Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

no a vyhoví krystalka pro AM pásma KV ? prostou úpravou ladicího obvodu
k vyšším kmitočtům, nikdy jsem nezkoušel něco tam zachytit (na tu krystalku teda) anténu mám 20m venku - od komínu ke komínu

Lukas-Peca napsal:

Mně v novém bytě v Olomouci taky nic nehrálo, příčinou byl spínaný zdroj od anténního zesilovače na STA...

Jen esli přéčinou nebyla chebná elektrónka E třenáct z vašeho podniku Katóda Olomóc.......

Na krátkých vlnách je situace odlišná v tom, že místní vysílač obyčejně neexistuje, síla pole těch vzdálených odrazem od ionosféry může být proměnlivá, ale většinou slabá na to, aby to dioda krystalky bez předpětí detekovala. Rozhlasové stanice jsou našlapány v rastru AM v několika pásmech, 49, 41, 31 m atd. Takže krystalka asi bude mít i potíže se svou neselektivitou, když už se v danou dobu a směr příjmová cesta otevře. Ale zkusit to klidně můžeš, zabýval se tím už Pacák v Praktické škole radiotechniky před 70 lety.

na KV je situace skutečně odlišná,
jsou tam slabší signály než na SV, nebo DV,
ale hlavně není technicky možné udělat tak vysoké "Q" rezonančního obvodu jako na SV a DV . . .
. . . a pak je nízká selektivita a nízké nakmitané napětí, které detekční diody už ani neotevřou, natož aby se detekovala poslouchatelná AM modulace.

Děkuji za odpovědi,TA7642 mam 5x a skoušel sem ho a nepracoval ani po zvýšení
napěti skoušel sem asi 5 schemat na nepajivem kontaktním poli.
Ale rád bych skusil zapojeni se společnou bazi jako VF zesilovač myslím náky
univerzalní pro SV,KV,VKV třeba jedno nebo i dvoustunpnový.
protože VF zesilovače které sem našel se zapojením transistoru byli pro zapojeni
tranzistoru SC,SE co ale neni pro vysoke frekvence protože pak platí pomer
zesileni=zesilení/frekvence kromě SC ale ten neni určen pro VF zesilovače ale
jako IMPENDANČNÍ měnič, na internetu a na tom co je v ve foru je zapojeni SB
jen pro NF použiti aspon v těch encyklopedich a VF zesilovače sou dost složité
a nerad bych skoušel něco co mě pracovat možná nebude a bude to stat čas i
součástky,myslím že i antení zesilovač je VF zesilovač podle toho co zesiluje.
Něco prostě jednoduchecho a funkčního.

Tak na KV se snad krystalky jako takový nikdy neuplatnily... myšlený jsou teda přímodetekující přijímače AM jen s oscilačním LC obvodem bez předchozího vf zesílení.

unixuser píše:Děkuji za odpovědi,TA7642 mam 5x a skoušel sem ho a nepracoval ani po zvýšení
napěti skoušel sem asi 5 schemat na nepajivem kontaktním poli.
...

Základní chyba zkoušet přijímač jako sestavu na nepájivým poli. To ti může projít v případě TTL švába nebo nějakýho nf pidizešilovače, kde máš aspoň desítky mV úrovně signálu. Se signálem s úrovní jednotek milivoltů a nižší se na poli plným kontaktů s naprosto nedefinovatelným přechodovým odporem nedá pracovat - to je zabiják jakýkoliv snahy o něco takovýho jako příjem. Minimálně musíš použít univerzální desku plošnýho spoje a VŠECKO PÁJET!!!!!

unixuser: to jsou mylné závěry, co sis vydedukoval.
Samozřejmě že se zapojení se společným emitorem používá a to až do UHF.
"Zkoušet" zapojení a pak jedno po druhém odkládat není cesta jak se dopracovat k nějakým výsledkům, spíš bych se snažil u každého odhalit, proč mně nefunguje když ostatním funguje.
VF předzesilovač bez uspokojivého oživení jednoduchého přijmače nic neřeší, navíc doustupňový je technicky blbost.
Pro obor středních vln je jednostupňový zesilovač defacto totožný s nf, jen s patřičně malou vazební kapacitou. Nevím co přesně potřebuješ, ale pro příjem většího počtu stanic bez nutnosti drátové antény bych se zaměřil napřed na slušnou feritovou anténu a pak nějaký funkční detektor případně audion. Pro začátek klidně ten přijímač Kňour nebo podobný z odkazovaného vlákna.
edit
něco k experimentům na KV https://www.qsl.net/kc4iwt/xtal/SWMystery.htm

EKKAR píše:Tak na KV se snad krystalky jako takový nikdy neuplatnily... myšlený jsou teda přímodetekující přijímače AM jen s oscilačním LC obvodem bez předchozího vf zesílení.

unixuser píše:Děkuji za odpovědi,TA7642 mam 5x a skoušel sem ho a nepracoval ani po zvýšení
napěti skoušel sem asi 5 schemat na nepajivem kontaktním poli.
...

