že s novými elyty, byť téže kapacity jeden z nich záprtkově zasmrděl a bylo po něm jak po žábě.
Sehnat tyto typy na 100mA a v dobré kondici vůbec není jednoduché. Původně jsem to chtěl řešit prostě diodami do komůrek místo sloupků destiček, ale po vyzkoušení se zjistilo, že výsledné napětí na prvním elytu stouplo o víc, než 35V a pálit v odporech se mi to nechtělo.
Tak jsem pracně rozebíral stejné, ale různě vadné 100mA usměrňovače, vybíral z nich dobré destičky a postupně tak z asi pěti vadných složil jeden bezvadný usměrňovač. Originál jsou Siemens, ale úplně stejné destičky mají uvnitř i 100mA usměrňovače Soral.
Je to hrozná otrava to vůbec bezbolestně rozebrat, natož tak měřit mrňavý destičky a postupně skládat.
Měl jsem víc štěstí, než rozumu, že se v jedné krabici na půdě našly vadné kusy těchto 100mA typů. V mnoha běžných, menších rádiích totiž byly jenom maximálně 70-80mA typy.
Já totiž některé druhy vadných součástek nevyhazuju, zvlášť elektromechanických a už několikrát se mi to vyplatilo /třeba u starších druhů potenciometrů, spínačů, souprav, ale i relé, velkých drátových odporů a tak podobně/.
Pokud je relativně velká půda, tak se to takhle praktikovat dá

Někdo bude žvanit o likvidaci techniky a zásadní neznalost selenových usměrňovačů , které jsou starší než on nezná .....

hevestib píše:Na mojej Tesle Filharmonii by som chcel znizit sietovy brum. Bude stacit vymenit tie dva velke elektrolyty, alebo to chce este nieco?
Tibor

Ale zpátky k dotazu autora vlákna. Filharmonie podle textu hraje, to znamená je nebo bývá zapnutá. Z toho vyplývá, že elektrolyty se už (pokud nehřejí) asi naformovaly, nebo naformování vůbec nepotřebovaly. Bylo by tedy možná na místě jen změřit jejich stávající kapacitu nebo osciloskpem se podívat na zvlnění anodového napětí předzesilovače (E7 6F32). Pokud se matně pamatuji, (schema zde: http://radiojournal.cz/schemata/ts721sch.pdf), tak brum byl často způsoben přímo v usměrňovacím stupni detekcí silného VF signálu na usměrňovacích diodách a tento problém byl typický pro takto řešené síťové přijímače při příjmu silných blízkých vysilačů. Odpomáhaly tomu v tomhle případě kondenzátory 5k/cca 1500V C53 a C54.
Samozřejmě teoreticky je důvodů pro brum podstatně více, pominu-li vazební kapacity, tak např. vadná některá el. v NF části (svod mezi vláknem a katodou), nechtěné odpojené stínění některých živých přívodů, jejich přemístění při opravě, vadná usměrňovací elektronka atd. Bylo by pro další rady vhodné, aby tazatel odpověděl ještě nějaké další otázky:
-bručí přijímač i při staženém regulátoru hlasitosti na nulu
-bručí přijímač jen při příjmu silných vysílačů?
-bručí přijímač jen po zapnutí a postupně brum zeslábne?
-změní se intensita brumu při opačném zapojení síťové vidlice přijímače do zásuvky?
atd.

Jakékoli podrobnější informace, aby člověku vůbec bylo dovoleno a mohl nějak poradit, je nutný z těchhle nováčků doslova po jedné dolovat.
Podobných je tu poslední dobou čím dál víc.

Nespletl sis 721A Festival s 805A Filharmonie? V té druhé je všecko jinak.
Festival si na "lepší" přijímač /podle té sedmičky/ jenom hrál, jinak je to právě kvůli tomu heptálu hrozná mrdka. Sedmičkový aparát, jedna 6L31 na konci a spotřeba jak dva čtyřkové přijímače.
Seleny v grecu se chovají kapku jinak, než vakuové 2C usměrňovačky, aparáty s můstkovými seleny nemají sklony na silných místních vysílačích vmodulovaně bručet 100Hz.
Proto v 805A ty kondenzátory na blokování jednotlivých větví grecu či anodového sekundáru ani nejsou, nejsou dle zkušenosti zapotřebí.

Sorry, ve schematu jsem se přehlédl. Ale jiné možnosti a otázky pro upřesnění zůstávají. Seleny v graetzu mohou mít jiné nectnosti, např. probitá nebo nevodivá některá větev, ale to je nad možnosti odhalení pro laika kolem elektronek bez vybavení pro měření. Proto ty další otázky. O riziku práce s napětím 300V st (400V ss) nebo i více při laických úpravách raději pomlčím.