Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Třeba má za sebou ekonomku, nebo gymnázium a někdo mu poradil, že "technika má perpektivu". Takových nevyhraněných může být dnes docela dost. A mnozí studenti VŠ do svého budoucího oboru v dobách SŠ ani nenakoukli, netušili, kam budou jednoho dne směřovat. Vy jste to všichni věděli?

Takový student stavárny nebo medicíny (humanitní pseudoobory neuvažuju) taky ne vždy prošel SŠ průpravou v témže oboru.

Ale začínat rozdvojenou osobností není podle mě dobrej nápad...
Asi budu podle dnešních kritérií nějakej vadnej.
Drží mě to od devíti let. Už v osmičce jsem měl jasno kam dál, i bez moudrých rad rodičů.
Nebýt tehdy dvojky z chování ve 2. pololetí devítky, kdy už jsem roupama nevěděl co bych, tak jsem možná skončil na nějaký průměrný škole.
Měl jsem vlastně svým způsobem zprdelekliku, víc štěstí než rozumu.
Práskaný náborář z podniku, co sral na nějaký přihlášky a jezdil po základkách se vyptávat, kdo byl dobrej v kroužku.
Jak jsem pozdějc zjistil, byl to na svůj věk i režim úžasně kreativní člověk, co mj. úspěšně prošel Baťovou Školou práce.

Ať tazatel piluje znalosti v oblasti MCU, tam (podle příspěvků) už určité zkušenosti má.

sinclair píše:Už v osmičce jsem měl jasno kam dál...

To já taky, ale rodič rozhodl jinak a nacpal mě na gympl. A ještě k tomu byla třídní ortodoxní komunistka a fyzikářka to samý. Tak jsem gympl proseděl v hospodě. Ale dvojku z chování mně nedali, i když jsem se hodně snažil...

Je vidět, Ó Nejvyšší Zdeňku,
že's polistopadový maturant. Já mám za sebou stejnou SŠ 200km od Brna, ale podobné absence jsme si nemohli dovolit. Jen jsme párkrát vynechali TeV.

K tématu - dnes je rozhodující disciplína, pokora a zájem o obor. A nedoporučuju velkou averzi vůči bernardomtajovskoidní královně věd. To pak máte studia mnohem těžší...

A kterej listopad myslíš? 1939?

Já měl vždy vše řádně omluveno, ať už za socialismu, či po revoluci. Nakonec ta mě zachránila před propadnutím z občanské nauky. Byly to zbytečný 4 roky života a ten maturitní papír jsem chtěl spálit, ale dodnes jsem na to nenašel volnej víkend. Je mně nanic...

judeware píše:Ať tazatel piluje znalosti v oblasti MCU, tam (podle příspěvků) už určité zkušenosti má.

- ak uz zistil ktory konkretny MCU mu v buducnosti prinesie najvecsie prachy...

To z jeho prvního příspěvku nevyplývá, tak bych to nepřeháněl s despektem. Pozitivně lidi motivovat, to nám tu pořád chybí.

Znám to ze svých školních let - běda, jak se někdo iniciativně přihlásil a odpověděl špatně. To byl pak céres a následkem takové znechucení, že bylo rázem po iniciativách (na dlouhou dobu).

Kdyby se třeba sinclair (sorry Leoši ) přihlásil pod jiným nickem někde na jiném fóru jako budoucí student VUT s tím, že stručně řečeno zná něco málo z audia, pár elektronek, nějaký repráky - tak ho taky sežerou zaživa...

To, co dělá z technika opravdu profíka je cit pro součástky. A taky to, že žádný normální inženýr neexistuje. Každej je nějak praštěnej, nedá se s ním žít, chápe věci jinak než ostatní atd. A taky si často hlídá svoje myšlenkové teritorium.

Výjimkou je manželka s válečkem v ruce.

Nejvyšší Zdeňku, dovolím si vyslovit jedno neoddiskutovatelné žydkoidní dogma - typický elektronik, programátor apod. je tvor sociofobní, introvertní, sem tam depresivní, nespolečenský a (viděno svým okolím) nenormální. Na tom trvám.

Ale kdo se oboru trochu věnuje (nemusí být profi), počítá s tím a zpravidla vidí, co se okolo něj v tom obyčejném normálním světě děje.

Nemám žádných námitek. Bastlíř je tvor normální, ale běda nám, kterým to vlezlo na mozek...

ZdenekHQ píše:... Bastlíř je tvor normální, ...

Pokud je to skutečně bastlíř, pak neznám žádného normálního.

A naopak?

Já svůj názor už napsal, tudy cesta nevede... Ale ten dotaz je dobrej třeba jako sbírání dat pro bakalářskou práci, ovšem z jiného oboru.

Asi tak.
Petrbow položil dotaz, ale pak už nedoplnil nic, nač byl postupně tázán. Takže bych to viděl spíše na nějaký průzkum.
Mě chytla elektřina už v mých asi tak 5 letech, když jsem se chtěl podívat do Talismana, co že to tam hraje. Naštěstí se mi přitom povedlo vyrvat šňůru ze zásuvky, aniž bch věděl, že je to to nejlepší, co jsem mohl udělat. Nějakou hodinu jsem se ještě klepal a pár dní chodil kolem všeho, co bylo připojené ze zásuvky, obloukem. Ale ten zájem mě nepustil. O tom, jaký to mělo průběh, už jsem tu kdysi psal, tak to nebudu opakovat.
Že na průmce jsem měl několik spolužáků, kteří dosud neviděli ani amáro, natož, aby něco někdy předtím ubastlili, to jsem tu myslím psal taky. Prostě premianti na základce, kteří na tu školu šli jen proto, že jim ji nějaký výchovný poradce doporučil jako výběrovou, na kterou se dá těžko dostat, a stejně těžko se v ní udržet. V roce 1968 totiž u zkoušek nikoho nezajímal nějaký poměr rodiny k lidově demokratickému zřízení. Bohužel, v době podávání přihlášek na VŠ už zase byl klapoklidez rodiny do druhého kolena důležitý, čili se k tomu škola vyjadřovala. Tak jsem skončil v té šestině, která nejen nedostala doporučení, ale naopak - každý jsme dostali nedoporučení...
Pokud si vzpomínám, tak ti nebastlíři se na VŠ dostali všichni, ale jen málo jich v oboru dělá.
Jenomže to byli premianti základky, kteří se na tu školu vydali naučit elektroniku, přitom vesměs fyzikální zákony zmíknuté měli, tedy většinu.. A to bastlení vesměs dobře zvládli, přece jen jsme měli opravdu kvalitní vyučující a mistry v dílnách. A bastlíře tahouny a rozsáhlou výměnu zkušeností mezi sebou.
Přesto si myslím, že dnes je poněkud pozdě začínat s elektronikou už na střední škole.