Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak ono se to paralelní řazení používalo třeba v lokomotivách, jen byly relativně párovaný a se stejnou provozní teplotou.

Tohle si pamatuju od doby, kdy jsem řekl to samý, co napsal Jezevec, a dostal jsem od jednoho, bohužel už nežijícího důchodce pěknej pojeb.

Proto jsem už na začátku napsal, že je potřeba ty chladiče dostat na stejnou teplotu. A možná moc nechladit.

Není tam v tahu ten RC snuber pro ty diody co odcházejí? Že by tam docházelo k napěťovým špičkám, a ty diody to nevydrží?

Já bych na to taky vsadil. Když už jsem měl problém se šotkama, tak většinou s napěťovým závěrěm.

Tak jsem testoval zatížení. Při 10A byly chladič fetů polomostu v pokojovce 20℃ po 15 mintách na 26℃. Chladič MBR blíž ke tráfku měl 28℃. Ale chladič MBR na rohu desky měl 36℃. To je pozice, na který MBR už několikrát odešly. Nojo, ale tam jsou nyní daný MBR včetně chladiče z pozice blíž k tráfku.
Zkusil jsem zátěž 22A. Fety polomostu vylezly na 32℃ a termistor na jejich chladiči po chvíli nahodil větrák. Chladič MBR u trafa vylezl na 31℃ ale chladič v rohu měl před zapnutím větráku 56℃ A po zapnutí větráku, kterej je 25 mm od toho chladiče teplota lezla stále pomalu nahoru i když jsem udělal z papíru žlábek aby foukalo na chladič. Na 62℃ jsem to vypnul.
Zdroj je nepoužitelný, neuchladí se ani na polovině proudu, co má dát.
Když to majitel připojí k dvojtý nabíječce a bude nabíjet dvě LiPolky 6S1P 4AH běžným proudem 2C (8A) tak protože nabíječka bude muset zvyšovat z 13,8V na cca 27V, tak to bude ze zdroje brát cca 2 x 8 x 2 = 32A a to nezapočítávám účinnost měniče v nabíječce.
Vypadá to, že usměrňuje jen jedna nebo dvě MBR na chladiči co tak topí. I když, kdyby nic neteklo skrz ty druhý dvě na chladiči u trafa tak by asi byly víc studený. Ty nový MBR na rozpáleným chladiči jsou zase z GME, kdoví co to je za hnůj.
Na ten snuber u rohovýho šroubku jsem koukal, odpor je 12k a kond 45N a jen jeden na všechny diody. Není ten odpor nějak velkej? Co tam zkusit přidat zespoda další snuber třeba doprostřed mezi propojení diod?
Napadlo mě na zkoušku zezhora na chladiče přišroubovat kus žebrovanýho profilu a tepelně ty dva chladiče "propojit".
Jinak to chlazení MBR asi navrhoval nějakej d.ebil. Žebra otočený na druhou stranu než k větráku, jeden chladič cloní druhej a kdyby aspoň v plošáku byly díry na přisávání vzduchu do svislých štěrbin chladičů....
Zítra večer budu pokračovat.

Ty diody musí být minimálně tepelně spojený, na jednom chladiči.

Celeron píše:Ty nový MBR na rozpáleným chladiči jsou zase z GME, kdoví co to je za hnůj...

Ja vidim problem tu Samozrejme co najtesnejsia tepelna vazba medzi nimi je nutnost.

Samozřejmě nejde měnit jen tu spálenou diodu, musí se vyměnit všechny, aby byly ze stejné serie, od stejneho výrobce, jelikož na tom záleží souběh napětí.
Dost taky záleží na odporu a indukčnosti spojů.
Co se dá udělat, je rozdělení vinutí výstupní tlumivky na jednotlivá vlákna pro jednotlivé diody. Využije se tak pro vyrovnání odpor vodičů tlumivky.
45V diody jsou na tom trochu líp s úbytkem, vydržely by tam napěťově ? (záleží na provedení a napěťové rezervě regulace)

Tak Vážení asi mě z toho budou omejvat. Prohodil jsem ty dva chladící bloky s dvojcema MBR. Pokud by byly sračkovatý ty vyměněný diody z GME, tak by se to s nima přestěhovalo. A vono kulový Hřejou se ty, co se dřív nehřály a ty dříve rozšvicovaný jsou nyní studený, takže to dělá pozice na plošáku
Je to plošákem, jak píše Danhard, odpory a indukčnosti. Napadá mě, jestli to nemůže nějak prapodivně kmitat. Zítra to ofotím a nakreslím kudy co teče a dám to sem. A kouknu na to 100 megovým ocsílem.
To rozdělení tlumivkou by asi šlo udělat, blbý je, že diod je 8 a tlumivka je motaná 6 drátama průměr 1 mm. Teoreticky bych to mohl přemotat na 8 x 0,8 mm, kterej tu mám dokonce s dvojtým smaltem. Průřez je nyní 4,7 mm s drátem 0,8 by byl jen 4mm. Lepší by byl drát 0,9 mm ale ten nemám.
V úterý jedu do HK tak zkusím v AME koupit MBR ze stejný série.

Hadam nechces tvrdit, ze plosak je od vyroby zle navrhnuty a nefungovalo to nikdy? Tamto zistenie bolo pre mna kedysi tiez prekvapujuce, pri paralelnom chode uz na desiatkach kHz zavisi na fyzickom rozlozeni suciastok a spojov, uz niekolko cm rozdiel je poznat

Dřív bylo běžný dávat na vývody feritový perly, aby ty non-soft-recovery schottky moc nedivočily. Dneska se šetří na všem. Sice to bylo primárně kvůli rušení, ale kdoví, čemu dál to pomohlo.

No, pak už asi po desáté dodržení stejné teploty čipů.

ZdenekHQ píše:No, pak už asi po desáté dodržení stejné teploty čipů.

Nojo, musím majiteli namalovat výkres aby udělal ten společnej chladič. Stále je mi ale divný že tehle zdrojů s rozdělenejma chladičema do dvou nebo tří bloků pobíhá po světě hromady a makaj. Možná ale jen do první závady kdy se použijí nepárovaný diody.

A hřejí ty dvě diody na stejném chladiči stejně, nebo jen jedna hodně a druhá mnohem méně? Pokud hřejou stejně, tak není problém v nějakém spárování, ale někde jinde

voitano píše:A hřejí ty dvě diody na stejném chladiči stejně, nebo jen jedna hodně a druhá mnohem méně?

To se optickým pyrometrem nedá poznat, hned u čočky měří paprskem 25 mm širokým a 5 cm od čočky už průměrem 40 mm, takže samotnou diodu nezměřím. Přinesu si teploměr s JK-čkem a namáčknu ho přímo na diodu.

Znám symetrickej zdroj se symetrickou zátěží, kde naprosto záhadně odchází schottky v kladné větvi. Ovšem já to vyřešil hrubou silou a dal tam silnější.

Ta schottky není durch, jen je nějak podivně "načnutá". I když tam je to na hraně napěťové odolnosti, může to hrát roli.

Tak společnej chladič je zadán do výroby, bude zítra.