Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jestli to je detonační trubička, tedy pro přenos podnětu k neelektrickým rozbuškám, tak na rozdíl od bleskovice je tam jen nepatrné množství něčeho.

To už by asi poznal při tom testu hoření !

Nepoznal, hořením se to nedá iniciovat a jsou tam toho snad nepatrné vrstvy.

Aha. To neznám.

Nějak se mi nezdá, že by při současné démonizaci všeho zbrojního nechali podobný materiál povalovat někde u silnice. Kdyby někdo k podezřelému nálezu zavolal policajty, střelmistr by měl problém.

Co je pravdy na tom, že se bleskovicí dá porazit strom?

Da, ale jen hodne slaby.

K te zlute buzirce, zkus dat na kousek nejakou rozbusku, co to udela.

S tím porážením stromů to není tak divoký, běžně jsme s ní přeráželi silnější větve. Teoreticky, kdyby jsi použil nějaký čela jako u cívky, aby se závity nerozjížděly, nainstaloval na kmen a namotal tam celou špulku, tak by určitě lehl i silnější. Je to už 50 roků co jsem u ženistů sloužil a tak si nepamatuji, ale existoval hrubý výpočet potřeby závitů na průměr větve či kmene.

U skutečný bleskovice se počítalo 20cm průměru kmene na 1 závit bleskovice. Jenže to byla "stará dobrá" bleskovice, která se při výbuchu skutečně rozletěla na cimpr campr. Moderní detonační šňůry mají mnohem tenčí jádro, takže detonace se šíří hlavně ve směru osy a díky vysoce pevnýmu obalu z plastu s orientovanýma molekulama (taženej plast) už tolik "neutíká ven". Její ničivý účinky do prostoru kolem jsou tak silně omezený. Myslím že právě s těma moderníma detonačníma šňůrama by už stromy ani kácet nešlo, ty se dají položit na překližkovou desku a odpálit a desce to kromě trošky sazí v místě položení nic neudělá, zatímco "stará" bleskovice položená křížem přes desku a odpálená by tu desku regulérně přesekla vejpůl.

Určitě ses upsal, 20 cm kmen jedním závitem ani náhodou. Spíš ty 2 cm.

Já to nezkoušel. Ale tvrdil nám to na vojně při ženijní přípravě kapitán, kterej se jinak při první vyučovací hodině uvedl tím, že do učebny vlítnul v plný polní, hned za dveřma si uškubnul z ramenního řemenu za kroužek pojistky visící granát F1 a s poznámkou "POSTŘEH!" ho hodil kolegům v první lavici ... Naštěstí to byla atrapa. Mimochodem vysoušet dvoumetrovou jámu plnou dešťový vody na cvičáku nás učil vhozením 50g roubíku tritolu se zapálenou asi 25cm dlouhou zápalnicí ... A když jsme zůstali čumět na vodu, zatímco on se otočil a svižně odcházel a jen tak přes rameno utrousil "patnáct vteřin je dost času, ale kdo zaváhá...!" ... No, neutekli jsme daleko - a po následným křápanci až nám všem zalehly ušiska někam doprostřed hlav jsme byli mokrý jak kdyby bylo v tý ženijní výuce místo pyrotechniky hluboký brodění ... Ale v jámě nebyla ani loužička ...

Čapnul bych granát a vší silou ho prohodil oknem (zavřeným).

Blbý je, když zrovna trefíš rám.

Já jsem těmahle bouchacíma ptákovinama nepolíbenej. Když jsem dělal regulaci topení u jednoho policajtskýho pyrotechnika, tak měl v krkačkách jako protahovací strunu pro SYKFY a UTP asi 2-2,5 mm tlustou bílou plast trubičku, vevnitř prázdnou dutinu průměr asi 0,8 mm. Říkal, že je vypálená ale stopy hoření na tom nebyly. Co to mohlo být?

Klidně to mohla bejt detonační trubice. Po detonaci třaskavin a vysoce brizantních trhavin (rychlost šíření detonační vlny 3km/s a víc) saze nezůstávají, ty zůstávají jen po nedokonalým hoření = je to zbytek nezoxidovanýho uhlíku. Detonující vysokorychlostní trhaviny mají ve svejch molekulárních vazbách nadbytek kyslíku nebo dalších látek poskytujících "oxidační vazbu", takže jsou braný z pohledu stechiometrie "překyslíkovaný" (stačí se podívat z hlediska vazebný energie co to je peroxid resp. libovolná sloučenina obsahující peroxi- skupinu). Tam prostě při explozivní reakci vylítne obláček šedivýho kouře, což ale není nic jinýho než vodní pára zviditelněná prudkým expanzním ochlazením. Všecky ostatní "kouřový efekty" jsou prach případně dým z hořlavejch látek zapálenejch samotným detonačním impulsem trhaviny. Obsaženej uhlík se většinou ani nestačí vysrážet, protože je zoxidovanej dřív, než detonační vlna opustí perimetr ...

Určitě někdo namítne, že při zpomalenejch záběrech výbuchů se z místa exploze rozletí oranžovo-červená koule ohně provázená černým hustým dýmem. Jistě - jenže to jsou buď holywoodský efekty, zaměřený na vizuální vjem ničivosti výbuchu, kdy VOOOOOBROVSKÁ vohnivá koule a ještě větší mračno černýho čmoudu (většinou vyrobený efektovýma pyrotechnikama pomocí rozstříknutí benzínu nebo podobný hořlaviny do vzduchu) má znamenat totální zkázu, nebo jde o výbuchy "pomalejch" trhavin založenejch na směsích nitrátů jako okysličovadel a uhlovodíků jako paliv - v podstatě jde jen o zdokonalenej střelnej prach a výbuch v nich se šíří jinak než v brizantních trhavinách, který jsou samy o sobě buď homogenní chemickou sloučeninou (například pentrit, hexogen, oktogen) nebo směsí založenou na těchto sloučeninách (C4, Semtex...) třeba z důvodu snadnější manipulace a bezpečnější přepravy ve srovnání s chemicky čistou látkou. Proto zkušenej pyrotechnik na místě výbuchu třeba i jen podle stop po ožehnutí výbuchem a podle stop sazí (jsou/jsou nepatrný/nejsou) dokáže velice přesně určit minimálně druhovou skupinu použitý výbušniny.

Takže pokud pyrotechnik o použitý bleskovici/detonační šňůře prohlásil že je vypálená a nebyly na ní stopy sazí, nic to neznamená - protože ty stopy její použitá náplň jednoduše vůbec nezanechává ...