Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

dj_rizek píše:Ano DX5, jak píšu 486 i DX5 MP3 normálně nedala ale pentium jo.

Ale dala, ale nedalo se dělat už nic jinýho. Měl jsem DX5 na 160MHz, k tomu 32MB RAM, tehdy dost atypická sestava. Pod Windows NT 4.0 to sice ve Winampu těsně nestíhalo, ale v playeru od Fraunhoffera ano.

Musím konstatovat že mám zkušenosti trochu jiný, ano základní předpoklad je správnej, disk by neměl načíst ale bohužel mám zkušenost že načítal v DOSu (Win ne!) ale pří zápisu problém, dál jsem to neřešil, dal jsem jinej disk.

Tohle přenechám znalejším.

xsc píše:

dj_rizek píše:Ano DX5, jak píšu 486 i DX5 MP3 normálně nedala ale pentium jo.

Ale dala, ale nedalo se dělat už nic jinýho. Měl jsem DX5 na 160MHz, k tomu 32MB RAM, tehdy dost atypická sestava. Pod Windows NT 4.0 to sice ve Winampu těsně nestíhalo, ale v playeru od Fraunhoffera ano.

Já jmenoval právě Winampa,v tý době v okruhu známých běžnej Mp3 přehrávač, to že to "fungovalo" v jiným přehrávači vím a nespochybňuju ale zas jak, co vím 128kbit ještě jo ale víc myslím ne...

Lukas-Peca píše:Ubude ale volného místa.

A ubude natrvalo nebo opět jen do restartu? DOS si bufferuje posledních pár sektorů, takže je pak nečte z disku, ale z paměti a tak ty změny tam chvíli jako jsou, než se do bufferu načtou znovu z disku.
Problém toho zápisu/nezápisu může být i ve shnilém kabelu, nejen v řadiči. Na tom širším kabelu je signál /Write Gate, ten blokuje zápis.

Určitě bych zjistil, jaký je takt na ISA sběrnici, při 33MHz pro CPU by tam mělo být nastaveno někde /4 aby to bylo kolem 8Mhz, s 10MHz to ještě chodilo, s výše už to blblo.
Co tam je za řadič na HD ?

No když je to tu o 386 a grafice, tak jsem teď taky řešila záhadu. Hraju si tu se dvěma jednodeskáčema od Teknoru, TEK-AT2 (386SX) a TEK-AT4 (486). Obě desky umějí fungovat tzv. bezdiskově. AT2 může mít osazeno až 4x512KB FLASH/EPROM a v nich image disku a až 2x512KB baterií zálohované RAM taktéž s image disku. AT4 může mít na desce osazenou SMD 1MB FLASH, já ji tam neměla, tak jsem ji tam osadila, a také až 2x512KB zálohované SRAM. U AT2 jsou ty FLASHky v paticích, tak jsem tam image nacpala programátorem, u AT4 to bylo složitější, musela jsem disassemblovat BIOS a zjistit, jak se ta připájená FLASH programuje a napsat si vlastní SW.
No a teď k té záhadě. Na obou deskách ve FLASH i v RAM disku byly "díry". FLASH a RAM jsou na adresách 0xB00000 a 0xC00000. V každém MB bylo 32KB, které se blbě četly, u AT4 nešel ten blok ani naprogramovat. Koumala jsem, čím to je, díra byla vždy mezi 0x?B8000 a 0x?C0000 a poškozené byly jen liché byty. No a to je tak nějak oblast, kde je v dolním 1MB CGA grafika. Tak jsem zkusila vyměnit grafiku, původní Trident TVGA9000C za C&T 451 a problém zmizel. Zdá se, že Trident má nějaké neúplné/chybné dekódování adresy či co a tak se částečně zrcadlí i do vyšších MB kde narušoval funkci FLASH/RAM disku. Hajzl.

Tak bus clock divider je nastavený Clk2/4. Volné místo na disku ubývá skutečně jen do restartu. Řadič je KP2000, je to taková velká plachta plná různých 74xx, je na ní velký čip s nálepkou s nápisem MORSE HF308. Stejný řadič byl v tom slušovickém AT. S tímto řadičem už to dříve fungovalo na nějaké novější 486 (už měla PCI). Mám ale dojem, že už tehdy to občas zazlobilo. Asi na to vezmu osciloskop a podívám se na tu řídicí sběrnici.

Jinak to AT byl můj první počítač, i s monitorem to mělo výrobní štítek JZD Slušovice, ale jinak to bylo kompletně sestaveno z taiwanských dílů. V 5. třídě, tj. cca rok 2002, jsem to rozebral, ale disk mám dodnes a jede, je tam i uvítací program s gratulací ke koupi počítače TNS AT.

Já jsem se jako děcko s počítači setkával od druhé půlky 90. let, v té době už to většinou byly nějaké 486 a lepší, bratranec měl od roku 1995 Pentium. Při škole jsem chodil do počítačového kroužku a tam bylo ještě jedno PC AT, ale to už tehdy byla těžká historie.

Lesana měla jako obvykle pravdu, skutečně byl vadný kabel, přerušená žíla 6. Ty ploché kabely jsou hrozné zlo.