Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Karle, škoda, žes nebyl poblíž, aby sis aspoň trochu užil gravitačních vln.
Přiznám se, že jsme byli nějakých 130 km od epicentra a, kdyby nezačaly cinkat brýle o lampičku, na kterou jsem si je na noc věšel, asi bych si toho zahoupání neužil, jednoduše bych ho zaspal.
Ale v těch končinách to bylo tak na mezi, aby se tím někdo blíž zabýval, na tak malé otřesy už si dávno zvykli...

EKKAR píše:Jsou věci, ....... použiješ jen těžko ...

Tak mě napadlo cosi o potrefené ...

Hill píše:Karle, škoda, žes nebyl poblíž, aby sis aspoň trochu užil gravitačních vln.
...

Jardo, kde konkrétně bydlím víš. Jako kluk jsem bydlel vzdušnou čarou asi o 2,3 kiláku dál jižním směrem než bydlím dneska, ale i tam to bylo od kolejiště třebovskýho nádraží jen co by erteplou dohodil a zbytek doplivnul.
A teď si představ, že denně jezdilo po tahu (Praha) - Pardubice - Třebová - Olomouc (nebo Brno) nějakejch 300 nákladních vlaků v obou směrech - a co netahaly elektriky tehdejších řadE669.1 aE669.2 alias "šestikoláky", to musely odtáhnout "sergeje" neboli lokomotivy řady T679.1. A jejich dvoutaktní dýzláky V12 původně zkonstruovaný pro ponorky v USA, v rámci "Lend and Lease Act" dodávaný jako vojenská pomoc do Ruska během WW II, to "bylo něco" - ta mašina roztřásala skleničky ve vitrínkách i skla ve woknech baráků několik kiláků daleko před sebou i bokem od trati. Její "BLU!-BLU!-BLU!" bylo naprosto regulérně slyšet na území Český Třebový už když se vlak rozjížděl z Dlouhý Třebový - respektive rozjezd na území nádraží byl slyšitelnej po celým městě. Sergeje už naštěstí Černá Díra neprovozuje, ale na ten příšernej zemětřesnej kravál vzpomínají snad všichni třebováci ... Nějaký earthkváky v Chorvě, kde to trochu zaklepalo rekreantama, to třebováky nemůže překvapit. Tady regulérně od vibrací způsobovanejch sergejema praskaly baráky a dráhy musely i občas někoho odškodnit, když už mu stěny baráku doslova odstávaly od sebe tak daleko, že do mezery šla strčit dlaň ...

Tak ne nadarmo měl sergej v NDR přezdívku "taigatrommel" Když jsem byl malý, tak jsem se na ně chodil koukat k "Libočáku", kolem kterého vede trať na Kladno a dál. Tahaly se tím vlaky (s uhlím jak z Kladna, tak i ze severočeské pánve) pro uhelné sklady v Řepích a teplárnu ve Veleslavíně. Ta už nestojí, kolem ní byl v okruhu půl kilometru černý sníh a v jejím sousedství bylo plicní sanatorium... Paradox.
Krásný ale bylo i svezení rychlíkem "Ohře" (koncem devadesátek již bezejmenným) z hlavního nádraží, přes Semmering, Kladno, Žatec a dál do Varů. To táhla Bardotka a ze Smíchova si do kopce pěkně zasupěla. Tahalo to tři, někdy čtyři kočáry (AB, B, BDs a někdy ruské lůžko z Moskvy). Ten vlak byl taky slyšet široko daleko.

Pro ten zážitek z temného zadunění a oklepání všeho, co je spojeno se zemí, ani nepotřebujete jezdit do Tramtárie, Dokonce ani nostalgicky vzpomínat na legendárního Sergeje. Na Chebsku se čas od času vyskytují tzv. „zemětřesné roje“. Série stovek drobných zemětřesení.
Více na https://www.ig.cas.cz/aktualni-mereni
Ale to asi nebude to, co zajímalo Danharda v úvodu vlákna...

Otkundes píše:Více na https://www.ig.cas.cz/aktualni-mereni
Ale to asi nebude to, co zajímalo Danharda v úvodu vlákna...

. . . ale je to zajímavé, neznal jsem to.

http://macek.ig.cas.cz:8000/index

Na Chebsku zemětřesení bývají. Nic ničivého, ale lidi to tam cítí a občas někomu lehce rupne barák.

Otkundes píše:Ale to asi nebude to, co zajímalo Danharda v úvodu vlákna...

Ano to není to, co mě zajímalo.
Zajímalo mě, jestli někdo nezkoušel měřit vliv třeba centrifugy s dvěma hmotnostmi.

Přiznám, nemám s tím zkušenost. Ale Geofyzikální ústav AV má na mnou uvedeném odkaze i rubriku: „Aktuální měření slapových dat z observatoří GFÚ poskytují údaje o změnách zemského gravitačního pole a o deformacích zemského tělesa vlivem Měsíce, Slunce a planet.“ Tam by mohli něco o měření gravitace a o této speciální měřící technice vědět

Ono se to špatně měří, jelikož nemáš dost citlivé, rychlé a dostatečně malé detektory.
Rezonančním detektrorem a zvýšením frekvence na 10kHz se sice dostanem na "kapesní" rozměry a vylepšení citlivosti o 6 řádů ale stejně to nestačí.
A 600.000 ot/min bylo asi tak maximum, co pan Čižinský na těch vzduchových ultracentrifugách uměl.

Kdo je pan Čižinský?

To je pán, co dělal ultracentrifugy.

Ty otáčky (600.000) jsou impozantní. Jde však asi o to, jaká hmota se v tom přístroji roztáčí a jakou dosahuje obvodovou rychlost. Aby nebyla překročena mez pevnosti materiálu rotoru a ten se nerozletěl. Jestli dobře počítám, pak při průměru rotoru pouhých 10 cm, by obvodová rychlost dosáhla 3140 m/s. To už by se rotor třením vzduchu asi pěkně ohřál.

Ty ultracentrifugy byly poháněný vzduchem, aby tam nebyly elmag. vlivy
Dutej rotor měl průměr asi tak 30mm a roztáčecí turbína asi jen polovic.
A stejně tam byly problémy s pevností materiálu.
Větší obvodové rychlosti jedině ve vakuu, tam ani nevadil neválcový tvar, ale materiál to stejně nesnesl.

To se bude točit asi rychleji jak moje vrtačka, ne?