Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tyvole Ty máš paměť! Mně se teď vybavilo, že 15-ky BASF, nejprv v jednoduchém, kulatém plastu a pak v černo-zeleno-červených papírových krabicích nejprv 155,-Kčs, pak 165,-Kčs odložené v Elektře.
Šedočerné UD25-120 na 18-kách byly v Elektře /vždy pod pultem/ asi až od 2. půlky 80. let, do té doby jsem Maxell v obchodě fakt neviděl. A paní vedoucí by dala vědět o novince. Maxell do té doby jenom v Tuzexu a pokud zbylo, tak občas i v prodejně Filmových laboratoří na Zarámí.
V Tuzexu byla ta výhoda, že 15-ky i 18-ky BASF tam byly skoro furt, kdykoliv člověk přišel. A nevycházely nějak draho. Paradoxně byl od 2. půlky 80. let problém s bonama a do valut nikdo moc nechtěl jít, to smrdělo průserem. Divoké historky z Prahy o falešných stodolarovkách dorazily i k nám do Vidlákova

V letech 1970-75 se mně dařilo kupovat ve Zlíně,Ty to asi budeš Ivane pamatovat někde blízko Tesly Eltos byla prodejna už nevím čeho,pásky Agfa PE 46 Hifi na 18cm občas i Maxell LN 25-120.

V boční ulici, kousek před Eltosem, ve směru od kostela.
Dnešní Dlouhá byla dřív Murzinova a prodejna Filmových laboratoří byla v tehdejší i dnešní ulici Zarámí. Byl to takový malý kumbál, dnes je tam udělaný myslím druhý vchod do prodejny Elkoma.

Jo přesně,studoval jsem v Otrokovicích a ve Zlíně a to už je dávno.

Po vyhodnotení snímania z testovacieho pásu je možné urobiť záver v tom zmysle, že použité hlavy GX majú trochu iné charakteristiky, a tým v Akai prispôsobili aj obvodové korekcie. To na začiatku v krátkosti naznačil
už TheLastUnicorn. Magnetofóny s klasickými hlavami používajú blízke, alebo úplne presné časové konštanty v zpätnoväzbovom obvode. Špecifické hodnoty korekčných členov GX 620 ale zrejme platili pre nový magnetofón. Teraz, po 35 rokoch asi došlo, v prípade snímacej hlavy, k nejakým menším zmenám. Preto je po takej dlhej dobe vhodné overiť snímaciu charakteristiku. V mojom prípade, jedinou úpravou bola náhrada rezistora R54 4,3kΩ (meral 4,1kΩ) za 4,99kΩ TR 191. Tým sa získal úplne vyrovnaný priebeh snímacej charakteristiky pri snímaní z testovacieho pásu DIN.
Pokračoval som s nastavovaním záznamovej časti. Predchádzajúci stav so stratami v snímacom kanáli, mal dosť nepríjemnú balistiku problému smerom na nastavenie predmagnetizácie. Pokles celkovej charakteristiky v oblasti 4 - 8 kHz nie je možné rozumne vyrovnať znížením hodnoty predmagnetizácie. Opravári spravidla nastavia predmagnetizáciu tak aby mali zhodu výstupných úrovní na 1 kHz a 10 kHz aj za cenu posunutia bodu predmagnetizácie smerom k nízkym hodnotám. To zo sebou prináša zhoršenie stability záznamu, zhoršenie skreslenia, šumu, prebuditeľnosti pásu atď. Prihliadnutím k tomu je nutné nastaviť určitú hodnotu
predmagnetizácie zohľadňujúcu komplexné charakteristiky záznamového materiálu, nie iba frekvenčný priebeh. To v krátkosti zhrnul už Jára Cimrman, keď pri svojej druhej návšteve Prešporka, pri príležitosti slávnostného ukončenia činnosti dobytčieho trhu na Odborárskom námestí, len tak mir nichts dir nichts predniesol: "Chlapci, biás zdaleka není pouhý štelizírunk diskantú." No, neviem akú známku mal z češtiny, ale myslím, že problematiku už vtedy vystihol správne.
Pre prípad kvalitnejších magnetofónov je vhodnejšie použiť metódu
Δ10kHz. Pre mnohé pásy je hodnota Δ10kHz presne definovaná. Ako vzťažný som vybral pás BASF LPR 35 pro, pre ktorý sa udáva
Δ10 kHz cca 5,5 dB, hodnotu je možné odčítať z charakteristík pásu pre rýchlosť 19,05 cm/s a je dostatočne univerzálna, vyhovuje aj pre
AGFA PEM 468 a nepohrdne ňou ani dlhohrajúci Emgeton DP35 LHD-tmavý materiál a modrý začiatok.
Na záver musím konštatovať, že magnetofón takto dobre už dávno nehral a platí to aj pre rýchlosť 9,53 cm/s.

