Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

pokud vyřešíš to napětí na obvodu v rezonanci, asi by to šlo.
S jakou kapacitou těch mosfetů počítáš? pro 2 kHz a 195 uH vychází podstatně větší C2 než tam máš, asi 33n.

Ty hodnoty tam zůstaly ještě z majáku 3,8khz. Cívka tam bude 120mH a kapacita cca 47n.
To důležité k vyřešení bude zřejmě ten přepínač, co v pravý čas připojí předzesilovač k LC obvodu. V zavřeném stavu musí odolávat onomu značně vysokému napětí mezi cívkou a kondenzátorem.
Čím nejlépe spínat nízké střídavé napětí v řádu milivoltů a zajistit v odpojeném stavu napěťovou odolnost v řádu stovek voltů?

Viděl jsem podobný konstrukce, kde skončili u relátka. I za cenu docela rychlé likvidace toho relátka.

Fety i IGBT chodí do kilovoltu i výš, ale musí se to posoudit jako celek.

Jinak třeba u pulsních detektorů kovů, pokud jdou do extrémů, tak ty cívky mají dvě. Ale tam je nutná vysílací cívka s kritickým tlumením, protože jde o jeden puls. I tak to umí detekovat třeba markery do dvou metrů včetně změření rezonanční frekvence. Kdyby se použila oddělená laděná přijímací cívka, asi by to umělo daleko víc.

S VLF majáky zkušenosti nemám.

Právě jsem se u pulsních detektorů chtěl inspirovat, jenže tam je cívka hodně zatlumená a vstup většinou chrání jen dvě diody antiparalelně, oddělené od cívky malým odporem. Na relátko jsem myslel, nicméně doufal jsem v něco drobet elegantnějšího...
Tady bych potřeboval vstupní rezistor o mnoho větší, aby to ty ochranné diody vydržely a aby nedocházelo k zatlumení cívky, ale to už jde zase do háje citlivost.

Relátko se totiž používalo u prvních magnetometrů - flaška s kerosinem a na ní hromada závitů. Budilo se to pulsem a pak měřila odezva, popř. se to dál filtrovalo. Byl to zážitek s tím pracovat a možnost, jak si projít pole a složit celej traktor. Ovšem mělo to extrémní citlivost na změny mg pole.

U PI je ta cívka kriticky tlumená, nikoliv přetlumená. Když k ní přiblíž špulku drátu či LC, je to na osciloskopu krásně vidět.

Relátko jako mechanický prvek v režimu, kdy má fungovat střídání příjmu a vysílání v 5Hz okénku mi nepřipadá jako dobrá cesta k úspěchu.
Asi bych se přiklonil k myšlence oddělit vysílací a přijímací cívku a každou optimalizovat.
Vysílací by snad šla dotlačit k proudové verzi, čímž klesnou nároky na napětí v rezonanci, energie vytvářeného pole je úměrná ampérzávitům a ploše, ne indukčnosti, takže indukčnost bych se snažil snížit, třeba i zvětšením rozteče mezi závity.
Přijímací cívka nevyžaduje nezbytně maximální Q=tlustý drát, dá se dohnat násobičem Q-kladnou zpětnou vazbou, naopak užitečné je zvýšit počet závitů.

přijímač i vysílač musí nutně pracovat na shodné frekvenci? to je podmínka?

Pokud by měl přístroj dvě cívky, tak by se mohly použít rozdílné frekvence.
Blízkost vysílací cívky s výkonem kolem 30-ti Wattů, naladěné řekněme o 500hz vedle, by ale stejně mělo vliv na příjem, ne?
Ideální by bylo, kdy by obě cívky mohly být na jedné kostře.

cívky takhle blízko sebe, frekvenčně i prostorově budou mít velkou vzájemnou vazbu.
jen pro zajímavost, ta tvoje 480 mm cívka je vinutá jak? ve více vrstvách? závit vedle závitu nebo s rozestupem?

Je to vinuté vícevrstvě na divoko do drážky, prostě motám klikou na přípravku a dávám pozor, aby se drát strefil dovnitř .

Aha. já jsem sehnal na ověřovací cívky mezikruží z tlustostěnný trubky 250 mm.

Jojo, plastová trubka, držák a nepotřebný gramofon. Je to sice kuriózní naviják, ale funguje to.

Nebo mě napadlo použít dva rámy / smyčky v sobě, přičemž by se ten vnitřní na místě postavil do polohy kolmé vůči druhé cívce.
Ona ta stanice, umístěná nahoře v terénu, může mít vysílač umístěný úplně jinde, na nějaké terénní základně, kdy s přijímačem procházím terénem a vyhledávám maják, tedy jsem stále na příjmu. Když vyhledávání dokončím, tak bych přešel k vysílači a odeslal signál "hotovo". Tímto signálem by teoreticky mohlo jít dálkově maják ovládat. Možná by bylo lepší jít s nosnou frekvencí výš a signál na ni frekvenčně namodulovat. Přístroje MolePhone a podobné pracují myslím někde okolo 80-ti kHz.
I když tam jde o přenos "zemním proudem".

Přenos zemním proudem: jak jednoduché!

ten idealistický předpoklad, že zemní vodiče propojí přijímač s vysílačem ukázněnými oddělenými cestami, nikoliv jedním zkratem... to funguje?