tyristor versus triak

Základní principy, funkce, rovnice, zapojení - t.j. vše, co byste měli vědět, než se pustíte do praktické realizace elektronického zařízení

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
barnodaj
Příspěvky: 1081
Registrován: 16 dub 2011, 00:00
Bydliště: Vodňansko

#16 Příspěvek od barnodaj »

Škodovácké loko 363, 163 mají 8 hlavních a 8 vypínacích tyristorů v serii. To dvakrát na každý podvozek (tzv. fáze, napájí vždy dvě kotvy v jednom podvozku v serii) Kmitočty jsou přepínány 50, 100, 300 Hz a tzv. horní stovka opět 100Hz, ale s větší střídou otevření. Buzení má vlastní měnič.
Uživatelský avatar
sinclair
Příspěvky: 9841
Registrován: 02 úno 2005, 00:00
Bydliště: Luhačovice

#17 Příspěvek od sinclair »

Tuhle kiloampérovou elektroniku bych někdy rád na vlastní oči viděl..
Uživatelský avatar
barnodaj
Příspěvky: 1081
Registrován: 16 dub 2011, 00:00
Bydliště: Vodňansko

#18 Příspěvek od barnodaj »

On je to docela slaboproud, jedna fáza má 3kV a asi jenom 760A a to je v mašince 4 x.
Uživatelský avatar
barnodaj
Příspěvky: 1081
Registrován: 16 dub 2011, 00:00
Bydliště: Vodňansko

#19 Příspěvek od barnodaj »

Kus usměrňovače (1000A) 2 x 400V v serii nebo 3f/600V přepínaný.
Ale tohle je modernější technika.
Přílohy
USM.jpg
USM.jpg
Uživatelský avatar
Achab
Příspěvky: 6136
Registrován: 05 lis 2010, 00:00
Bydliště: okr. Vyškov

#20 Příspěvek od Achab »

barnodaj píše:On je to docela slaboproud, jedna fáza má 3kV a asi jenom 760A...
Elektronika v silových obvodech pohonů, s proudy v řádu stovek ampér, je jednoznačně silnoproudá. Za slaboproud lze považovat pouze některé ovládací a řídící obvody.
Uživatelský avatar
barnodaj
Příspěvky: 1081
Registrován: 16 dub 2011, 00:00
Bydliště: Vodňansko

#21 Příspěvek od barnodaj »

Tak promiň, že jsem něco psal! :!:
Uživatelský avatar
Artaban001
Příspěvky: 10090
Registrován: 01 dub 2004, 00:00
Bydliště: Pendrov

#22 Příspěvek od Artaban001 »

Tady je tyristorová technologie z osmdesátých let.
měnič z 3000V na 24V.
pracovní kmitočet kolem 350Hz
Přílohy
IMG_1165.jpg
Komutační cívka - nedá se jinak připevnit, než přivázat skelným špagátem. Cokoliv kovovýho uvnitř se rozžhaví (indukční ohřev). Cívka dokáže v případě záviťáku shořet tak, že se rozsype.
Komutační cívka - nedá se jinak připevnit, než přivázat skelným špagátem. Cokoliv kovovýho uvnitř se rozžhaví (indukční ohřev). Cívka dokáže v případě záviťáku shořet tak, že se rozsype.
IMG_1166.jpg
Pohled na komutační obvody a obvody ochran tyristorů (snubbery)
Pohled na komutační obvody a obvody ochran tyristorů (snubbery)
IMG_1163.jpg
dva střídače
dva střídače
Uživatelský avatar
Artaban001
Příspěvky: 10090
Registrován: 01 dub 2004, 00:00
Bydliště: Pendrov

#23 Příspěvek od Artaban001 »

A tady je "moderna" s IGBT technologií
Přílohy
IMG_20170615_072611.jpg
IMG_20170615_072611.jpg
IMG_20170615_072624.jpg
IMG_20170615_072624.jpg
Uživatelský avatar
Victronix
Příspěvky: 978
Registrován: 23 lis 2007, 00:00
Bydliště: Vážany

#24 Příspěvek od Victronix »

Celeron píše:K tomu nesymetrickýmu spínání. Triak BTA16/600 řízenej přes SSR S26MD02.
Pokud nebyl dostatečnej proud skrz ledku v SSR, tak triak "usměrňoval", propouštěl jen jednu půlvlnu. Zajímavý bylo, že se proud ledkou musel zvýšit o cca 50 % aby začal triak propouštět i druhou půlvlnu. Nezkoumal jsem ale, jestli za to mohl triak a nebo řídící SSR.


Spínací proud řídící elektrodou je potřeba pro třetí kvadrant vyšší než pro první.
Viz datasheet figure 6..
Takže pro sepnutí první půlvlny to stačilo, ale druhou už to neseplo.
Hledám ideální řešení...
Uživatelský avatar
patrikvarga
Příspěvky: 1311
Registrován: 24 dub 2007, 00:00

#25 Příspěvek od patrikvarga »

@Victronix
lV. kvadrant
Přílohy
bta.png
bta.png
Uživatelský avatar
Victronix
Příspěvky: 978
Registrován: 23 lis 2007, 00:00
Bydliště: Vážany

#26 Příspěvek od Victronix »

Ano, a pro IV. kvadrant ještě vyšší.
Hledám ideální řešení...
Odpovědět

Zpět na „Teorie“