Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Achab píše:Nesmysl, dostatečně nízká impedance smyčky je základní podmínkou pro funkčnost nadproudových jistících prvků.

Samozrejme, ale tady se bavime (u smyckovanych zasuvek) o rozdilu v ani ne desetinach Ohmu, takze jestli 10 nebo 15 zasuvek nebude mit asi zadny vliv.
Napsal jsem to nepresne a bral jsem to jen v souvislosti s tim poctem zasuvek. Omlouvam se za nepresne vyjadreni bez uvedeni souvislosti

Nevidím v tom problém za předpokladu, že budou použitý seriózní zásuvky či dvojzásuvky se šroubovým připojením a že těch 11-12 zásuvek v řadě bude propojených opravdu smyčkováním, to jest bez přerušení průchozích vodičů. To lze snadno provést při trubkování, při kabelování přímo pod omítku je to už problém - ale spíš se zedníkama, než technický...
Ale jedině tak lze i při větším počtu udržet impedanci vypínací smyčky na rozumný hodnotě.
Leckdo si totiž pravé smyčkování plete s okruhováním, což vůbec není totéž.

Tanga či jiné druhy, s bezšroubovými svorkami a při použití tvrdých dvaapůlek či dokonce čtyřek vůbec nepovažuju za bezpečný a spolehlivý spojení.
Těchhle bych se bál dát do řady i pět za sebou.
Zvláště ne při jejich provedení - místo keramiky sprostej plast.

Mimochodem - víte, že existovaly i dvojzásuvky, které regulérně umožňovaly každou její polovinu připojit /kromě PE/ na úplně jiný okruh či fázi?
Jestli nevěříte, vyfotím. Taky jsem na ni čuměl jak puk.

Tyto staré dvojzásuvky měly propojky, které šly odstranit. Ale jinak byly přednostně určené pro připojení na stejný obvod. První typy měly jeden ochranný kolík nahoře, druhý dole. Skládaly se ze dvou kontaktních částí jednoduché zásuvky, otočených o 180°.

Díky za názory, na tu novou normu se budu muset podívat, já si totiž pamatuji jen tu informaci o té dvouzásuvce, ne o více násobné. V obvodu je totiž jedna vícenásobná v rámečku (celkem čtyři zásuvky) a kdyby se tato sestava dala považovat za jednu zásuvku, tak by bylo po problému.

Jinak rozvod je z části veden 4 mm drátem a z části 2,5 mm. Ne na střídačku, ale postupně. Nejprve je ta čtyřka a ke konci pak ta dva a půlka. Z historických důvodů. Z týchž důvodů jsou v rozvodu celkem dvě odbočovací a jedna "průběžná" krabice s věnečkem. Téměř všechno jsou zásuvky ABB Tango a tři dvouzásvky jsou také ABB ale Standard (nebo jak se to jmenuje). Pokud si dobře vzpomínám, tak všechny zásuvky jsou šroubovací.

Jak již zaznělo, impedance vypínací smyčky důležitá je, pro správné fungování nadproudové ochrany. Zásuvkové rozvody jsou TN-S, jako celý byt, a zatím je nemáme zapojené přes chránič, v době stavby to ještě nebylo nutné, ale možná je časem přepojím. Na chránič je zapojená koupelna a pračka. Proti většině informací z té doby jsou chrániče velmi spolehlivé přístroje a za celou dobu nedošlo k jedinému falešnému vypnutí. Vypínají vlastně jen při zkoušení (to když si občas vzpomenu) a jednou mi jeden z nich zachránil život.

Při práci se snažím používat rozum, takže si myslím, že použití více zásuvek je o dost bezpečnější než rozdvojky a prodlužovačky, ale zajímalo by mě, jak to udělat správně i "papírově". Byť asi správnou odpověď znám (dalš okruh) ale možná prostě existuje možnost, kterou neznám. Tahat další dráty se mi skutečně nechce, už jen kvůli tomu bordelu kolem toho.

sinclair píše:Mimochodem - víte, že existovaly i dvojzásuvky, které regulérně umožňovaly každou její polovinu připojit /kromě PE/ na úplně jiný okruh či fázi?
Jestli nevěříte, vyfotím. Taky jsem na ni čuměl jak puk.

Nie celkom regulérne, nakoľko su výrobcom určené na 250V/16A .

Tyto byly pouze na 10A a nebyly určeny pro dva obvody. Pouze šly odstraněním propojek rozdělit na dvě samostatné části. Ale v praxi to snad nikdo nedělal.

