ronoda píše:Nemáte někdo tohle "C" provedení?
Vlastně by mě stačil jen horní panel.
Myslím, že tohle provedení mám a eventuálně bych byl asi i ochotný ho za něco vyměnit. Mám pocit, že se dodávalo společně s nějakou rozhlasovou ústřednou.
Jinak na školní MGF mám docela dost vzpomínek (základní škola 1984-93)
- B101 ještě ve školce
- B4x na tělocviku
- další deriváty řady B4 na prvním stupni na pouštění pohádek
- B47 na zeměpis, kterou "souška" připojovala k externímu repru vyrobeném z Filarmonie.
- Zeměpis byl někdy alternován s polským ZK14?
- B90 na ruštinu, s páskem ORWO, ze kterého se již odlupovala aktivní vrstva, takže některé lekce byly nepoužitelné
- B444LUX v hudební výchově, opět s reproduktorem z Filharmonie (tyto reproduktory byly na škole celkem 3)
- B57 na angličtinu (cca rok po revoluci), který se učitel snažil pro jeho slabý výkon přesvědčit k provozu ve svislé poloze
- ve skladu pionýrské klubovny byly dvě modré B70, ty jsem ale v provozu nikdy neviděl
Krom toho LUXe, který byl ve sříni, si ty magnetofony "úči" vždycky nosili sami z kabinetu.
Když jsme v 9. třídě probírali rok 1968 ze všech stran (včetně té literární), připravil jsem si referát s Pupákem, jak jinak než na pásku. Tou dobou ale na škole již probíhala invaze kazeťáků-jezevčíků, takže se našla už akorát ta ruštinářská B90.
Na škole byla ještě tzv. "sluchátková" třída (jak už o ní někdo psal a která je také známá ze seriálu "3. patro"), kde byla přímo v katedře zabudovaná nějaká B4x. Jak se používala nevím, než jsem dospěl do druhého stupně, v rámci návalu husákových dětí bylo vedení školy nucené postupně zrušit družinu, kabinety pedagogicko-psychologické poradny a další prostory. Pak přišly na řadu speciální třídy, tu sluchátkovou nevyjímaje.
Za celou dobu MGF nikdy krom externích repro nebyly k ničemu jinému připojovány a používány tak jen k reprodukci. K záznamu byl používán až kazeťák v 9. třídě, a to myslím v Občanské výchově, kde jsme měli 5 minut mluvit z patra na vylosované téma.
Při úklidu po změně režimu jsem se nachomýtl k nějakým školním páskám, různých programů pro použití s diaprojektorem bylo dost. Akorát podle mne tohle řešení pro výuku není úplně vhodné, je to tak "děti zabavit aby neotravovali". Tištěný komentář učitelé obvykle upravovali podle potřeby a aktuálnosti.
Vedle magnetofonů byly pochopitelně častěji používány ty dřevěné gramofony s reproduktorem ve víku (a slabým výkonem). Na to mám jednu vzpomínku, a sice z hudební výchovy - už nevím co to bylo v osnovách, ale probírali jsme nějakou skladbu na psanou na most Avignon, na puštěné desce byla jako první písnička s Waldemarem Matuškou a pak něco z čeho to vzniklo. Krátce na to Walda zdrhnul, takže deska dostala zajímavé zdobení v podobě rýh přes celou první skladbu. Nevím co to bylo za desky, ale vždycky to byl soubor nějakých skladeb dle schválené probírané osnovy, asi centrálně distribuované, takže zřejmě vyšel nějaký "opravný list"...
.