Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tenhle Osramáckej fazetovej Halospot mám doma. Jestli si to nepletu s něčím jiným, dělají se s úhlem 15, 30 a 60 stupňů. Problém je, že žárovka je přivařená do patice a nejde vyměnit, pokud praskne, tak je to celý na vyhození.
Zajímavý taky je, že kvůli vyzařování má tahle halogenka podélný vlákno jako H4 nebo H7 žárovky do auta. Většina halogenek, třeba Osram Xenophot má příčný vlákno, je to prý výrobně jednodušší.

Přesně takhle jsem H4kou běžně odpajovall před cca 25lety, halogenka byla už pěkně zaprasená a jednoho dne udělala nečekaně bum. Jizvu na dlani mám dodnes a už mě nikdy nenapadlo to zkoušet znova.

Odkdy je argon halogenid?

Ať jde ten moravskej neználek ...

sinclair píše:Odkdy je argon halogenid?

Leoši, klid, na Bořka Rejpala s jeho rycím bagrem se vyser - v tý baňce není JENOM argon - je tam i trošku iodidu nebo bromidu = halogenidu nějakýho kovu, nejčastějc sodíku, ale to jsou sloučeniny za normálních podmínek v pevným stavu a vypaří se teprve ohřátím po nažhavení vlákna na provozní teplotu. Argon tvoří náplň baňky, která neobsahuje kyslík a tudíž nedovolí shoření vlákna na kysličník, ale zároveň snižuje mechanický i tepelný zatížení jednotlivejch částí žárovky při svícení - prostě bańka není namáhaná vnějším přetlakem, protože je v ní místo "normálního Edisonova vakua" právě ten argon (nebo i krypton, případně xenon) - akorát naplněnej pod nižším než atmosférickým tlakem - a ten se ohřevem při funkci navýší, jenomže díky naplnění s menším tlakem se nedokáže zvýšit na hodnotu nebezpečnou pro baňku. Každopádně díky vyšší tepelný vodivosti náplně v ní dochází k lepší funkci toho halogenidovýho cyklu a k vyšší mechanický odolnosti celý žárovky - proto se ty vzácný plyny do halogenek používají. Stačí takhle?