Můžete si třeba jen cvičně zkusit zahrát na študenta, co má spáchat ročníkovku. A zkusit nakoupit v takovým vyhlášeným GESu úplně všecko potřebný k sestavení nevelkého, síťového lineárního zdroje. V černý plastový typizovaný ABS krabici a i bez větších kudrlinek, čistě jenom plně funkční věc, na stůl do dílny třeba.
Nedokážete ke standardní krabici, co jste si vybrali, bez zásadních zámečnických vercajků a úprav, připasovat ani jeden jedinej typ černěnýho žebra. Aniž by nebylo nutné ho řezat jak za bolševika, přičemž z případného velkého černěného chladiče Vám zůstane nepoužitelný odpadek a svítící řezné hrany.
Jak na potvoru viditelné ze tří světových stran.
O těch šroubech platí úplně to samý.
A že by si někdo -místo plastovýho zadního či předního panelu- náhodou přál panel stejnýho rozměru, ale černěný hliníkový? Vyloučený! Prodávají ti šmejdi jenom to, co se JIM zrovna hodí prodávat, protože je to v nákupu levný a velkým vejvarem. Ale už naprosto bez ohledu na to, co potřebuje ten bastlíř.
Nemám vůbec na mysli nějaký vymejšlení si všech možných detailů - ale jen tu obyčejně-prostou věc, aby ke každý větší, černý krabici šel aspoň zhruba připasovat vzhledově i rozměrově třebas jeden jedinej, černej chladič! A aspoň na jeden typ výkonovýho pouzdra, víc bych si nepřál.
Mají v sortimentu tisíce píčovin, ale takovou pitomost, jako chladič k bedýnce ne.
No nedávno jsem jednu podobnou ročníkovku pomáhal skládat, tak proto takhle sakruju. Ten kluk z toho shánění byl úplně zblblej, než aby se soustředil na konstrukční detaily toho zesíku k PC. Kdybych ho u toho nepřidržel, býval by se na to vysrral a poskládal nějakou stavebku. Pravidla jsou dnes na školách tak měkký, že by mu tu stavebku uznali - jen aby vůbec něco měl každý. Ještě v dobách, kdy jel naplno Aldax, měli študáci zakázaný skládat "profi" připravený stavebnice - dnes už můžou...
Conrad blahé paměti vždycky býval dražší, než ostatní bastl-krámy, ale tohle měl vždycky vymyšlený dobře.
Měli tam už v osmdesátkách k té případné bedýnce /až na malé krabičky všecko větší kovové!/ nejenom příslušný 2-3 typy chladičů, ale dovnitř i různý výztuže, držáky, panely, příchytky a dokonce i pár typů traf, pokud ta bedýnka byla určením jako zdrojová.
Kdo tedy měl peníze /což jsme my dost často nebyli

/, mohl si koupit úplně všecko potřebný na jedné adrese.
Přišlo mu to pěkně pohromadě, s trafákem i drobnými součástkami v jedné krabici, označený a až do baráku - jenom sestavit.
My jsme v tomto ohledu, přes ten zdivočelej kapitalismus, zapomněli na zákazníka, co vlastně potřebuje on.