Je to tak, normy se doporučují hlavně pro blbce, aby měli jakžtakž sjednocený názor, ale nejsou vůbec právně závazné. Určitě by byla dobrá norma, která by předepisovala mít fázi na zdi v levé zdířce s kolíkem nahoře, ale důležitější je určení toho, že by to hlavně v celém bytě či baráku mělo být zapojené stejně.
Zrovna tak doporučení mít max. 10 zásuvek na jednu větev znamená to, že se musí probrat, co vše tam bude připojené. Mít na stejné větvi v první zásuvce varnou konvici, v druhé elektrickou troubu a zároveň v třetí zásuvce praču, do čtvrté zapojovat žehličku a mít v rezervě dalších šest je přímo ideální. Při zapnutí jen těchto 4 spotřebičů a naprostou nefunkci by taky mohl někdo ukřivděně křičet, že je norma až na 10 zásuvek a tak to prostě musí přece fungovat.
Tímto kecem chci upozornit, že žádná norma nezakazuje mít 12 zásuvek v jedné větvi. Jak to bude opravdu fungovat, to si určí uživatel velmi rychle sám. Inteligentní přijde rychle na to, že zapínat může vždy jen něco.

p32 píše:Určitě by byla dobrá norma, která by předepisovala mít fázi na zdi v levé zdířce s kolíkem nahoře, ale důležitější je určení toho, že by to hlavně v celém bytě či baráku mělo být zapojené stejně.

Takýto predpis by bol dobrý v prípade TNC , čiže starých elektroinštalácií.
V TNS sieti je jedno, či je fáza na ľavej, alebo pravej zdierke. A ani samotná norma o tomto nepojednáva.

Ano, norma nemá obecnou závaznost, pokud její dodržování neukládá právní předpis.
Vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby se na normu ČSN 33 2130 odkazuje, čímž ji činí závaznou.

Uvažovat o zvýšení impedance by bylo nutné jenom při podstatném zvětšení délky obvodu. A to hlavně v případě, že impedance vypínací smyčky v objektu nemá pro dané jištění dostatečnou rezervu. Dvě zásuvky s několika metry kabelu nemají z tohoto hlediska za běžných okolností žádný podstatný vliv. Řeč je samozřejmě o zásuvkovém obvodu pro běžné spotřebiče s menším odběrem.

Mimochodem při poškození kabelu se taky osazuje spojovací krabice, a počet spojů se zvýší stejně, jako by tam byla zásuvka. Leckterá "firma" tam dokonce vrazí lustrsvorku do sádry a nedělá si z toho hlavu...

Impedance, pokud je na vstupu sítě do domu, bude vždy dobrá, pokud někdo nenatáhne 50m 1,5kou. Obvodů pro kuchyň se dnes tahá tak 5. Já mám dva 2,5Cu, TNC. A jede tam myčka, trouba, lednice, mikrovlnka, veškeré spotřebiče vč. konvice 3kW a nikdy jistič nevypadl. A manželka dost vaří a peče. Stačí to taky a v pohodě.

Já, kdybych si dělal nový zásuvkový okruh, nepřerušoval bych kabel vůbec. V místě zásuvky bych jej pouze oholil, hodil pod šroubky a táhnul dál...
Možná je takový postup paranoidní, ale náhoda je blbec:

Stalo se mi ve starém bydlišti, že v jedné místnosti sršela zásuvka, do které nebylo nic zapojeného. Zjistil jsem to jen náhodou, protože jsem ji z nějakého důvodu otevřel. Na zásuvce za ní už ale nebyl kdovíjak příkonný spotřebič, myslím jen televize v pohotovostním režimu. Ve všem jsou dnes spínané zdroje přemostěné "odrušovacími" kondenzátory. Na uvolněném kontaktu způsobuje kapacitní zátěž velké jiskření a může to být jen nabíječka od telefonu.

Dnešní elektrikařina směřuje k šulení kdesčeho, všude samá rychlosvorka, vagosvorka, samý tenký termoplastík, samé vachrlaté zásuvkové kontaktíky bez pomocných pružinek, levně z Polska, do toho spínané zdroje s velkými nárazovými proudy, z číny s ojebanou konstrukcí, to se musí jednou vymstít.

Neniu, podle toho co píšeš, tak to potřebuješ řešit u sebe doma v bytě.
Normální člověk přidá 11. (12.) zásuvku a hotovo.
Ale pokud tady z toho chcete dělat vědu, prosím. Jen se hlavně neposr..
Tohle už začíná být debata jak na elektrika.cz

Šak jistě, když mu v noci uhoří děti a žena, u soudu pak kdyžtak může dělat jakože hloupého, že tomu jako nerozumněl, nějaká dvanáctá zásuvka, a dají mu možná o tři roky míň Jakože nedbalostka, nevěděl, co činí no

Taky si říkám, že mnohé naprosto zásadní bezpečnostní požadavky norem se zde často berou příliš lehkovážně, dokonce se na ně vyloženě se*e, a najednou taková zásadovost u jedné zásuvky.