Stránka 2 z 2

Napsal: 31 led 2019, 22:48
od Dolpi
pajosek2 píše:Ten kondenzátor je polarizován tak jak je,protože na jeho kladnou elektrodu přichází kladná polarita přes přechod tranzistoru naproti tomu jeho záporný pól je připojován k mínusu druhým tranzistorem. Mohl by tam být klidně i bipolární kondenzátor,ale jeho rozměry by byly nesrovnatelně větší,takže se volí elyt někdy i v situacích,kde je ta polarita sporná.


Čili, chápu to správně, že na kolektoru zavřeného T1 je nižší napěťový potenciál v porovnání s napěťovým potencionálem za R1. Dle tohoto údaje směřujeme polaritu kondenzátoru. Chápu to správně? Když se podívám na hodnoty, které mi ukazuje ta simulace, usoudil bych, že to tak bude.

Napsal: 01 úno 2019, 12:08
od pajosek2
Na přechodu E-B tranzistoru T1 je úbytek zhruba 0,8 volt podle typu přechodu a to vede na ten kondenzátor na jeho kladnou elektrodu, jeho záporná elektroda je připojena na LED,na kterých je podle typu úbytek cca 1,5 V,takže ano je to ta jak jsi to popsal. Ale není problém odpojit ten kondenzátor,aby to nekmitalo a změřit voltmetrem.

Napsal: 02 úno 2019, 00:51
od Dolpi
Už to vidím, když se kondenzátor nabije, jeho napětí "přebije" napětí opačného náboje, které je na přechodu E-B tranzistoru T1. Dejme tomu, že na nabitém kondenzátoru bude 1.6V a na přechodu E-B T1 -0.7V. Napětí se jakoby "vyruší" a to způsobí, že se na přechodu E-B T1 vyskytne napětí + 0,9V a uzavře polovodičový přechod. Chápu to správně?

Napsal: 02 úno 2019, 08:23
od Hill
Ano, však jsem už psal, že napětí na kolektoru T2 "tlačí před sebou" nabitý kondenzátor, čímž urychůí zavření T1 potažmo T2...

Napsal: 02 úno 2019, 08:52
od pajosek2
Tak pokud Ti někdy něco není jasné a neuvědomíš si jak se kde vytváří napětí,tak si to zkus představit podle tekoucího proudu. Uvědom si za jakých podmínek se otvírají polovodičové přechody a budeš mít jasno. Nejlepší je si zkusit něco zapojit a měřit. Jak si myslíš,že jsme se učili,když jsme neměli možnosti simulátorů?

Napsal: 02 úno 2019, 09:41
od EKKAR
pajosek2 píše:...Nejlepší je si zkusit něco zapojit a měřit. Jak si myslíš,že jsme se učili,když jsme neměli možnosti simulátorů?
Ano, přesně tak - učili jsme se (často) i pomocí smradu a dýmu ze spálenejch součástek potom, co jsme je blbě zapojili a ty po zapnutí napájení přešly do režimu "generátor dýmu" dřív, než jsme vůbec vytáhli měřák .... :lol: :lol: :lol: :lol: :lol: :lol: :lol:

Napsal: 02 úno 2019, 11:29
od pajosek2
Ano Ekkare,ale byl to krásný dým. Tak ono stačí použít zdroj s omezením proudu nebo do série žárovku,můj oblíbený způsob. Ovšem to se potom ochudíš o tu cennou zkušenost jak střílí tranzistor. :-)

Napsal: 02 úno 2019, 13:11
od Dolpi
pajosek2 píše:Nejlepší je si zkusit něco zapojit a měřit. Jak si myslíš,že jsme se učili,když jsme neměli možnosti simulátorů?


Samozřejmě, že jsem si obvod sestavil i na nepájivém poli. Na tom simulátoru jsou krásně vidět průběhy proudu, takže se snažím používat i ten simulátor.

Jinak ještě jednou mockrát všem děkuji za vysvětlení, moc jste mi pomohli. :)