Osmdesat píše:Z praxe je mi ale známo, že je choulostivý na poškození pásku, často se mi krátkodobě přepíná do monofonní stopy, dojde-li k výpadku. Což je sice výhoda - na kazetu se vlastně nahraje zvuk dvakrát - jednou do šikmých stop, podruhé v monu do podélné stopy, takže slouží při přehrávání jako záložní.
Neviem presne (je to dávno). Ale mne sa zdá že niekto vyrábal VHS čo nahrával "len" zvuk - teda bez obrazu. A tam to išlo asi priamo cez videohlavu nie cez zvukové hlavy.
Niekto bude vedieť....
To měla například řada Grundig Monolith, v trojkové řadě všechny HiFi, ve čtyřkové a pětkové řadě už jen ty HiFi modely, které nedovolovaly záznam obrazu v režimu LP: v režimu Hifi jel pásek poloviční rychlostí, ačkoli pro obraz tato rychlost k dispozici nebyla ani při snímání. Podobně se choval i Matsushita Telerent N9006T, což vlastně také byl Panasonic.:
Při záznamu zvuku se promagnetovával pásek do hloubky a vzhledem k velké vlnové délce se "rozplizl" i do šířky, takže sledování stopy nebylo tak kritické, i když se část šířky zaznamenané stopy přepisovala následující stopou. Hlavně ale záznam zvuku nezeslaboval obrazový signál, jeho hlavy byly vypnuté, FM záznam byl tak spolehlivěji čitelný. Ani při mírně vytahaném pásku a nepřesném překrývání signálů z hlav při jejich střídání nebyl snímaný záznam zdaleka tak náchylný ke známému vrčení.
Možná by tedy stačilo v libovolném hifi videu odpojit obrazové hlavy... Ve videích jsem se ale nikdy nehrabal, nevím, jak je to tam udělané.
Také je tu možnost na jakémkoliv videu zaznamenávat pomocí nějaké modulace zvuk místo obrazového signálu.
Tímhle jsem se v myšlenkách zaobíral v době, kdy byly jen diskety - nějak na vhs pásek dostat data. Mám pocit, že existovávaly i nějaké adaptéry pro záznam PCM v parametrech Audio CD na obrazové stopy VHS kazety.
Dokonce myslím, že snadná zaznamenatelnost do časového rámce PALu (nebo NTSC) byla východiskem pro stanovení "podivné" vzorkovací frekvence 44100 Hz pro audio CD.
Možná by šlo udělat nějaký FM modulátor, jehož signál by se zaznamenával do obrazové stopy. Obrazový signál je tuším na pásku modulován v AM, ale nevím, zda spojitě, nebo vlastně nepřerušený signál ani není možné zaznamenat (kvůli přepínání stop)?
1 stopa = 1 půlsnímek. Pak je tam přerušení, při kterém video generuje snímkový zatemňovací a synchronizační impulz, nebo je tento impulz zaznamenán ještě na pásku?
Osmdesat píše:Možná by tedy stačilo v libovolném hifi videu odpojit obrazové hlavy...
V některých strojích by to šlo, záleží na tom, jak mají synchronizovanou okamžitou polohu bubnu s hlavami. Při záznamu to nevadí, buben má pevně nastavené otáčky a každou půlotáčku se zaznamenává na dolní okraj pásku impuls (řekněme "filmová perforace"). Horší je to při snímání: mnoho přístrojů porovnává okamžitou polohu bubnu s polohou řádkových impulsů čtených z pásku, a tracking udržuje podle vzájemné polohy snímkového resp. půlsnímkového impulsu detekovaného z videosignálu z pásku a "filmové perforace" zaznamenané na dolní podélné stopě. Tedy bez synchronizační směsi zaznamenané na pásku to zvládnou jen některé přístroje. U ostatních by byl třeba další, různě složitý, zásah do obvodů servořízení.
a dále mimo jiné píše:...1 stopa = 1 půlsnímek. Pak je tam přerušení, při kterém video generuje snímkový zatemňovací a synchronizační impulz, nebo je tento impulz zaznamenán ještě na pásku?
Při snímání video nic negeneruje, tyto signály musí být zaznamenané na pásku. Samozřejmě jde to tak, že v aktivní (viditelné) části každého řádku bude uloženo několik digitálních paketů (formát podobný teletextu, který je uložený v zatemněných řádcích "nad obrazem"). ale řádkový synchronizační impuls, půlsnímkový a snímkový synchronizační impuls, ty všechny je třeba dodržet i s jejich zatemňovacími intervaly. Čili k přerušení dojde nejen v půlsnímkovém zatemňovacím intervalu, ale i v zatemňovacím intervalu každého řádku. A, pochopitelně - nahrát je na pásek i s tím digitálem. Ten na rozdíl od analogu nemusí být uložen spojitě, stačí mu ta viditelná část řádků. Musí stačit.
Aký materiál sa používal vlastne na VHS pásku?
Lebo ked to zoberem "farebne"? - tak niečo ako metal. Lebo napr. čo mal BASF chrome? to malo aj inú farbu ako bežné VHS kazety.
