Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Já ti nevím, ale mletou a drcenou kalafunu měli u nás v drogérii co pamatuju. Musel sis ji natavit do kelímků od filmu do osmičky. Taky měli Travex, Eumetol, velejemný konzumní 96% líh litr za necelých 130 kaček, kyselinu dusičnou, Parketolit, karnaubskej vosk, leštěnku na Zlinolit, Pulipastu a podobný dnes neznámý nebo skoro neznámý věci.
Ty poslední tři si pamatuju i po letech, používaly se na separaci forem při laminováni.

Já vzpomínám na takovou zelenou, kde dvě protilehlé strany skoro nebyly, dal by se kalafunit i maxišmytec.

Drcená kalafuna byla v kulatý pixle po kile, samozřejmě na prase. U nás zas v technický drogérii měli asi 3druhy sádry (různě rychle tvrdly a měly i odlišnou barvu), rozlejvanej technickej líh (denaturovanej) i benzín, petrolej, terpentýn nebo třeba vodní sklo, šamotovou vymazávku do kamen i lahvovaný kyseliny nebo granulový louhy. Peroxid vodíku šel koupit jak 10%, tak i 36% a z ředidel by se dal postavit slušnej "feťáckej" bar. Když jsem potřeboval na poměďování a na postřiky modrou skalici, byla k dispozici na kila...

Kdyby se zašlo až k první republice, tak ve venkovských drogeriích mívali navíc střelný prach, běžné náboje, karbid, gumy do praků, kolomaz, biče a řadu dalších potřeb pro hospodářství. Střelivo dnes kvůli přehnaným nařízením nevedou ani v železářství, kde nevadilo ani za socialismu.

Střelnej prach, biče, mačety, nunčaky, vystřelováky, plynovky a náboje do devítky koupíš u nás v obci v Zbraních-nožířství volně. Teda ty náboje jsou jen ohlušováky Knall ale kdo ví. Kolomaz se dá taky koupit, v podstatě A0.
Nojo, větší vesnice, hospodářský potřeby.

"Violin rosin" jsem jako harant doma ukradl z prvorepublikových houslí po dědovi a bylo vystaráno. Byl obdélníkový, v papírové krabičce. Tato kalafuna mi vystačila po léta.

Na ukradení houslové kalafuny učitelce hudebky za účelem pájení je ostatně založena jedna zápletka v Pánech Edisonech, takže je zřejmé, že problém sehnání kalafuny nebyl mezi mladými elektroamatéry ojedinělý. Vystavění příběhu tohoto obzvláštního filmu zřejmě vycházelo z životních reálií, drcenou "prasečí" kalafunu nejspíš v místní vesnické drogerce neměli, nebo se klukovi nechtělo za ni vyhazovat peníze