Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

jova1 píše:Ta první fotka je ta dělička s kterou jsi mi radila

Ty jo, to je jak panel od nějaký profi mašiny.

Takovéhle elektroporno mám rád Takových vláken by to tu chtělo rozhodně víc, pro inspiraci a motivaci ostatních. Sice možná mnoha lidem tady falešná skromnost brání se "pochlubit", ale myslím, že potenciální vzniklá závist nebude mít za následek žádné rozkoly a naopak to povede ke zdravé soutěživosti a prospěchu celku

Lesano, díky.
Ty tužkovky, to tam máš asi spíš Ni-MH, ne?
JInak ty krabičky pořád obdivuji- já sice míval občas něco zajímavého (strýc klempíř, kamarád lakýrník), ale stejně jsem to veskrze nikdy nedotáhnul k nějaké dokonalosti.
Ty to máš ve střízlivém, funkčním designu, prostě optimální
A frézuješ to v ruce? Nebo máš nějakou frézku?

Mám tady po ruce něco ze své tvorby.
1. Voltmetr z nabíječky Hama. Výroba asi 1994?
Hroty se někde ztratily.
V roce 1995 jsem si konečně vydělal potřebné peníze, za asi 1000 Kč si koupil YDM300B (klon Metexu M3800), slouží dodnes.
2. Pětipásmový eqvalizér s BA3812L. Rok vzniku cca 1998. Hrálo to, ale nikdy jsem nedokáazal sladit přední panel, aby to trochu vypadalo. Kastli dělal právě strýc, lakoval kamarád.
3. Zdroj s LM317. Rok vzniku max. 2000.
Dodnes v pohodě slouží. Max 28 V, max 2,5 A.
Většinou stačí. Kastle zase částečně strýc, lakování horního kryt opět kamarád Pavel.

Většina ostatního se nezachovalo, nebyl prostor, chuť, čas...

jova1, máš zkušenost co to udělá po roce nebo dvou na slunci?

to lesana: Líbí se mi provedení i prosté popisy od ruky - na daný účel stačí.
Dřív jsem používal Propisot, ani nevím, jestli je to ještě k mání. Taky popisuju od ruky, viz pro ilustraci (a taky příspěvek do galerie bastlení) pomocný dílenský zdroj 0-20V/0,1-5A ... původem z nějakého hodně starého PC (snad HP?) doplněný o potenciometry a knoflíky od Tesly a s měřidlem z nějaké zdrojové části ruské rst. Původně provizorka, ale už to tak zůstalo...

Připojuji se k těm nadšeným ovacím, a taky mám jednu otázku. U toho C-metru i RLC-mostu jsou cejchované potenciometry, kterých stupnice přesahuje úhel otočení dost nad 300°. Běžné typy mají efektivní úhel okolo 250°. Jsou tam tedy nějaké speciality?

Michal22 píše:Lesano, díky.
Ty tužkovky, to tam máš asi spíš Ni-MH, ne?
A frézuješ to v ruce? Nebo máš nějakou frézku?

Psala jsem, že jsou to nabíjecí tužkovky a ano, jsou to NiMH Eneloopy.
Frézuju to v ruce kulhavou čínskou vrtačkou na plošňáky.

Bernard píše:U toho C-metru i RLC-mostu jsou cejchované potenciometry, kterých stupnice přesahuje úhel otočení dost nad 300°. Běžné typy mají efektivní úhel okolo 250°. Jsou tam tedy nějaké speciality?

Ano jsou tam 340° potenciometry s ±2% linearitou, nejdražší součástka z celého přístroje (asi 250Kč). Chtěla jsem, aby to byl měřicí přístroj a ne jen indikátor. I většina těch úprav oproti původním zapojením byla za účelem zvýšení přesnosti a stability.

Crifodo píše:jova1, máš zkušenost co to udělá po roce nebo dvou na slunci?

Se sluníčkem zkušenost nemám. Mám to na první děličce asi 5let v dílně, občas od oleje, prachu šmíru a vypadá to zdá se mi pořád stejně.

lesana87 píše:Ano jsou tam 340° potenciometry s ±2% linearitou, nejdražší součástka z celého přístroje (asi 250Kč).

A kam na takové potenciometry chodíš?

lesana87 píše: I většina těch úprav oproti původním zapojením byla za účelem zvýšení přesnosti a stability.

Máš/budeš ty úpravy mít někde popsané? Jako že na webu či v časopisu?

Potenciometry jsou 1610 od SRPassives.
Máš tady schémata i uvedené původní prameny, tak si ty změny můžeš dohledat sám, já nic sepisovat neplánuju.

Dotaz na adminy: Proč tu nejsou bez přihlášení vidět obrázky?

lesana87 píše:Potenciometry jsou 1610 od SRPassives.

Děkuji

lesana87 píše:Máš tady schémata i uvedené původní prameny,

Tak ano, stačí to. Ale kdyby to bylo na stříbrném podnose...

To nemůžeč myslet vážně, Neniu.
Co si tak najít původní zapojení, porovnat to a trochu popřemýšlet, co která úprava dělá?

Hill píše:To nemůžeč myslet vážně, Neniu.

Ježiš, to si člověk ani nemůže dělat srandu? Navíc, kdyby se to Lesana rozhodla třeba někde publikovat, tak by tím sobě zajistila nehynoucí slávu a v případě papírového periodika i nějakou tu korunu do rozpočtu. Když srovnám její schémata třeba s "buzzboxem" z poslední PE, vidím tam jistý rozdíl v kvalitě.

Tak LCR můstek se mi podařilo najít v dubnovém čísle Practical Wireless z roku 1987 na stránce 38. Kdyby někdo také hledal. Rozdíl je v koncovém stupni oscilátoru a mírně jinak zapojený obvod pro vyhodnocení rovnováhy na můstku. Které zapojení je lepší, to je asi otázkou do debaty.

Ten Elektor se mi ale nedaří najít a kupovat předplatné se mi kvůli tomu nechce, asi se budu muset podívat do knihovny.