A aj tie "bežné" sú tmavé skoro čierne.
Byly to chromky. Postupem času do toho začali přidávat směs Fe2O3 a kobaltu. Každý výrobce používal trochu jinou směs a patřičně ji chválil. To platilo i pro audiokazety.
Obecně ale podíl chromu v činné vrstvě časem klesal, dopovali to levnějším a ekologičtějším materiálem, šlo jen o zachování stejné koercivity jako původní CrO2. Kazety ale vždy nesly hrdý nápis Chrome, i když tam oxidu chromičitého byla jen třetina.
Metal to u VHS nikdy nebyl, má vyšší koercivitu, muselo to zůstat kompatibilní se staršími přístroji.
Jinak černý pásek vypadá víc cool, tak možná proto byl černý
Ale hovno metal. Je to vysoce koercitivní materiál, v mnoha ohledech stejný s Cro2, tedy typem II. pro audio. Ostatně je to už vyzkoušený, jeden můj známý, co kdysi dávno vlastnil studiový Tascam na půlpalcové pásy, nechal vytáhnout pásek z kazety E180 /tedy ještě relativně tlustý/, navinuli to na NAB cívku a zkoušeli nahrát.
Výsledek byl v mnoha ohledech podobný, jako když do přístroje s manuálním přepínáním vrazíte CrO2 kazetu, zatímco přístroj je ale přepnut na Fe. Nadbytek výšek, nízká vybuditelnost a zvětšené zkreslení.
Totéž se také stalo, i když v menší míře, protože to bylo při rychlosti 19,05.
Kromě toho si myslím, že ten materiál je nějakým způsobem upraven tak, aby přednostně dokázal zaznamenat jen zdůrazněné nejvyšší kmitočty, dejme tomu v šířce pásma až do 6,5MHz, u BetaMaxu dokonce ještě mnohem šířeji.
A to bez ohledu na to, jak bude vypadat výsledný zvukový záznam do podélné stopy, neboť ta byla u běžného VHS obecně vždy špatná, nutně vždy horší než televizní FM zvuk.
Posuvná rychlost, menší než u CC systému, ostatně ani nic lepšího nedovoluje, šířka pásku a podélné stopy situaci spíš ještě komplikuje a pokud se pamatuju, tak rekordéry VHS nebývaly vybaveny na podélné stopě systémy HX Pro ani žádným ze systémů Dolby.
Takže i proto vznikly "lepší" rekordéry VHS s PCM HiFi záznamem, protože i další primární funkce těch lepších typů byly nadstandardní /větší počet obrazových hlav, lepší stojící obraz, převíjení bez pruhů a v barvě apod./.
Co se týče PCM záznamu, tak z praxe vím, že vůbec není háklivý ani na horší kvalitu kazet a je plně kompatibilní i v ostatních přístrojích s "HiFi" zvukem.
Jmenovitá úroveň na vstupu NV-HD625 má být 1V rms - pak nedochází ke komprimaci či ořezávání signálu ještě ve vstupní, analogové části a ani automatika přístroje ještě nijak nereaguje, pokud se Vám povede si vstup "napípnout" jmenovitou úrovní a záznam začne do cca 2s. Potom ještě automatika setrvává na "svém" zisku a nezačíná je zvyšovat, protože se snaží jakoby zesílit slabý přicházející signál.
Obecně by bylo dobré podložit k záznamu přiváděný nf signál něčím, co automatiku bude držet v jedné poloze, typicky v poloze minimálního zisku, neboť tehdy i vstupní obvody nejméně šumí. Mohly by to být krátké pulsy o jmenovité úrovni a kmitočtu, které už ucho neregistruje, ale automatika na něj reaguje.
Technicky úplně nejčistší by bylo i sehnat rekordér s možností ruční regulace záznamové úrovně a jejím kvalitním měřením - třeba i s možností přepnout na automatiku.
Hill má s touto technikou víc zkušeností - myslím, že "ruku + indikátory + automatiku" na PCM záznamu měly některé dražší stroje Sony, kteří to skoro beze změn údajně převzali z Betamaxu poté, co se byli nuceni smířit s VHS.
Pokud bych na podobný píčovinky měl čas a od přístroje podrobný servisní manuál, tak by bezesporu bylo možné vstupní automatiku vyřadit, resp. upravit ji tak, aby pouze limitovala nadměrně silné signály, ale nanabíhala se ziskem nahoru, seřídit vstupní citlivost např. na 0dBu, do vhodného bodu připojit kvalitní špičkový indikátor a nahrávat takto.
Ostatně pamětníci vědí, jak a na čem probíhal úplně první, digitální záznam v Supraphonu.
Připomenu jen, že to byly právě původně PCM videorekordéry, které měly předřazeny převodníky Nippon Columbia /komerčně Denon/, nějakou synchronizaci kvůli střihu a myslím, že šlo zrovna o Smetanovu Mou vlast. Ale lidé s lepší pamětí budou vědět ještě víc.
