Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dnešní miniaturní signálový relátka s proudem cívkou cca 20mA při 5V bych se na tohle vůbec nebál použít. Co se týká té jehly na cívce (která tam při správném zapojení stejně nevznikne), pomalu to jde spínat i fotočlánkem a tím to totálně galvanicky oddělit...

Super, takže jestli je to takto možné provozovat, je to to nejjednodušší.
Sluchátkáč udělám s jedním vstupem a budu ho krmit z TAPE-REC výstupu pro magič.
Pokud tam není nikde žádná záludnost, ze které by mi začalo něco hořet na hlavě , děkuju moc vám všem za pomoc a ochotu.

Možná bych se ještě zeptal na dimenzování pojistky pro primár toho trafa.
Sekundáry jsou 2x 12V/1.25A (30W).
Zvažoval jsem T-500mA, není to moc, nebo málo?

Sluchátkáč samotný je napájený po usměrnění cca -16/0/+16V, kliďák na emotorákách v jednom kanálu se doporučuje cca mezi 50-150mA, podle podmínek chlazení (trafo je možná až dost dimenzované). Filtrace 4G7/25V na kanál. Ale nevím přesně, zda při volbě primárové pojistky hledět na odběr preampu, nebo jen na parametry trafa..?

Pokud má ten trafák jen 30VA, tak dimenzuj pojistku jen na jeho příkon + zapínací proud, který u těchto malých typů není nijak velký. Na velikost filtračních kapacit bych nebral ohled, protože odpor sekundárů je dost velký na to, aby nabíjecí proudy omezil sám na rozumnou velikost.
Měla by tam naprosto bohatě stačit pojistka T200mA a přitom to zůstane citlivě jištěné proti nějakému průseru uvnitř zdrojů.
T pojistky s přehledem zvládají zapínací proudy i poměrně velkých toroidních traf až někam ke 250VA.
Až někde nad tento příkon + pověšený velký kýble na sekundárech je lepší to mírně omezit softstarty, nežli přílišně předimenzovávat T pojistku.
Příliš předimenzovaná pojistka potom při náběhu průseru vypne moc pozdě.
Typický případ: mizernej elektrolyt, co vlastním svodem začíná hřát, nebo je ohřívanej vedlejším chladičem. Svodový proud kondenzátoru zvyšující se teplotou lavinovitě roste, odběr ze sekundáru roste také a schyluje se k ejakulaci obsahu kýblu.
Správně dimenzovaná pojistka to zachytí včas, už při tom větším nárůstu teploty a svoďáku, ještě chvíli předtím, než kýbl svým obsahem vymaluje vnitřek krabičky.

Takže jestli chápu správně, odběr trafa při max zatížení je 30VA : 230V = 130mA, a malou rezervu do 200mA navrhuješ pro prvotní cuc při nahození, aby pojistka pokaždé nevyletěla.
Napsal jsi to pěkně, moc díky tobě i všem ostatním. Budu pokračovat v práci a zeptal bych se opět, když se na něčem zaseknu.
Děkuju!

Není zač.
U malých transformátorů jde v podstatě vždy o to, uchránit tenké primární vinutí před spálením v případě, že se stane nějaký průser na sekundáru.
Trafo okolo 30VA jako takové /jakéhokoli provedení/ má ještě celkem velký vnitřní odpor, poměr jmenovitého proudu ke zkratovému u něj není tak velký, jako u traf většího výkonu.
Vnitřní odpor trafa sice spolehlivě pohltí ten první, pár period trvající proudový náraz do prázdných kondenzátorů, takže netřeba pojistku předimenzovávat na nabíjecí proudy kýblů. Ale déletrvající zkrat už trafo okolo 20-30VA může poškodit, proto je rozumně dimenzovaná pojistka dobrý nápad.

Když už tam dáváš pojistku na primár /až za dvoupólový síťový spínač samozřejmě!/, přidal bych u kvalitního a ni levného zařízení paralelně k primáru trafa i X2 kondenzátor s kapacitou 15-22n/275V AC a také jeden paralelní, větší varistor na 275V, obé přetažené kouskem odpovídající smršťovačky. To pro všecky případy jejich roztržení či poruchy. X2 kondenzátory i varistory se vlivem nechutného bordelu v síti umí i hezky roztrhnout. Kondenzátor i varistor samozřejmě až za vypínač a za pojistku, co nejblíže primáru.
Pokud tam máš síťový spínač, tak paralelní "kompenzační" kondenzátor k primáru trafa výhodně a spolehlivě zlikviduje případné prásknutí při vypínání sítě.
Mám osobně vyzkoušeno, že na každých 10VA výkonu trafa mi pro dobré odstranění veškerých rušivých jevů i mohutného jiskření spínačů vychází kapacita paralelního kondíku zhruba 5n. Když se to s kapacitou kompenzace hrubě přežene, začne to jiskřit a práskat znovu - tentokrát ovšem vypínáním proudu velkého kondenzátoru.

