Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

ZVUK2000 píše:

sinclair píše:Bez pájení nešlo dát dokupy ani krystalku. Chtěl bych někoho vidět, jak se do těch nepájivých polí snaží nacpat vývody vinutí feritek či cívek, jak udělá bez pájení vývody na zdířky pro sluchátka apod.

Vzpomínáš na staré modré Amat. Rádio cca 84 rok. Celé číslo od Klabala o rádiích. A přímo na úvodní straně fotka rádia na zmiňovaném kontaktním poli. Stejné fotky jsou i v jeho knize "Stavíme jednoduché přijímače VKV.

Venda píše:p. Klabal tam měl zapojení s MAA661 že jo, s tím jsem si tenkrát vyhrál, než se to rozehrálo, to bylo na všechno dost času...

K tomu dodám ještě to, že u Klabala šlo právě o to mimotoleranční zapojení MAA661, kdy díky vnitřním vazbám v čipu ten mf zešilovač byl schopnej při napájecím napětí kolem 1,4 - 1,5V nejen zesilovat, ale i detekovat na boku S-křivky frekvenční modulaci a kdy se právě ty nepájivý kontaktní pole vinou naprosto nedefinovatelnejch přechodovejch vlastností na těch kontaktech stávaly zdrojem vzteku nad naprosto nenastavitelným zapojením. Na novým nepájivku to jakž-takž chodilo, kdo měl destičku starší a dýl používanou, ten měl smůlu. Malá univerzální destička z cuprextitu to jistila vždycky. Na ty žlutý/okrový nepájivka se stačilo křivě podívat a nehrálo to.

To ruský laboratorní tablo s pružinkama se jmenovalo Junoj Elektronik, JU-E50. Všecko, co bylo potřeba, tam bylo. Včetně dvou analogových IO v DIL14, ale i feritky, ladičáku, budicího-výstupního trafa a svorek pro baterie.
Lepšího pro naprostej začátek jsem nikdy nic neviděl.
Ke každému z asi 50 zapojení v příručce, byl taky přesný rozpis očíslovaných drátových spojů. Každý připojovací bod-spirálka měl svoje číslo.
Pravděpodobně to ruský tablo ještě někde na půdě mám a v kompu mám od něj manuál. Tablo ne svoje, ale od někoho zděděný.
Já začínal o hodně dřív, než tyhle stavebnice vůbec začaly vznikat.
V době mých začátků teprv šla do módy u nás elektrická násobilka, nebo ze SSSR "Vyděržaj pioněr" , zkrátka primitivní a levný věci. Ale
elektrickou násobilku tehdy měli snad všichni. Stála doslova pár korun a fakt to pomáhalo s jejím učením.