Trochu napravím, s čím ses asi nesetkal: stereofonní toploadery Panasonic (bohužel typ si nepamatuju, ale byly to jedny z prvních DirectDrive ještě s dálkovým ovládáním po kablíku) měly zvuk jen na dělené podélné stopě a Dolby B navrch. Měl jsem v parádě dva velmi podobné kousky, oba samozřejmě dovoz z Bavor, a oba potřebovaly stereofonní kvaziparalelní zvukový konvertor, tak o nich vím.
To máš pravdu, s jakýmkoli kompandérem na podélné stopě jsem se v praxi nesetkal. Možná, že by to tady ani nebylo prodejný.
A taky kompatibilita s ostatními rekordéry/playery by byla problém.
EDIT: no problém - dík za info.
Mňa to len tak napadlo z CC kaziet.
Lebo tam (pri CC) som vedel na 90% o aký tip (1-2-4) ide už pohľadom na farbu pásky. Samozrejme že pri VHS tam bude zmes "kadečoho".
Naposledy upravil(a) lopez dne 19 led 2018, 09:55, celkem upraveno 1 x.
Vyhrabal som to a odfotil. Len zle sa to fotí (je to lesklé + vyváženie bielej).
Je to presne.
SONY E-180CD
BASF E-200 High Standard Chrome Videocassette
Na foto trochu vidno rozdiel že je to také do modra. Chcel som povedať len to - že ak by som pootváral aj 20 VHS? Tak tú BASF Chrome nájdem hned len podľa farby.Tak ma napadlo že možno táto páska bude lepšie sedieť ako Type II.
Na CrO2 jsou postavený úplně všechny, snad kromě nejstarších, kde byl pásek opravdu hnědočerný. Ty nejlepší ho obsahují 100% plus přídavek kobaltu /ty nejčernější/, ale tzv. "standard" to mohou mít jako směs s něčím jiným. Ale kysličník železa v jakékoli formě je pro nejvyšší kmitočty už nepoužitelný - kvůli konečné velikosti "jehliček", které má chrom ani ne poloviční.
Myslím, že by kvůli tloušťce, následné mizerné boční tuhosti a tendenci k vytahování neměla být řeč o kazetách nad E180. Už i v té je dost tenký pásek - půlpalcové pásky na studiové vícestopé stroje měly 35um a tohle má tak polovinu, možná míň.
Rozhodně bych neuvažoval třeba o E200-240. Na některých často používaných E200/E240 jsou po otevření víčka přímo okem vidět vytahané, zvlněné okraje. Kazeta pak ve videomechanice na obrazu jakžtakž funguje jen díky "podtlakovému přítlaku", ale bývá to vytahání hodně poznat na mizerném podélném zvuku. Na PCM zvuk to samozřejmě vliv nemá.
Starší kazety s tenkým pásem a podélným zvukem mohou trpět a také trpí na zvuku silným prokopírováním. Záznamová automatika to automaticky moduluje na 100%, záznam je poměrně silný a pásek velmi tenký. Prokopírování na podélném zvuku je poznat už po cca 3 letech, pokud celá ta 3 léta kazetu aspoň 1x ročně nepřetočíte tam a zpět.
Z toho mi vychází, že extra tenké 1/2" CrO2 pásy z videokazet asi nebudou extra vhodné na hodně promodulovaný analogový záznam zvuku, i kdyby se úspěšně povedlo na něj adaptovat nějakou mechaniku, či dokonce přímo sehnat stroj s 1/2" dráhou a hlavami.
Nepochybně by to na 19cm/s dávalo naprosto excelentní výsledky i bez použití kompandéru, ale na archivaci by se to podle mne moc nehodilo.
Kdo zná někoho staršího a zkušeného z ČT či ČRo, tak se optejte na bývalou hlavní náplň práce archivářů. Dnes už jsou archivy z větší či menší části "digitalizované", takže žádné periodické přetáčení není třeba, ale v minulosti skoro nic jiného u vzácných nahrávek nedělali a měli na to dokonce přesné rozpisy, která sekce se kdy naposledy točila...
Bylo mi řečeno, že mastery, nebo dokonce vícestopé originály velmi vzácných nahrávek digitalizací nebudou procházet a je snaha /velmi rozumných lidí zřejmě/ je uchovávat v původním formátu.
Archiv, který za něco stojí a jsou v něm opravdu cenné věci, tedy musí mít pořád k dispozici analogové stroje na všechny potřebné šířky pásu, rychlosti, počty stop i čtyři typy nejběžnějších "unašečů".
Velkých archivů jsou podle mě mraky a o mnohých z taktických důvodů laická veřejnost ani neví - svůj obrovský analogový archiv má Supraphon, kde skončily i mastry Pantonu, něco svého mají i Loděnice, pak rozhlas, televize, soukromá studia, co začínala dřív. Bude toho hodně.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 21 led 2018, 12:30, celkem upraveno 1 x.
Len zle sa to fotí (je to lesklé + vyváženie bielej).