Větší a hlavně kvalitní varistor na 275V zase účelně likviduje případné jehly, které mohou přijít /a také, že přicházejí/ ze sítě - ale přitom nestihnou pootevřením varistoru vyrazit pojistku. Mohou pronikat i na sekundár a tam působit další škody. Hlavně v případech, kdy v napájeném zařízení něco běží "na hraně" dovoleného napětí, například monolitické stabilizátory jsou na tohle velmi háklivé. Ona ta jehla má takovou strmost, že snadno proletí usměrňovačem, může poškodit případné odrušení diod usměrňovačů /máš ho tam?/, proletí i filtrací a jako první na ráně je právě monolitický stabilizátor, který velké rezervy proti katalogu nemívá. To se pak řeší ty záhady, proč odešel nějaký stábl, když všecko ostatní zůstalo dobrý a ničemu nic není.
V extrémních případech tyhle jehly ze sítě ničí právě jako první ty X2 svitky na primáru, které častými mikroprůrazy a odpařováním fólií ztrácejí kapacitu, někdy i velmi brzy.
Už se tady o tomto jevu v jednom tématu psalo, týkalo se to srážecích X2 MKP kondenzátorů, použitých v beztransformátorových zdrojích jako hlavní kapacitní reaktance.

No a varistor v kombinaci s pojistkou samozřejmě také spolehlivě ochrání dražší zařízení před nenadálým, delším přepětím v síti, které může vzniknout "upálením nuláku" na trafostanici i jinými způsoby.

Vhodný tipy na kvalitní X2 kondenzátory a varistory:
https://www.ecom.cz/knb1560x-0-022uf-10 ... 9saXN0Ow== - výrobce Iskra, jogurti
https://www.ecom.cz/r46x-0-015uf-10-275 ... 9saXN0Ow== - výrobce Arcotronics, osvědčená kvalitka
https://www.ecom.cz/cv-275-k-14-b-1/?sR ... 9saXN0Ow== - výrobce KEKO Varicon, osvědčená dlouhodobá kvalitka

Sinclaire, díky moc za tvůj čas a rady.
Vše, cos napsal si ještě poctivě projdu a promyslím. Zarazila mě ale první věc - pojistku ZA DVOUPÓLOVÝ síťový spínač.

1. Chtěl bych to do halfracku 1U, mám tedy absolutně na knop extrémní omezení ve výšce přístroje. Dá se to, ale aby nebyla síť roztahaná na zadním panelu a byla dál od vstupů, vychází tam nejlépe europřívodka s integrovanou pojistkou. Ta je ale daná tím, že pojistka je na fázi hned to první, nejde ji dát ZA spínač. Spínač musí být ZA pojistkou. Je to problém?

2. Popravdě - zapojení jsem chtěl udělat "po japonském stylu" - jako to je u mých starších hifi komponentů. Prostě jsem to okoukal

Tedy europřívodka s pojistkou / jednopól přepínač na fázi / pak na primár trafa.
Pracovní nula - z přívodky na volič 115/230V / z něj na primár trafa.
Ochranná nula - zelenožlutý SCN z trafa

Vše nejkratší cestou, letované a dvojitě izolované, nebo krimpované fastony v plastu, svázané dohromady tak, aby nic neupadlo a nemohlo se dotknout, jak to dvojka vyžaduje.

Vysvětlil bys mi výhodu dvoupólového spínače na síť, když naráz odepne L a N? V čem jsou plusy?

Dojpólový odpojení je bezpečnější. A nechápu, na co tady v řiti €vropy potřebuješ přístroj vybavenej voličem pro síťový napětí i 120V, když celej kontinent i s Vostrovní říšej jedou na 230V... Nebo ty se s tím chystáš vyjíždět za Veľkou Mľáku?

