MetalGod píše:Pak tady ale máme ještě jeden problém, a sice v podobě doby náběhu/doběhu jak IR naseru, tak snímače, která taky musí bejt v řádu pikovteřin.
Pikovteřina? ty chceš měřit tak malý úhel
Laserové dálkoměry
Moderátor: Moderátoři
-
Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Ono to s tím trochu souvisí:
Takový optický závory na hlídání prostoru automatických dveří, nebo proximity senzory nefungují na základě prostýho zaclonění paprsku IR LED, ale měří vzdálenost. U dveřní optické závory jde nastavit snímací vzdálenost od pár cm, až na 5m (odhadem - podle typu). proximity senzor v mobilu má pevně nastavitelnou vzdálenost pár CM. Důkaz: zkus v režimu testu (stáhni si aplikaci "sensor test" a spusť ji)dát před displej kus lesklýho plechu a kus černýho papíru. Bude reagovat na stejnou vzdálenost.
Napadá mě jeden princip, jak to může fungovat:
Budu blikat s LED na známé frekvenci (třeba 20Hz). při bliknutí LED se sepne bistabilní klopný obvod, odražený paprsek přijatý fotodiodou jej vypne. Na výstupu budu různě dlouhý impulsy o stejné opakovací frekvenci. Dosah to může mít od minimální doby, kdy jde překlápět BKO, až do okamžiku, kdy se dá zachytit zpětný svit LED, a kdy se impulsy z AKO nepřekryjí (snížit opakovací frekveci blikání LED). S rostoucí vzdáleností budou impulsy delší.
Podle mě je hlavně největší problém, jak získat co nejvíc odražených paprsků zpět - optika a zesilovače.
Podle mě je navíc v tom signálu pro LED nějaká modulace, aby ta závora poznala, že je ten odražený paprsek z ní.
Takže tady je vidět, že náročnější na zpracování je měření krátkých vzdáleností.
Zase na druhou stranu - na krátký vzdálenosti stačí využít využít principů, podle kterých se ostří fotoaparáty, nebo laser v CD/DVD mechanice.
Takový optický závory na hlídání prostoru automatických dveří, nebo proximity senzory nefungují na základě prostýho zaclonění paprsku IR LED, ale měří vzdálenost. U dveřní optické závory jde nastavit snímací vzdálenost od pár cm, až na 5m (odhadem - podle typu). proximity senzor v mobilu má pevně nastavitelnou vzdálenost pár CM. Důkaz: zkus v režimu testu (stáhni si aplikaci "sensor test" a spusť ji)dát před displej kus lesklýho plechu a kus černýho papíru. Bude reagovat na stejnou vzdálenost.
Napadá mě jeden princip, jak to může fungovat:
Budu blikat s LED na známé frekvenci (třeba 20Hz). při bliknutí LED se sepne bistabilní klopný obvod, odražený paprsek přijatý fotodiodou jej vypne. Na výstupu budu různě dlouhý impulsy o stejné opakovací frekvenci. Dosah to může mít od minimální doby, kdy jde překlápět BKO, až do okamžiku, kdy se dá zachytit zpětný svit LED, a kdy se impulsy z AKO nepřekryjí (snížit opakovací frekveci blikání LED). S rostoucí vzdáleností budou impulsy delší.
Podle mě je hlavně největší problém, jak získat co nejvíc odražených paprsků zpět - optika a zesilovače.
Podle mě je navíc v tom signálu pro LED nějaká modulace, aby ta závora poznala, že je ten odražený paprsek z ní.
Takže tady je vidět, že náročnější na zpracování je měření krátkých vzdáleností.
Zase na druhou stranu - na krátký vzdálenosti stačí využít využít principů, podle kterých se ostří fotoaparáty, nebo laser v CD/DVD mechanice.
Dobu mezi vyslaným a vratným pulsem přece není nutné měřit přímo, lze ji převést na jinou veličinu, např. nashromážděný náboj v kondenzátoru.
Dobu náběhu paprsku a fotodiody, zpoždění zesilovačů, klopných obvodů, lze započítat do měření, neboť jsou konstantní.
Přijatý paprsek se "očistí" od jiného světla. Úzkopásmovým optickým filtrem a úzkoúhlým objektivem se lze zbavit podstatného "nepořádku". Změřím-li úroveň signálu na fotodiodě před vysláním paprsku a tu označím jako nulovou, lze ji z měření zcela eliminovat. Po vyslání paprsku začnu nabíjet kondenzátor. Jakýkoliv silnější signál než ten "ambientní" přišlý na fotodiodu po vyslání paprsku pak označím jako přijatý odraz a ukončím nabíjení kondenzátoru.
Dobu náběhu paprsku a fotodiody, zpoždění zesilovačů, klopných obvodů, lze započítat do měření, neboť jsou konstantní.
Přijatý paprsek se "očistí" od jiného světla. Úzkopásmovým optickým filtrem a úzkoúhlým objektivem se lze zbavit podstatného "nepořádku". Změřím-li úroveň signálu na fotodiodě před vysláním paprsku a tu označím jako nulovou, lze ji z měření zcela eliminovat. Po vyslání paprsku začnu nabíjet kondenzátor. Jakýkoliv silnější signál než ten "ambientní" přišlý na fotodiodu po vyslání paprsku pak označím jako přijatý odraz a ukončím nabíjení kondenzátoru.