Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No jo, ale podívej se na inzerce. Lidi nevědí, co by si za tu 820 řekli... Ten Videoton mi stál 800 plus počtu; plně funkční, ladí, nic nechrastí a podobně.
Za 800 bych měl u té Tesly nějaký "půdní nález" a "po zapnutí svítí, dále nezkoušeno" a tak.

Tak si nějaký ten Transiwatt kup a můžeš porovnávat. Na svou dobu to byly povedené zesilovače, které ani dneska neurazí.

elektrosvit píše:Na svou dobu to byly povedené zesilovače, které ani dneska neurazí.

. . . to mohu potvrdit.
od roku 1985 jsem vlastníkem Transiwatt 140 Studio a stále ho používám.
Jen jsem někdy na konci devadesátých let vyměnil "zeleninu" . . .
koupil jsem to tenkrát jako stavebnici, zvlášť trafo, tišťák, mechanické díly a součástky v pytlíku . . .

Kup a vyzkoušej

No jo, jenže toho je na netu celkem pomálu. Buď vraky, co někde ležely ve stodole, nebo něco co "asi funguje". Navíc ty 🤐 pětikolíky... To byla dlouhou dobu taková evropská specialita

No a přefláknul to americkej cynš

Tak asi objektivně těžko říct, co je lepší. Kdyby nic, tak ten cynč má větší styčnou plochu kontaktů; jen je míň blbuvzdornější, páč jdou prohodit kanály.
Je to ale fakt, spotřební produkce na začátku osmdesátých let:
západní Němci furt pětikolíky, RVHP taky (i když ten Videoton má cynče, RFT zase pětikolíky) a Japonci komplet cynče. Kdy Tesla objevila cynče? Poprvé na CD přehrávačích a AZS 222/223 měl jeden vstup cynčema.

Cinch je úplně 🤐 konektor. Nejdříve se propojí živý konec, teprve potom zem. Navíc ta zem má často blbý kontakt. Nechápu, proč tohle někdo vymyslel a už vůbec nechápu, proč to někdo osazuje.

Stale je lepsi ako jack. Tam sa navyse pri pripajani vsetko skratuje.

Jack - ten je primárně určen na takové použití, kde to nevadí. Cinchama se přenášejí slabé signály, kde zanesení většího napětí může i poškodit zařízení. Při připojování obrovský brum... Nenapadá mě nějaké smysluplné využití těchto konektorů.

Tak mně by hlavně nenapadlo zapojovat cokoli (cinch, pětikolík a teprve ne repro) když jsou propojované přístroje zapnuté...

No dovol
Když něco nefunguje, tak se to přehazuje hlava, nehlava a všechno je zapnuté
Myslíš, že blondýka může být holohlavá

Větší problémy mám s neizolovanými reprosvorkami.
Tam zkrat čímkoliv mívá důsledky.

danhard píše:No dovol Větší problémy mám s neizolovanými reprosvorkami.
Tam zkrat čímkoliv mívá důsledky.

. . . a nejlepší jsou ty pozlacené !

O konektorech cinch, které vůbec nejsou japonským výmyslem, ale výmyslem nablblých a 🤐 amíků, si myslím své.
Tenhle konektor byl původně konstruovanej firmou RCA /proto se tak oficiálně jmenuje/ nejprve pro jednoduchý a rychlý připojování/přepojování anténních vstupů. Původně ten konektor měl celkem dobrý vf vlastnosti a charakteristickou impedanci 60, později 75 ohmů. Pochopitelně jen asymetricky, jinak to s tímto konektorem vlastně ani nejde - a koneckonců symetrický anténní svody v US ani neznají.
A protože amík je nablblej a jednoduchej, požaduje všude i hodně jednoduchý a snadno pochopitelný věci.
Japonci se kvůli exportu k amíkům museli přizpůsobit jejich požadavkům a začali proto všecky svoje výrobky opatřovat tímto druhem konektorů RCA i na nf vstupech a výstupech /kromě 1/4" jacků samozřejmě/. Pouze je amíkům raději barevně odlišili, pro nf černá/červená, nebo bílá/červená. Žlutá a oranžová byla vyhrazena těm původním vf vstupům/výstupům a ještě později i pro kompozitní videosignál.
Je to velmi snadno dokazatelné - japonské výrobky měly do určité doby evropské DIN konektory, stačí se podívat na zadní panel třeba některého Rotelu či hodně starého Sony, ještě před velkou invazí Sony a obecně Japonců do USA.
Opravdu slušně udělaný, evropský DIN konektor /postříbřené neptunské dutinky, postříbřené kolíky, kvalitní bakelit a kovové pouzdro, spojitelné se stíněním/ má oproti cinchům mnohé výhody - zvlášť proti tomu dnešnímu požlucenému a bíle niklovanému šrotu a s dielektrikem z toho nejhoršího recyklátu.
Opravdu dobré DIN vidlice i zásuvky dělala Unitra a samozřejmě Němci, Grundig je používal ve velkém.
Na první pohled vypadaly ty černé a šedé Unitry lacině /s tím bezšroubovým záchytem plastového pláště s vývodkou/, ale jejich zásuvky měly opravdu postříbřené dutinky a vidlice mají postříbřené kolíky. Ještě jich mám hromadu na kabelech a naprosto bez problému.
Což rozhodně nemůžu říct o všech DIN3 a DIN5 vidlicích z Tesly Jihlava. Měly kolíky bohužel pozinkované, co byly v horším prostředí už po roce úplně olezlé, zvětralé a zinek se z kolíků doslova sypal v podobě bílého prášku.
Teslácké DIN3 a DIN5 zásuvky ale byly výborné, postříbřené bez výjimky, stejně tak všechna provedení DIN reproduktorových.
Taky nechápu, kterého vola rohatého mohlo v Jihlavě napadnout dutinky zásuvek sice tlustě stříbřit, ale kolíky všech 3-7 kolíkových vidlic /i kovových šroubovacích profi/ - zinkovat.
Naštěstí existuje jednoduchá metoda, jak ten svinský bordel z mosazných kolíků tesláckých DIN šroubovacích vidlic dostat dolů a následně je nechat tvrdě postříbřit, jako to dělali ti Poláci.
Nějakých pár desítek včetně reproduktorových mám takto ošetřených a fungují perfektně.
Pokud máte doma všehovšady max. pět DINek, tak se to samozřejmě nevyplatí a je lepší vakl konektor vyměnit za nový.
Ale pokud máte mnohými desítkami DINů na stíněných kabelech různě propojený nejrůznější starší zařízení, tak tam už je nějaká minimální spolehlivost důležitá.
Už kvůli značné háklivosti některých z nich na opravdu dobrý kontakt kolíku 2.

Když něco nefunguje, tak se to přehazuje hlava, nehlava a všechno je zapnuté

Když něco nefunguje (nebo i funguje) tak postupuji pomalu a systematicky, neboť postup "hlava nehlava" obvykle napáchá víc škody než užitku

A v čem je teda pětikolík lepší? Vždyť tam je plocha kontaktu naprosto titěrná, proti cinči... Samozřejmě - je lepší použít nějaký s bytelnějším konektorem, ne ty tkaničky co bývají v krabicích u přístrojů.
Mně se ale líbí, jak jsou všichni blbí a jak by bylo na světě krásně, kdyby se ti blbci zeptali českého bastlíře.