Možná ano.. takže už nyní jsem se rozhodl využít oba primáry v tom, že je prostě udělám na přepínač (samozřejmě k tomu určený Arcotronic s popisky, krytý proti náhodnému přepnutí), místo ustřižení a zasmrštění 115V vývodu. Pokud bych byl jinde, hifi si beru s sebou a jsem rád, že možnost volby napětí mám na všem....
Jestli se můžu zeptat - v čem je dvojpólové připojení bezpečnější, chtěl bych znát tu podstatu, z fleku mě to takhle nenapadá.. Není rozdíl v tom, že když se vypne jednopól, tak celé vedení druhého pólu, je pořád napřímo pod napětím, zatímco dvojpól oboje utne a za spínačem jsou dráty mrtvý?

Přesně. Když u třídy II ucvakneš oba přívody stejně jako u jedničky, nemáš ani uvnitř na ničem žádnej potenciál bez ohledu na to, jak máš vůči fázi otočenou napájecí vidličku. Proto je dvojpólový odpojení často vidět i na plně izolovanejch zařízeních ...

Díkas za vysvětlení!
Promyslím, jestli ten dvojpól má u mě význam, protože spínač musím mít vepředu a vzadu zase volič napětí, takže někdy může být vedení L a N dopředu - a zase dozadu na volič celkově komplikovanější (s větším počtem rizik "upadnutí"), než fází na jednopól a pracovní nulou na volič a do trafa.
Nebo - řekněme se stejným počtem nevýhod. Pokud to bude vhodněji vycházet na dvojpól, určitě ho tam dám.
Rozhodně mám ale víc jasno

Jestli to není tajný - ten sluchátkáč jsi stavěl podle čeho? Dáš schéma či link?
Díky.

Ahoj, je to deska koupená z ebay, základ zapojení by měl být podobný JC2 od Curla, diskrét v áčku s j-fety na vstupu (2sk246+2Sj103), mosfety na výstupu (2sk2381+2sj407), je tam rovnou na desce zdroj a modul ochran. Nejsem nějaký znalec obvodů, mám jen slušný přehled o součástkách, umím pájet a vyrábět věci technicky - doporučil mi to známý, zdálo se mu to jako asi to nejzajímavější z toho, co se tam nabízí. Podpora ale bohužel nula a dokumentace bídná, kdybych nenašel a nepřeložil si texty ze stránky nějakého Číňana, který si to stavěl a trošku to popsal - z toho trapně a nesrozumitelně přeloženého postupu bych asi nepochopil, jak to oživit.
To schéma má taky drobné odlišnosti od reality. Trimr u vstupních fetů má být 2k (místo 100R), ty 470R co vedou k LQ3 a LQ5 mají být 680R. Na těch 680R se nastavuje vstup, má na nich být cca 1-1.35V (1.7-2.3mA) - nastavil jsem 1.25V. Druhým trimrem 5k se nastavuje kliďák konců. Nemám to ještě v krabici na větším chladiči, dal jsem jen ohnutá U-čka pro základní oživení. Standardně se doporučuje nastavit na 10R emitorákách 0.5-0.6V, což dělá kliďák 50-60mA. Obyč U-čka tohle ještě zvládnou, je to tak na hraně udržení ruky, spíš to už štípe. Pokud je možnost lepšího chlazení (a to určitě udělám), doporučuje se nastavit klidně až 150mA, zkreslení ještě padne a zvuk je prý lepší. Někde jsem zavadil i o doporučení až na 250mA, ale to mi přijde už jako masakr, nevím. Takhle na stole se všechno chová správně, po 10sec. se sepne ochranné relé jak má, hodnoty kliďáků drží jak přibité..
Zatím jsem to nezkoušel poslouchat, musím ještě udělat nějaký kablík na vstup provizorně, abych připojil signál ze zvukovky.
Hrál jsem škatulata se vstupními j-fety, koncáky i bipoláry v precizních paticích a snažil jsem se docílit co nejlepšího offsetu. Dostal jsem se v jednom kanále prakticky na přesnou nulu, druhý kanál +3mV. Víc už nešlo. Vstupní j-fety jsem měl jen na počet, konce byly jeden jako druhý, tam to vliv nemělo a doladil jsem to výběrem BC-ček (onsemi), kterých bylo víc.
Říkám si že si seženu pro první test pecky do uší za pajdu, nebo tam dám nějaké malé televizní ovály 15R, mám sice Sennheisery 600 a 650, Beyery 770Pro a 880Pro - jenže nejsem odvážný pionýr, bojím se aby nebyl ohňostroj, i když se zdá být vše ok
Nemám osciloskop, ale až si dám do pořádku věci kolem PC, můžu měřit smyčkou přes mírně upravené karty Esi Juli@, M-Audio AP192 ve Spectra Plus, nebo ji jiném sw, abych viděl, co se tam děje.
Zvukovky v loopu se dostanou na vlastní thd kolem 0.00014%, záleží na kvalitě základní desky, ale na změření sluchátkáče by to mělo určitě stačit, spíš tam jde o to, jestli to nějak nekmitá, není tam les harmonik, nebo jiného bordelu.
PS: foto osazených desek jsou z netu, svoje můžu cvaknout třeba později, až to bude víc pohromadě.