Ano, takto to obvykle končí. Tedy myslím tím fakt, že jeden stroj lze optimálně seřídit maximálně na dva-tři typy pásů podobného charakteru a podobných základních vlastností.
Po vložení pásu třebas i stejného Fe-LN či LH typu, ale s výrazně jinou charakteristikou - citlivostí ve výškách je všechno jinak.
Měl jsem A77 seřízenou na pásy Basf LP35, ale téměř cokoliv, vyrobené tímto koncernem, třebas i v provedení DP na tom pracovalo uspokojivě.
Průšvih nastal, jakmile se v prodeji objevily pásy Maxell. Všechno bylo jinak a výsledek pro mě osobně nebyl moc poslouchatelný. Přátelům se sice líbilo, jak je výsledek "nabroušený", jak má "naleštěný výšky" a používala se i jiná podobná přirovnání.
Ale že už na +1 až +1,5dB ten pás začínal na hloubkách ohavně zkreslovat a bylo nutný na to dávat při záznamu pozor, to už nikdo neviděl..
Pár firem už se pokusilo vyrobit stroje, na kterých by se dalo optimálně využívat kdeco. Podle mého názoru ale ve výsledku počet vnějších ovládacích prvků a kombinací jejich nastavení překročil všecky únosné meze. Tyhle stroje kladly i nemalé nároky na odborné znalosti uživatelů.
Naštěstí už dneska takový výběr pásů není

Zaujímavé sú pásy Maxell LN 25-120 z "Elektro-Rádio", u nich nešlo nastaviť úplne rovný priebeh na žiadnom magnetofóne. Nie, že by boli zlé, ale bola tam istá anomália. Je to možné? Pás Maxell UD už bol lineárny.

Osobně už nenastavuju magnetofony na žádný jiný pásy než BASF (RMGI) LPR35, nebo Maxell UD35 (jsou pracovním bodem stejně velmi podobné). A zásadně nepoužívám metodu 1kHz/10kHz na stejnou úroveň. Využívám systém ARTA, kde vidím rovnou kompletní charku a zkreslení. Nastavuju na nejvyrovnanější průběh mezi 1 a 10kHz i za cenu, že to už od 10k začne na nižších rychlostech padat. Zkreslení však nehoním nejnutněji co nejnižší...do 1,5% pro 250nWb/m je to pořád OK a raději snížím jmenovitý tok.
Jinak jsem za posledních 5 let měl v ruce asi 20 různých akaiů a všechny byly seřízeny na 185nWb/m, krom strojů s Dolby nebo DBX - ty chodily na 200nWb/m.
Jednou jsem seřídil GX620 na 250nWb/m a na rychlosti 9,5cm/s se mi odměnil dosti vysokým zkreslením, pokud se ručky VU-metrů při záznamu přiblížili k nule. Kdo někdy na tomto stroji nahrával a pak přehrával na něčem jiném, tak zjistil, že do přístroje leze vždy víc, než je udávaná hodnota. Pokud seřídíme GX620 na 250nWb/m, nahráme na něm hudbu tak, aby se ručky přibližovaly k nule a následně záznam přehrajeme třeba na revoxu B-77 seřízeném na 257nWb/m dojdeme ke zjištění, že u revoxu nám lítaj ručky VU-metrů za roh...

Máš zavedený výborný postup. Viem, že nemáš rád polovičaté riešenia. Postupom času som aj ja prišiel na to, že pre dobrý výsledok je dôležitá linearita záznamu medzi 1 a 10 kHz, to bol hlavný dôvod tejto revízie. So záznamu na rýchlosti 9,5 cm/s som nemal najlepší pocit, ale nedostatky som pripisoval viac nižšej hodnote predmagnetizácie, ako vyššej úrovni (250 nWb/m) záznamu, aj keď to úzko súvisí. Na 9,5 cm/s (a tiež u kaziet) som si navykol nastavovať úroveň záznamu tak, že pri najčastejšie opakujúcich sa maximách sa pohybuje ručička okolo hodnoty -3 dB. Pri normálnych rockových skladbách sa ešte vyskytujú sporadické maximá, u ktorých sa ručička vychýli k 0 dB, prípadne trochu viac. V takých prípadoch posudzujem jednak ako dlho maximum trvá a aj aké frekvecie ho tvoria. Ak je to spev, tak to spravidla nepredstavuje významé riziko skreslenia. Podvedome ma to ťahalo na 9,5 cm/s používať pásy čo najviac LH.