Základní chyba zkoušet přijímač jako sestavu na nepájivým poli. To ti může projít v případě TTL švába nebo nějakýho nf pidizešilovače, kde máš aspoň desítky mV úrovně signálu. Se signálem s úrovní jednotek milivoltů a nižší se na poli plným kontaktů s naprosto nedefinovatelným přechodovým odporem nedá pracovat - to je zabiják jakýkoliv snahy o něco takovýho jako příjem. Minimálně musíš použít univerzální desku plošnýho spoje a VŠECKO PÁJET!!!!!

O tom sem také četl,mě pracovali vždy jen obvody které nebyli příjimač,na nepajivém .kontaktním poli,a nf zesilovače všelijak.
Mohl bych použít metodu spajení drátů, misto použiti plošného spoje nebo i kombinovaně
dvě metody dohromady ?

A proč bys dělal takový blbosti, když univerzální plošnej spoj se dá koupit i v kdejaký í-šopě na netu - a deska 15x20cm nestojí majlant?

Pokud ti TA7642 s feritkou na SV a DV české stanice nehrál, pak vidím jen dvě možnosti :
- zkoušíš to v železobetonovém protiatomovém krytu, nebo
- neumíš to zapojit stejně jako tu krystalku popř. má tvé pole všechny dírky spojené do sebe .

EKKAR píše:A proč bys dělal takový blbosti, když univerzální plošnej spoj se dá koupit i v kdejaký í-šopě na netu - a deska 15x20cm nestojí majlant?

Mužu ho použít jen jednou četl sem o tom tady

Manhattan (vrabčí hnízdo)
https://cs.wikibooks.org/wiki/Praktick% ... spoj%C5%AF

Nebo jestli si můžu vyleptat svuj vlastni univerzalní ?

Pokud umíš slušně pájet, tak ho můžeš použít samozřejmě víckrát, taky záleží na kvalitě materiálu, jestli se odloupne nebo ne. A vyleptat si samozřejmě můžeš naprosto co chceš, nic ti nebrání. Ve tvým případě je nejdůležitější zbavit se pro funkci KV přijímače těch naprosto nedefinovatelnejch přechodovejch odporů na tý mrti kontaktů nepájivýho pole, vo nic jinýho nejde. I kdyby sis udělal univerzál desku formou polepení celý plochy cuprextitu samolepicí tapetou a vyřezáním 1mm širokejch mezer mezi 1cm širokýma páskama kolmo na sebe a tak učunil z tý desky rastrovanou bez děr, bude to ve výsledku furt 1 000 000 000x lepší než ten blbej nepájivej bázmek.

EKKAR píše:Pokud umíš slušně pájet, tak ho můžeš použít samozřejmě víckrát
...

Já bych rad skusil tenhle 10-20 ks https://www.svetsoucastek.cz/plosny-spo ... ?cid=10570 ale nevim jestli je vhodný na pájení všech obvodu jako
náhradu za nepajive kontaktní pole.

To nemusí být ani bastl, spínaný zdroj mají některé tovární zesilovače pro malé STA (třeba například příklad) vestavěný, i když u těch předpokládám, že budou odstíněné kvalitně. Jiné zesilovače sice mají doporučený síťový zdroj, ale nic nebrání tomu, použít jakýkoli jiný zdroj se stejným výstupním napětím.
Každopádně je úroveň rušení v pásmech AM v zastavěných oblastech velmi vysoká a v této souvislosti mi připadá nějaké měření hladiny rušení u průmyslových zařízení jako zbytečné, zvlášť, když pro vnitřní výrobní prostory jsou povolené hladiny vyzařovaného rušení vyšší, než jaké platí pro obytnou zástavbu, v níž už dnes vyzařuje rušení kdeco, a nejspíš je ta hladina v některých místech nad normou.
Většinu spínaných zdrojů (úsporky, LED "žárovky", nabíječky mobilů atd) lze proto využít k vyhledávání kabelů pod omítkou pomocí tranzistoráku s rozsahem SV...

unixuser píše:nevim jestli je vhodný na pájení všech obvodu jako
náhradu za nepajive kontaktní pole.

na opakované pájení zkušebních zapojení to vhodné není, spíš na realizaci věcí, které jsou sice promyšlené ale autorovi se nevyplatí dělat jeden kus dps. Při opakovaném pájení tak malých plošek dochází k tepelnýmu zatížení desky a měděný plošky se můžou odchlipovat, zvlášť když jsou i mechanicky namáhaný tlakem vývodů skrz dírky.
na pokusy je lepší to co ti tu výš radili, síť cca 1x1 cm plošky, bez vrtání, součástky ze strany mědi, pro IO zkombinovaný s paticemi DIL 8, 16 atd, po okraji desky napájecí pruhy.
Něco jako je tady http://www.stavebnice.postreh.com/select.php?link=PT008