Stránka 2 z 2
Napsal: 17 kvě 2019, 14:50
od breta1
Asi se rozejdeme v dobrém, víc se asi nesjednotíme.
Třeba se Bernard nebo někdo jiný k tomu vyjádří.
Já trvrdím, že pokud se jedná o volný prostor, myšlený jako vakuum a ne vzduch, pak v tom vzorečku kmitočet nemá co dělat.
Napsal: 17 kvě 2019, 15:12
od PavelFF
Někdo z modrých moudrých se určitě vyjádří. Jsou tu ještě nejmíň dva další modří geniální matematici a nejmíň jeden černý, kteří dokážou vysvětlit, kde děláš chybu v úvaze.
Směrové spoje s parabolickými anténami fungují tady na Zemi a přijímané úrovně souhlasí se vzorečkem. Jak to?
Napsal: 17 kvě 2019, 15:42
od breta1
No, už asi tuším, kde vzniká ten zdánlivý rozpor, ještě než něco plácnu, nechám si to projít hlavou...
Napsal: 11 čer 2019, 00:53
od kulikus
breta1 píše:... hustota výkonu (Poyntingův vektor) přece na kmitočtu vůbec nezáleží. V daném příkladě, pokud je to výkonový útlum v dB, by to podle té kalkulačky bylo 60dB, což by byla hustota výkonu v místě příjmu 0,2W/m² a navíc by to záviselo na frekvenci, pro 100kHz a 1MHz by byl rozdíl 20dB, což vůbec nechápu.
Tady vysvětluje, proč útlum na trase závisí na frekvenci. Souvisí to s poměrem plochy koule o poloměru vzdálenosti vysílače ku efektivní nutné ploše antény odvozené právě z frekvence signálu. Vyšší frekvence mají kratší vlnu a proto menší potřebnou plochu antény.
Plošný výkon je výkon přivedený na vysílací všesměrovou anténu rozložený do plochy té velké koule 4∏R². A anténa přijímací si z něho vyzobne svoji část úměrnou její ploše.
SNR se při každém 10tinásobném zvětšení vzdálenosti od vysilače snižuje o 20dB.