Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nebo do DL sekce nebo někam vystavit?

Mám jenom tento sken.

Tak mě napadá, jak by se asi dalo adaptovat zapojení tyristorového řádkového konce z televizí Zanussi, Grundig Supercolor, Tesla Color Universal/C110 (C422, 424, 429), R202. Ale ten bude asi spolehlivě fungovat jen v úzkém pásmu budicích frekvencí a ještě bude vyžadovat ochranný obvod přinejmenším s relé, kterým se na okamžik zkratuje hlavní tyristor v případě, že ke komutaci nedošlo.
Asi bych se radši tyristorům vyhnul a použil konec pro elektrolety s paralelně řazenými FETy.

Všechna ta tyristorová řešení vyžadují nějaké ty cívky ke komutaci. S tranzistory je to jednodušší.

Jsem tě poslal soukromou zprávu.

xsc: ani ne tak cívky jako kondíky. Na regulaci stejnosměrného motoru by měly stačit dva tyristory a jeden kondík. Jeden tyristor je ten hlavní, druhý je vypínací, který paralelně k hlavnímu připojí ten kondík, takže proud teče kondíkem a hlavní tyristor se zavře. Taky mě láká si to někdy zkusit postavit.

Hill: tyristorový řádkový rozklad je tak speciální zapojení, že nevím, jestli by to šlo modifikovat pro nějaký jiný účel. Celkově by mě zajímalo, jak na to zapojení jeho autoři přišli, protože princip funkce není zrovna triviální.

Kdysi vyšlo v Urob si sám návod na stavbu tyristorového DC regulátoru motoru. Bylo to v dobách, kdy byly "óbrtyristory" dostupnější, než výkonový tranzistor. Měnič byl ale docela složitej.

USS sborníky mám, všecky, v .pdfku. Mám se mrknout, jestli by to nebylo použitelný?

Lukas-Peca píše:...tyristorový řádkový rozklad je tak speciální zapojení, že nevím, jestli by to šlo modifikovat pro nějaký jiný účel. Celkově by mě zajímalo, jak na to zapojení jeho autoři přišli, protože princip funkce není zrovna triviální.

Řekl bych, že je odvozená právě z regulátoru stejnosměrných motorů trolejbusů, tramvají a elektrických lokomotiv. U nás do nich nastoupila v polovině sedmdesátých let 20. století, kdy ty "tlusté" tyristory začali dělat v ČKD, a byla to konstrukce už vyzkoušená a osvědčená u Siemense.
Do televizí se dostala až později.

Do televize se to dostalo asi v roce 1971-2 od RCA. S regulací v našich tramvajích (trolejbusy to měly později) to asi moc společného nemá a v US, kde tramvaje a trolejbusy nebyly a elektrifikovaná železnice minimálně, to asi inspirací nebylo.
Od RCA se to pak dostalo do Evropy, dost to používal Grundig a pro Teslu je důležitá Zanussi
Sony o něco později než RCA přišla se svými napůl tranzistory napůl tyristory, které měly asi nižší spínací odpor, ale odcházely víc než BU, byly drahé a zde nebyly k sehnání.

Siemens v lokomotivách používal vypínací tyristory (GTO), ty nás minuly úplně.

Použij IGCT tyristor, ten je určen na regulaci stejnosměrného proudu a nebo to getéóčko a buď koupíš hotový, nebo si k němu zbastlíš kondenzátorovo mosfetovej komutátor.

Obyčejný tyristory se na to nehodí, jsou 10x pomalejší a nejdou vypínat a byl by to hroznej orloj, obrovskej kondenzátor, tlumivky . . . kupa mědi a železa.