spínaný zdroj

[misocko]

voitano, zlta ciara nieje napetie na primare ale napetie na spinacom tranzistore. Ked je ciara na nule, vtedy je tranzistor zopnuty a do primaru tecie prud.

[voitano]

jo, toho jsem si vědom, popisoval jsem teorii a vztáhnul jsem to na obrázek, kde tomu ten průběh neodpovídá

[PavelFF]

Transformátor ze starých 200W zdrojů pro PC má jádro s indukčností asi 3-4mH. Indukčnost primáru po zkratování sekundárních vinutí je asi 3-4uH. Kmitočet je myslím 20kHz. Možná 50kHz.Jádro z PC je napájeno z poloviny usm. síťového napětí, je nuceně chlazené.
Ale i tak se mi jeví tvoje jádro jako kdyby bylo určeno pro podstatně nižší kmitočet než 100kHz. Pro daný kmitočet má zbytečně velké indukčnosti a počty závitů. Takže bys ho mohl zkusit budit třeba pětinou kmitočtu. Je to nutno ověřit výpočtem.
Výhoda nižšího kmitočtu jsou menší spínací ztráty. A pochopitelně se doba trvání málo strmého nárůstu proudu relativně zmenší vůči délce periody. Na osciloskopu už nebude tak dráždit.

[standa86]

Snižovat kmitočet nebudu, už takto je výstupní cívka dost velká.

Přepočítal jsem kolik by mělo být závitů na primáru a vyšla mi polovina oproti tomu co je tam v reálu.

Stejný měnič je zde akorát s polovičním napájecím napětím.
https://www.mouser.com/pdfdocs/2-10.pdf

Na vině je to, že trafo má okraje a hlavně, že primární vinutí není dělené! To jsem si měl ohlídat. Už jsem to u výrobce reklamoval a přislíbil mi vyřešení. Počet závitů taky budu diskutovat.

[Standa33]

Celé to máš špatně.

Pokud to má být jednočinný propustný měnič(jádro bez mezery), tak tam chybí demagnetizační vinutí.

Pokud chceš akumulační měnič, tak jádro musí mít mezeru(tlumivka) a jinak zapojené směry vinutí.

[standa86]

Jednočinný propustný měnič (jádro bez mezery - to je jasné proč zvětšovat magnetizační proud), nepotřebuje demag. vinutí pokud má dva tranzistory a dvě diody v můstku.
Nebo u varianty s jedním tranzistorem - demagnetizace je možná do DCR členu nebo transilů/zenerek viz zde
https://www.onsemi.com/pub/Collateral/AN-4134.PDF

[PavelFF]

Snižovat kmitočet nebudu, už takto je výstupní cívka dost velká.....

Jak myslíš. Proud tlumivkou neznám, ale podle průběhu je skoro konstantní. Z toho usuzuji, že by snesla i nižší kmitočet. I tlumivce by se snížily ztráty.

Dvojnásobný počet závitů na trafu zdánlivě ničemu nevadí. Jádru to dělá dokonce dobře. Jenže se zvyšují zbytečně ztráty v mědi a taky pochopitelně klesá vazba mezi vinutími, což zvyšuje rozptylovou indukčnost. Což zvyšuje spínací ztráty.

Ve vzdělávacích materiálech o jádru a vinutí bývá psáno, že jakmile má vinutí víc jak jednu vrstvu(což je v praxi běžné a nelze se tomu občas vyhnout), je to z hlediska honby za účinností prakticky ztracený případ (proximity effect, strana 3-3 v odkazu). To jsem trochu nadsadil. Ale motat zbytečně dvojnásobek závitů je už zločin

Taky se v jednom materiálu psalo, že si můžeš při zadání zakázky definovat rozptylovou indukčnost(ne procenta z hlavní indukčnosti ale absolutní hodnotu) a výrobce by ji měl dodržet. Ale to je v případě výroby jednoho kusu a v našich podmínkách utopie.

https://www.ti.com/seclit/ml/slup132/slup132.pdf
https://www.smps.us/
https://www.smps.us/Unitrode.html

[standa86]

PavleFF,
výstupní tlumivka je pro maximální napájecí napětí napočítána tak akorát.

Průběhy z prvního příspěvku jsou při vstupním napětí 60V a výstupním proudu asi 1,5A, takže trochu zavádějící.

Jinak ten zdroj má parametry
Uin 250-350Vdc
Uo 85-120Vdc
Io 1A
Np 106 z
Ns 108 z

Při 350V na primáru bude na sekundáru o trochu více, ale na zátěži třeba jen těch 85V a ta tlumivka se nesmí přesytit.

to trafo jak je se dá použít s tím, že ta rozptylka bude kecat do regulace.
napětí na primáru bude 4x větší (minimálně) tudíš na daný proud se dostane už za 600 ns místo za 2,4 us.

[PavelFF]

OK. Už mlčím. Ty znáš svůj zdroj líp. Já viděl jen pár průběhů.

[voitano]

Celé to máš špatně.

Pokud to má být jednočinný propustný měnič(jádro bez mezery), tak tam chybí demagnetizační vinutí.

Ta demagnetizace je nutná jen v případě jednotranz. nezatíženého měniče

[standa86]

PavleFF velice díky za nasměrování. Díky

voitano
Pokud je měnič zatížen, tak se snad nemusí demagnetovat?

[PavelFF]

Sice jsem psal, že už mlčím, ale nevydržel jsem to.

Tuhle stránku asi znáš:http://schmidt-walter-schaltnetzteile.de/smps_e/edw_smps_e.html
Když tam zadám tvoje hodnoty, tak kupodivu výstupní tlumivka 0,33mH vychází dost malá a nevhodná. Jejich návrh je asi 1,8mH.

Už jsi zdroj vyzkoušel na plné napětí?

[Atlan]

A je nejaky dovod sa drbat s zdrojom bez riadiaceho IO? Usetri to starosti.

[Standa33]

U jednočinného propustného měniče musíš vždy demagnetizovat jádro, jinak dojde k posunu pracovního bodu po magnetizační křivce až do nasycení.

Tím se zvyšuje magnetovací proud, na toto reaguje proudové omezení a měnič není schopen dodat požadovaný výkon.

Musíš zajistit, že ta kombinace připojená paralelně k primárnímu vinutí stačí na odvedení energie z jádra.(u tohoto typu měniče cca 10% z výkonu).

[standa86]

PavelFF - nezkoušel, tlumivku jsem přepočetl 330uH je málo, zvolil jsem 1mH

Atlane - řídící obvod NCP1216A

standa33 - při 370V a d 0,49 je to 14W, na to, ale nedojde. (počítám s Lp 12mH tj. nové trafo)
pokud bude střída padat s Uprim to bude 7W

Pokud bych uvažoval demagnetizační vinutí je nutné jej vinout bifilárně? S tím zkušenost nemám. Navíjení trafa si zadám, ale nevím co mám případně do specifikace k němu napsat. Prosím jen praktické zkušenosti. Teorii o demag. vinutí znám.