Stránka 2 z 2
Napsal: 10 čer 2019, 09:55
od danhard
Musíš srovnávat něco, co je srovnatelné a neplést si tvrdost (vnitřní odpor) s využitelnou vybíjecí křivkou.
https://www.omnitron.cz/download/datash ... 8650PF.pdf
https://www.gme.cz/data/attachments/dsh.540-385.1.pdf
Napsal: 10 čer 2019, 10:47
od microlan
To je to, o čem mluvím, že nelze pohlížet jen na vnitřní odpor, že to chce komplexní náhled na věc.
Napsal: 10 čer 2019, 17:43
od forbidden
V pátek jsem náhodou měřil Panasonic LC-R127R2PG, běžná spotřebka.
Při vybíjecím proudu 2 A dodal jen 5 Ah, místo 7,2. Je v podstatě novej. Vybíjení jsem ale ukončil na 11 V. Možná by šel i trochu níž.
Napsal: 10 čer 2019, 17:51
od masar
microlan píše:To je zajímavý, jak se člověk dokáže mýlit. Také jsem měl zafixovanou představu o tvrdosti olova...
Zaměňuješ pojmy "tvrdost" (zdroj napětí) za sklon vybíjecí charakteristiky. Zdroj se strmou vybíjecí charakteristikou nemusí být nutně "měkký".
Je to jinými slovy totéž, co ti napsal danhard.
Napsal: 10 čer 2019, 18:02
od danhard
Microlan je rozumnej, na rozdíl od ostatních pocitovejch střelců od boku
Olověnej akumulátor je ale pro obsluhu mnohem nebezpěčnejší.
Jen si to zkus, pustit si na nohu olověnou autobaterku, nebo lithiovou z noťasu
Těžko tedy určit co, jako srovnávací hodnotu ?
Stejnou Ah kapacitu, stejnou Wh kapacitu, stejný objem, stejnou váhu, stejnou cenu ?
Napsal: 10 čer 2019, 19:53
od microlan
Copak tu vybíjecí křivku asi způsobí? Kam se poděje ta naakumulovaná energie? Žeby teplem odešla? Nesouvisí teplo taky s vnitřním odporem?
Napsal: 10 čer 2019, 20:03
od danhard
S teplotou třeba souvisí výstupní napětí, při rychlém vybíjení se baterie díky vnitřnímu odporu ohřeje a tím může stoupnout výstupní napětí
Výstupní odpor se zvyšuje se stavem vybití.
Napsal: 10 čer 2019, 20:26
od masar
microlan píše:Copak tu vybíjecí křivku asi způsobí?...
"Tvrdost/měkkost" určitě ne.
Opět chceš porovnávat vybíjecí charakteristiku a zatěžovací charakteristiku zdroje?
Napsal: 10 čer 2019, 20:29
od microlan
Ve velkých mrazech startuju 2-fázově. Napřed jen krátký brnk, ledva protočit motor, pak 10 vteřin pauza. Na podruhé už to chytne okamžitě.
//Nechci, jen bych taky nechtěl mít ten napoučkovaný pohled na svět.
Napsal: 10 čer 2019, 20:35
od masar
To není pohled na svět. To je pohled na definice fyzikálních vlastností. A poučkám je třeba rozumět, aby to nebylo dogma.
Napsal: 10 čer 2019, 20:42
od microlan
Takže tedy nepopíráš, že pro posouzení vhodnosti měření zbývajícího náboje v akumulátoru pouze jeho napětím, je nutno pohlížet na oba parametry.
Napsal: 10 čer 2019, 20:54
od masar
Samozřejmě, že ne. Jen říkám, že tvrdost zdroje a vybíjecí křivka jsou dva různé parametry, které nelze srovnávat (viz danhard).
Napsal: 10 čer 2019, 21:06
od Kremik
Davidus > Děkuji za opáčko, ale olova znám velmi dobře. Nenapsal jsem o nich nic, co není pravda. Takže klídek. Nikdy bych je ale neprovozoval v režimu, kdy z nich dostanu 1/3 kapacity. Sorry jako, ale taková drasťárna rozhodně není vhodná na nějaký příměr.
Lionky asi postoupily vpřed, netušil jsem, že v tvrdosti už předehnaly olova.
No dobře, a LiFePO4kám neklesá kapacita s vybíjecím proudem? Zajímavé. Tyto ale opravdu neznám, tady mě klidně poučuj.