Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

masar píše:Zapomněl jsi připojit plusovou větev k "odrušovacím" kondenzátorům.
A oprav přitom vloženou fotku za patřičně ořezanou (bez papíru), jak ti tu bylo vytýkáno.

krmolec píše:[
Vloženou fotku vždy pouze konvertuji- zmenšuji na formát do 300kb.

sinclair píše:Ale abych /podle některých/ jen nekafral, tak Ti moc rád poradím a nakreslím, jak stvořit zdroj pomocného napětí 15V, aniž by na destičce cokoliv kromě toho LMka topilo. Myslím tím zenerky a odpor před nima.

Chápu, že běžný integrovaný stabilizátor, jako třeba 7815 tam použít nešel, kvůli velkému vstupnímu napětí.
Chápu i tu snahu, mít tam při ruce zdroj 15V, byť asymetrický, třeba pro asymetricky napájený korekční předzesilovač apod.
Odhlédněme teď od toho, že 15V je pro skoro jakýkoli slušnější předzesilovač málo, kvůli přebuditelnosti a rezervě nezkresleného výstupního napětí třeba.

Tak to se pak vezme ten nejlacinější a nejmenší darlington, třeba BD679 či BD681, do báze se mu vpálí zenerky, kterýma může pak téct jen pár mA, celý se to rozumně ošetří okolo atd. Před darlington se dává ještě rozumně velký odpor, co při běžném odběru netopí, ale co ochrání darlington při zkratu jeho výstupu. Při odběrech desítek mA a rozdílu napětí např. 10V obvykle ani nebývá potřeba ten darlington chladit.

Slyšels někdy o pojmu tranzistorová zenerka?

EDIT:
Jardo, tu tlumivku i do asymetru možná nedoporučuje NSC či Texas, ale doporučuju ji já. Beze srandy, je to stokrát vyzkoušený.
Kór při výstupních elytech nad 1000uF s nízkou impedancí a při nízké impedanci zátěže je tlumivka okolo 8-10uH na příslušný proud /zatlumená metaloxidovým odporem okolo 10R/ velkým přínosem.
Mírně to zhorší už i tak špatný DF, ale ten božský klid se složitější výhybkou třípásmovky za tu tlumivku fakt stojí.
Takový LM3886 ze stejný konstrukční kanceláře tu tlumivku potřebuje jako sůl, i v asymetrickým zapojení.

Jistěže, 20W u LM1875 není 65W u LM3886, jde o jiné proudové odběry a je to i rozdílně koncipovaný, ale:
Ta tlumivka víc, než cokoli jiného spolehlivě zabrání průniku vf bordelu zvenčí jednak do výstupu samotného /tj. do interně rychlé struktury/, ale HLAVNĚ do hlavní smyčky zpětné vazby. Ať už je zavedena před výstupním elytem, nebo až za ním.
Jardo, má to přímo měřitelný vliv i u tak nenáročné a pohodové záležitosti, jako je A2030V.
U tohoto typu struktury přidaná tlumivka prokazatelně zabraňuje předčasné aktivaci SOA ochran při komplexní zátěži. Tedy v momentu, kdy se z komplexní zátěže /složité výhybky/ vracejí úzké a vysoké napěťové špičky, které rekuperační diody ala 1N4004 nestíhají zachytit, neboť jsou na ně pomalé.
Aktivace ochran v A2030V je vidět i na prachobyčejném, jihokorejském 20MHz škopíku. Nedá se na to koukat dlouho, je to škaredý pohled, ale účel světí prostředky, jak by děl Koniáš.
No a jestliže s tlumivkou zhruba takové ráže, jak je popsána výše, aktivace SOA ochran viditelně nastává později, ve výsledku umožňuje ze stejného zapojení zesilovače obdržet o celý volt vyšší, ale nezkreslené /rozuměj neomezené/ napětí, pak je použití tlumivky namístě.

Hill píše:Musím dát Leošovi za pravdu: nejen tento, ale snad všechny koncáky řady LM18xx jsou poněkud háklivé na blokování, v nadzvukovém pásmu tomuto ale stačí Boucherotův člen (cívku pro tento zesík výrobci nedoporučují), i na parazitní kapacity, tedy na rozmístění součástek.
Proto také v katalogovém listu LM1875 výrobce přímo doporučuje rozmístění součástek (pro nesymetrické napájení je na obr.15, jen ten soutisk se nějak nepovedl, součástky mají o jednu rozteč postrčené vpravo).

Vysokofrekvenční omezení přenosu jsem u obvodu LM-1875T použil vícekrát, pravda, vždy se jednalo o konstrukci napájenou symetricky, ale kombinace zpětnovazebního rezistoru 22k s paralerním 22p kondenzátorem, žádné divočiny nedělala. Proto jsem to samé použil i zde u nesymetricky napájeného siliče a díky tomu nemusí být boucherot 1R/220n, ale stačí 2R2/100n.

Děkuji za rady.