Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

voitano, zlta ciara nieje napetie na primare ale napetie na spinacom tranzistore. Ked je ciara na nule, vtedy je tranzistor zopnuty a do primaru tecie prud.

jo, toho jsem si vědom, popisoval jsem teorii a vztáhnul jsem to na obrázek, kde tomu ten průběh neodpovídá

Transformátor ze starých 200W zdrojů pro PC má jádro s indukčností asi 3-4mH. Indukčnost primáru po zkratování sekundárních vinutí je asi 3-4uH. Kmitočet je myslím 20kHz. Možná 50kHz.Jádro z PC je napájeno z poloviny usm. síťového napětí, je nuceně chlazené.
Ale i tak se mi jeví tvoje jádro jako kdyby bylo určeno pro podstatně nižší kmitočet než 100kHz. Pro daný kmitočet má zbytečně velké indukčnosti a počty závitů. Takže bys ho mohl zkusit budit třeba pětinou kmitočtu. Je to nutno ověřit výpočtem.
Výhoda nižšího kmitočtu jsou menší spínací ztráty. A pochopitelně se doba trvání málo strmého nárůstu proudu relativně zmenší vůči délce periody. Na osciloskopu už nebude tak dráždit.

Snižovat kmitočet nebudu, už takto je výstupní cívka dost velká.

Přepočítal jsem kolik by mělo být závitů na primáru a vyšla mi polovina oproti tomu co je tam v reálu.

Stejný měnič je zde akorát s polovičním napájecím napětím.
https://www.mouser.com/pdfdocs/2-10.pdf

Na vině je to, že trafo má okraje a hlavně, že primární vinutí není dělené! To jsem si měl ohlídat. Už jsem to u výrobce reklamoval a přislíbil mi vyřešení. Počet závitů taky budu diskutovat.

Celé to máš špatně.

Pokud to má být jednočinný propustný měnič(jádro bez mezery), tak tam chybí demagnetizační vinutí.

Pokud chceš akumulační měnič, tak jádro musí mít mezeru(tlumivka) a jinak zapojené směry vinutí.

Jednočinný propustný měnič (jádro bez mezery - to je jasné proč zvětšovat magnetizační proud), nepotřebuje demag. vinutí pokud má dva tranzistory a dvě diody v můstku.
Nebo u varianty s jedním tranzistorem - demagnetizace je možná do DCR členu nebo transilů/zenerek viz zde
https://www.onsemi.com/pub/Collateral/AN-4134.PDF

standa86 píše:Snižovat kmitočet nebudu, už takto je výstupní cívka dost velká.....

Jak myslíš. Proud tlumivkou neznám, ale podle průběhu je skoro konstantní. Z toho usuzuji, že by snesla i nižší kmitočet. I tlumivce by se snížily ztráty.

Dvojnásobný počet závitů na trafu zdánlivě ničemu nevadí. Jádru to dělá dokonce dobře. Jenže se zvyšují zbytečně ztráty v mědi a taky pochopitelně klesá vazba mezi vinutími, což zvyšuje rozptylovou indukčnost. Což zvyšuje spínací ztráty.

Ve vzdělávacích materiálech o jádru a vinutí bývá psáno, že jakmile má vinutí víc jak jednu vrstvu(což je v praxi běžné a nelze se tomu občas vyhnout), je to z hlediska honby za účinností prakticky ztracený případ (proximity effect, strana 3-3 v odkazu). To jsem trochu nadsadil. Ale motat zbytečně dvojnásobek závitů je už zločin

Taky se v jednom materiálu psalo, že si můžeš při zadání zakázky definovat rozptylovou indukčnost(ne procenta z hlavní indukčnosti ale absolutní hodnotu) a výrobce by ji měl dodržet. Ale to je v případě výroby jednoho kusu a v našich podmínkách utopie.

https://www.ti.com/seclit/ml/slup132/slup132.pdf
https://www.smps.us/
https://www.smps.us/Unitrode.html

PavleFF,
výstupní tlumivka je pro maximální napájecí napětí napočítána tak akorát.

Průběhy z prvního příspěvku jsou při vstupním napětí 60V a výstupním proudu asi 1,5A, takže trochu zavádějící.

Jinak ten zdroj má parametry
Uin 250-350Vdc
Uo 85-120Vdc
Io 1A
Np 106 z
Ns 108 z

Při 350V na primáru bude na sekundáru o trochu více, ale na zátěži třeba jen těch 85V a ta tlumivka se nesmí přesytit.

to trafo jak je se dá použít s tím, že ta rozptylka bude kecat do regulace.
napětí na primáru bude 4x větší (minimálně) tudíš na daný proud se dostane už za 600 ns místo za 2,4 us.

OK. Už mlčím. Ty znáš svůj zdroj líp. Já viděl jen pár průběhů.

Standa33 píše:Celé to máš špatně.

Pokud to má být jednočinný propustný měnič(jádro bez mezery), tak tam chybí demagnetizační vinutí.

Ta demagnetizace je nutná jen v případě jednotranz. nezatíženého měniče

PavleFF velice díky za nasměrování. Díky

voitano
Pokud je měnič zatížen, tak se snad nemusí demagnetovat?

Sice jsem psal, že už mlčím, ale nevydržel jsem to.

Tuhle stránku asi znáš:http://schmidt-walter-schaltnetzteile.de/smps_e/edw_smps_e.html
Když tam zadám tvoje hodnoty, tak kupodivu výstupní tlumivka 0,33mH vychází dost malá a nevhodná. Jejich návrh je asi 1,8mH.

Už jsi zdroj vyzkoušel na plné napětí?

A je nejaky dovod sa drbat s zdrojom bez riadiaceho IO? Usetri to starosti.

U jednočinného propustného měniče musíš vždy demagnetizovat jádro, jinak dojde k posunu pracovního bodu po magnetizační křivce až do nasycení.

Tím se zvyšuje magnetovací proud, na toto reaguje proudové omezení a měnič není schopen dodat požadovaný výkon.

Musíš zajistit, že ta kombinace připojená paralelně k primárnímu vinutí stačí na odvedení energie z jádra.(u tohoto typu měniče cca 10% z výkonu).

PavelFF - nezkoušel, tlumivku jsem přepočetl 330uH je málo, zvolil jsem 1mH

Atlane - řídící obvod NCP1216A

standa33 - při 370V a d 0,49 je to 14W, na to, ale nedojde. (počítám s Lp 12mH tj. nové trafo)
pokud bude střída padat s Uprim to bude 7W

Pokud bych uvažoval demagnetizační vinutí je nutné jej vinout bifilárně? S tím zkušenost nemám. Navíjení trafa si zadám, ale nevím co mám případně do specifikace k němu napsat. Prosím jen praktické zkušenosti. Teorii o demag. vinutí znám.