Hubert_79 píše:Hele, nevím. Jestli to spíš nebylo šitý horkou jehlou jakože honem honem něco musíme spáchat.
A vývoj pět let? To mi Karle přijde moc, na defakto blbý rádio. Třeba Favorita měli hotovýho za čtyři roky a to byl komplet novej.
Uvědom si rozdíl mezi automobilkou a elektronickým podnikem, kde výroba rádií/receiverů pro vnitřní trh byla v podstatě jen přidružená výroba k výrobě sálovejch počítačů, zavedenejch po celý RVHP - a pak taky mezi samotným vývojem a zavedením do sériový výroby.
Na favořiť silně tlačili komanči, protože i jim bylo jasný, že auta koncepce "všecko vzadu" zahrnující modely (prodejní, nezmiňuju vývojový prototypy a nevyráběný řady) Š1000MB/Š1100MBX, Š100/110/110R a Š105/120/130/Garde/Rapid prostě dál než do půlky 80. let nepřežijou. Navíc auta byl výhodnej exportní artikl a počítalo se u nich se ziskem deviz ve velice výhodným poměru. Proto dostali i "mimo pořadník" přidělený devizy na to, aby zaplatili designéra Bertoneho na návrh kastle a řadu náročnejch měření podvozku a brzd u Porsche, kde na to už tenkrát měli extra speciální výzkumnou základnu. Jedině díky tomu byl favořiť tak dobrej, jak byl - ve svý době, kdyby měl odpovídající protikorozní ochranu a stejně širokou nabídku motorů a vejbav jako měli jinde by byl hodně těžkou konkurencí pro tehdejšího Golfa druhý až třetí generace nebo třeba pro Fiat Uno. Mezi výrobkama ze všech států tehdejšího východního bloku byl ve svý době absolutní špičkou - a taky autem, který do škodovky přitáhlo investory chtivý takovou fabriku vlastnit.
Uvědom si, co bylo ve stejný době jeho socialistickou konkurencí:
- Samara od VAZu, těžká, hlomozdná potvora odpovídající ruským silnicím s motorem jen maličko vylepšeným proti předchozím Fiatům řady 124/125;
- Aleko od AZLK (Moskvič/Iž) - dtto navíc ještě s naprosto nespolehlivým agregátem odvozeným od 30 let starejch BMW 1,8 litru;
- malej záporožec s dvouválcem = půlkou žigula se mimo USSR nikdy nevyvážel, volha (GAZ 24) nebyla v USSR volně prodejná nikomu jinýmu než socialistickým organizacím, k nám se dovážela jen pro soc. podniky a policajty;
- Oltcit Club 11R z Rumunska odvozenej od Citroenu se vzduchem chlazeným plochým 4-válcem 1,1 litru (boxer) a obšlehnutým žabožroutským karburátorem, kterej způsoboval absolutní nenažranost auta přes 10 litrů Superu (!!! na Speciál vůbec nechtěl jezdit!!!) na 100km;
- Jugoslávský Yugo alias Zastava z chorvatskýho Kragujevace, původně odvozená od Fiata 127, auto sice lehký a živý, ale relativně malý;
- polskej Polonez z FSO Poznaň - podobně jako Samara motor ještě z Fiatu 125 zastavěnej do kastle "á la golf" = celej pohon vepředu, tohle auto v podstatě nikdo další kromě Poláků nepoznal, protože jeho vývoz byl silně sporadickej. No a těch pár zoufale pomnohokrát inovovanejch a v tý době pořád ještě smradlavě dvoutaktních trabošů a warťasů z Eisenachu a Cvikova zavíralo výčet.
Proti tomu stál favorit designově navrženej Italem Bertonem, sice s motorem Škoda a s rozvodem OHV původem ze 60 let, ale s 8kanálovou hnilíkovou hlavou = umožňující bez velkejch úprav pozdější osazení vstřikováním a s možností jednoduchý konstrukční změny na jinej agregát = skelet byl už tenkrát navrženej tak, aby byl konstrukčně "přívětivej pro změny", další plus byl podvozek spolunavrhovanej u Porsche - proto se taky favorit tak dobře vypořádával s českýma tankodromama označovanýma za silnice a nebyl stejně hnusně nedotáčivej jako většina jeho konkurentů. Celej vývoj stál tehdejší československej stát šílený prachy, ale hospodářsky se vyplatil, navíc i celá subdodavatelská sféra byla na ten skok ve vývoji celou dobu připravovaná a tlačená do přípravy přechodu "shora" pomocí stranickejch úkolů - prostě to byl vládní úkol a tam se na prachy moc nekoukalo.
Naproti tomu nějaký VKV receivery byly jen vnitrostátní záležitost - a i když samotnej vývoj zapojení, jeho odladění a vychytání much včetně designu pixly mohlo trvat klidně i jen rok nebo dva, ZAPLÁNOVÁNÍ takový produkce do centrálně plánovanýho hospodářství právě to všecko muselo tragicky zdržet.
Já klidně budu věřit tomu, že vývojáři měli tu digitální strojovnu 832A poskládanou z TTL a CMOS logickejch švábů sflikovanou do konečný verze už někdy kolem roku 1980-81 - ono to i odpovídá tomu, že v tý době (začátek 80. let) najížděla výroba potřebnejch prvků v dalších fabrikách koncernu Tesla včetně modernějších typů LED, segmentovek a LCD zobrazovačů v Tesle Vrchlabí, ale NAPLÁNOVÁNÍ VÝROBY bylo takový, jaký tehdá bylo. Neboli "dočkej času ...". Prioritní výroba byly hutě, doly, těžkej průmysl a těžba nerostů, ze který se přes 50% exportovalo na Východ - například produkce Uranovejch dolů tam šla naprosto celá. Podobně válcovny trubek v Chomutově, hutě v Ostravě a okolí i na Kladně. Nějaký VKV Hi-Fi rádia ...? Ty měli soudruzi těžce u prdele ...