Doprdele čoveče
A všiml sis, že 2SK246/2SJ103 jsou vysloveně výrobcem specifikovaný pro spínání, nebo taky jako current limitery? Vůbec nemají zaručovanej šum, ale zase mají garantovaný Rdson, ostatně jako každý správný spínač
Krom toho mají jiný pořadí vývodů - právě jako "spínací", klasický "zesilovací" mají vývody v jiným pořadí.
Kromě toho 2SJ103 byly v originále vždycky tak těžko sehnatelný, že jsem to párkrát i vzdal a i místo K246 na N místě radši použil něco jiného.
Použil jsem je fakt jenom jednou, dá se říct "nouzově" a měly subjektivně tak mizerný, tvrdý zvuk, že při nejbližší příležitosti byly vyměněný za 2SK170/2SJ74.
Mizerným tvrdým zvukem myslím to, že zvuk subjektivně postrádal tu úplně typickou, vysokoimpedanční fetovou sametovost, jako to umí K170/J74.
Ale jsem ochotnej připustit, že výsledný zvuk může v kombinaci s určitým vkusem a určitým druhem sluchátek i muziky někomu dobře vyhovovat - proč ne.
Ani nejsem bůhvíjaký netopýr, ale když ten rozdíl pouhýma ušima poznám už i já, tak to už musí být cosi. Zrovna já, týpek, který co si nezměřil, tak tomu nevěřil

Čoveče, zkus použít ty profláknutý 2SK170/2SJ74, nebo klidně i mnou mockrát úspěšně použitý 2SK370/2SJ108. Tyhle dva nemají sice úplně stejný pouzdra /tedy originály určitě ne/, ale jsou jeden jako druhý a proto se i dobře párujou do párů i komplementových dvojic.

Naposled jsem tyhle poněkud nesourodé 2SK370/2SJ108 použil do "mírně zfetované", ale jinak původní, zvukově skvělé a rychlé DPA220.

To, že jsou oba výborný, dokazuje i jejich častý používání ve vstupních diferenčákách u lepších Denonů, Pioneerů i některé Akai je měly - ještě předtím používali dvojčata 2SK389/2SJ109.
Ty 2SJ108/2SK370 se trochu hůř shánějí, ale můžu Ti dát kontakt na jednoho Skota, který to umí, oboje.
Všecko snad lepší, než 2SK246. Já tyhle spínače fakt vždycky viděl jen na spínacích místech, nikdy zesilovat. Určitě ne v ničem sériově vyráběným.
A pokud už 2SK246 některý seriózní výrobce použil, tak jako I-limiter ve zdrojích proudu lepších stabilizátorů, pro blokování signálový cesty, nebo i spínání důležitých korekčních členů, kde se vyžaduje fakt malý Rdson.

Jo a taky si myslím, že prohánění víc, než nějakých 100mA koncovými fety už jejich linearitu nijak nemůže zlepšit.
Už to jenom hodně žere, klade nároky na zdroj, na stabilitu předpětí, vytápí kastli, ničí teplem okolní materiál a z toho.
na ty z všelijakých HE-HiFi kecáren. To většinou bývají týpci, co nepostavili ani kurník, anebo jiným radí hovadiny, přičemž sami mají třeba nastavenej kliďák na 40mA...Ale aby byli důležitý, tak napíšou, že by "určitě byl prospěšnější co nejvyšší klidový proud" a podobný kecy. Přitom si na stejným či podobným zapojení sami natloukli držku.

Jako některý, co radili typickýho, neupravenýho Ciuffoliho sluchátkáč nastavit do áčka tím, že se koncovými BDčky prohání 100mA - a bez jakýkoli tepelný zpětný vazby na předpětí. Půlhodina, než se všecko důkladně prohřeje a dalších pár minut, než jde skoro všecko osazení do , včetně tvrdých zdrojů.
Až takový někteří umí být...Totál bez znalostí a praxe, ale radí jak zběsilí. I tady takových pár je - brzy je poznáš

Když se tak koukám na tu desku a schéma a domyslím si tam DC-servo, tak mám pocit, že čumím na Macurovo Dispre ...