Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

ČSN 33 1610 od 31.12.2010 neplatí, je nahrazena ČSN 33 1600 ed.2

Tady neco o měření izolačního odporu (převzato z manuálu přístroje REVEX 20151:

ČSN 33 1610 nás nemusí zajímat, článek na ni odkazoval pouze z důvodu, že uvedený postup neobsahuje.
Návod k přístroji uvedené skutečnosti nijak nerozporuje.

Zapni ju do zásuvky a prilož na skľučovadlo skúšačku. Stlač vypínač a sleduj, či sa skúšačka rozsvieti. Potom otoč vidlicu v zásuvke a všetko zopakuj. Ak sa skúšačka nerozsvieti, tak ti možno zajtra spadne ta vŕtačka do vedra s vodou, ale s tým nič nespravíš. Ja som sa stretol s ručným náradím, ktoré nešlo, dymilo, vyhadzovalo ističe, malo rozbitý kryt, malo prelomený kábel, chýbal vypínač, chýbala zástrčka, chýbal kábel... Ale ani raz som nestretol náradie, čo by triaslo. Možno môj dedo kedysi dávno od niekoho počul o takom náradí... 500V môžeš bezpečne priložiť medzi hriadeľ rotora a skľučovadlo, bez obavy o triakový regulátor, ak je vŕtačka odpojená od siete. Ak sa cez vetracie otvory vieš dotknúť hriadeľa rotora, nemusíš ju otvárať. Ale asi to bez otvorenia nepôjde. Určite by som 500V nijakým spôsobom neprikladal na sieťový kábel.

Myslím, že názory kolegů směřují jinam , než jsem měl namysli. V podstatě
mohu konstatovat, neboť nedělám žádnou oficiální revizi ve smyslu norem , že izolační odpory nebo různé "dotykové" proudy mohu měřit jak je mi libo mezi čímkoliv , já ovšem při tom měření nechci odprásknout elektroniku regulátoru otáček , neb stojí cca 500-700 Kč a ty jako důchodce po Vánocích zrovna nemám . Nemaje el. schema toho regulátoru a jeho zapojení v obvodu (nikde na netu jsem jej neobjevil),
nezbývá mi než onen regulátor v obou vodičích proklemovat na "bez regulátoru" a pak již mohu měřit počínaje síťovou šňůrou až třeba po sklíčidlo. Samozřejmě L a N na zástrčce musím také propojit ,aby třeba při blbě dosedajícím uhlíku nebylo mezi L a N celé zkušební napětí ( jedná se o
sériový motor) .
K opatrnosti mě vede zkušenost z 90.let. kdy revizák, revidující vše po kancelářích a skladech od elektriky, to dělal velmi "poctivě" a co mělo nějaké vstupy či výstupy, tak tam měřil . Výsledek byl 4 počítače a pár tiskáren v pr...... .

Vyzkratování přívodů a vývodů regulátoru je určitě na místě, i když přívod není připojen a regulátor je na jednom potenciálu. Je to pojistka proti náhodnému porušení tohoto stavu. Například různé náhodné kombinace kapacity, svodu nebo dotyku vidlice se zemí. U některého el. nářadí byl třeba odrušovací kondezátor se "zemí" připojenou na kostru statoru. Při odpojování měřícího napětí taky můžou vznikat špičky na indukčnosti vinutí.
Měřit přes vidlici před regulátorem je bez odpojení nebo důsledného vyzkratování regulátoru riskantní. V některých případech takto ani měřit nelze, protože se tyristory neotevřou, naopak na ně může působit vyšší měřící napětí.

Někteří elektrikáři i revizáci se měření izolačního stavu na zařízeních s elektronickými prvky vyhýbají jak čert kříži.
Když elektronika nejde odpojit, radši to neměří vůbec. U svářeček nám svého času na školení v Brumově taky tloukli do hlavy, že první krok před měřením je odpojit regulátor...

To sice chápu ale pak celé měření postrádá smysl. Co když je svod zrovna v odpojené regulaci, elektronice. U vrtačky asi ne ale jsou moduly řídící jednotky, kde je jak primár, tak sekundár na jedné desce.

Regulátor je umístěn odděleně od motoru a ostatních neživých vodivých částí, takže průraz nebo svod na tyto části není možný. Případná porucha a její následky jsou tak omezeny pouze na regulátor.

V instalaci mohou měření ovlivnit, nebo zcela znemožnit přepěťové ochrany. Pokud je nelze odpojit, měří se při sníženém zkušebním napětí 250V, kdy tyto prvky ještě nereagují. Izolační odpor přitom musí být minimálně 1MΩ.
Při vysokém riziku poškození důležitých zařízení se izolační stav neměří.

A co samcem navržený postup se zkoušečkou, resp. fázovkou?:

samec píše:Zapni ju do zásuvky a prilož na skľučovadlo skúšačku. Stlač vypínač a sleduj, či sa skúšačka rozsvieti. Potom otoč vidlicu v zásuvke a všetko zopakuj.

Podle mě to není správný postup, protože přes kapacitu izolační bariéry vždycky nějaký nepatrný proud poteče a fázovka se rozsvítí. Radši se ptám, ať neumřu blbej.

Teď jsem to zkusil na téměř nové vrtačce, která je v pořádku - doutnavka SN4 svítí na sklíčidle skoro naplno.

Doutnavka v ZN 1 po přiložení k převodovce EC 513 D taky svítí a taky ne plným jasem. Takže nějaký kapacitní proud přes izolační bariéru proteče.

No, tak to ten izolační odpor nebude nic moc, a to se zkoušelo při normální
teplotě, s ohřevem to ještě výrazně spadne . Myslím že ta doutnavka při méně než desítkách uA vidět nebude, takže odhadem je to tak +- 20 MΩ.
Jakmile pominou mrazy a moje angína, zatopím v dílně , změřím a dám vědět .

Děkuji zejména Achabovi za zájem o problém a hlavně za trpělivost s námi
staršími .

ech, somarinu som zase vymyslel

Tak změřeno , při zkušebním napětí 500V ss s vyskratovaným regulátorem
mezi síťovou zástrčkou a rotorem(hřídel)+statorem (kostra) více než 1000MΩ pro obě polarity zkušebního napětí , mezi rotorem+statorem a dotyku přístupnou kovovou převodovkou taktéž více než 1000MΩ.
Orientačně změřen za provozu unikající proud z dotyku přístupných částí (přes odpor 2kΩ do PE zásuvky, s již odpojeným zkratem regulátoru ) . Při jedné "polaritě" zástrčky cca 80uA, při opačné cca 60uA , roste s otáčkami, asi jak roste amplituda vyšších harmonických a vazba je kapacitní. Nemám ale měřák měřící true efektivní hodnotu ,takže chybu
100% nevylučuji .

Metoda "SAMEC" : v jedné polaritě zástrčky není doutnavka klasické vadasky téměř vidět, ve druhé velice slabě. Netroufl bych si podle toho posuzovat bezpečnost.

Zdá se, že vrtačka je izolačně zcela ok , nánosy bordýlku zevnitř byly důkladně odstraněny a nemohou dělat svody.

Přímý svodový proud při izolačním odporu 1000MΩ vychází kolem 0,2µA, zbytek bude přes kapacitu.

Dotykový proud se u spotřebičů třídy II měří hlavně v případě větších okolních vodivých částí (vodivé kryty, skříň), pokud lze vzhledem ke konstrukci a okolnostem možnost svodu na tyto části předpokládat.