Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám tu zkušenost, že pokud jsou potenciometry mimo desky, je třeba přívody k nim velmi dobře stínit.
Asi je to i důvod, proč pan Bozděch situoval potenciometry přímo do desek.
Téměř všecky konstrukce v té knize jsou totiž koncipovány jako poněkud vysokoimpedanční /zejména korektory/, sběrnice směšovačů či prolínačů mají dost nízkou úroveň a snadno se do nich něco nachytá.
Zrovna u mikrofonního kompresoru může injektované rušení /které nemusí být nutně slyšet!/ způsobit i posuv prahové úrovně.
Konstrukce nemají na vstupech žádné vf fitry /tehdy nebyly tolik potřeba/ a velice snadno do nich něco naleze, při jejich citlivosti.
Pro vyhnutí se zemním smyčkám je dobře použít k potenciometru jeden dvoužilový, dobře stíněný kablík. Nikoli dva samostatné jednožilové a pak různě čarovat s tím, kde je lepší stínění pospojovat.

Stavěl někdo ten kompletní stereozesilovač 2x8W?
Je celý na tu dobu poměrně zajímavě řešený a líbí se mi způsob, jakým autor vyjebal s potřebou odboček pro fyziologii. Myslím, že v době vydání té knížky bylo potenciometrů s odbočkou jako šafránu.
Docela by mě zajímalo, jak to dopadlo v praxi.

Ještě jednu drobnost.
Z tehdejšího pohledu pana Bozděcha a hlavně s ohledem na parametry tehdejších magnetofonů to bylo asi v pořádku, ale:
Dnes, při použití s modernějšími zařízeními, by mohla vadit velmi nízká přemodulovatelnost vstupů u konstrukcí, napájených napětím pouze 9V.

Plně chápu motivaci pana Bozděcha při volbě napájecího napětí - dost velký počet doplňků je určen pro použití spíše v terénu, má velmi malou spotřebu a tak se asi přímo nabízelo použití 9V destičkové baterie 51D, nebo i napájení z bateriového magnetofonu.
Doplňky, určené víceméně k provozu "doma", mají pak už únosnou velikost napájení 15V, které se tehdy dalo získat přímo z magnetofonů řady B4 na zásuvce pro AZZ941.

Zrovna u toho kompresoru, předzesilovačů pro reportáže apod. je při zachovaném napájení 9V velmi vhodné, pokud budou mít všechny stupně zapojení nastaveny ideální pracovní bod, s ohledem na symetrickou limitaci a nepřímo i na přemodulovatelnost.
Pokud by to situace dovolila, vřele bych doporučoval zvednout napájecí napětí obvodů alespoň na těch 15-18V. Potřebné úpravy nejsou složité ani rozsáhlé, znovunastavení pracovních bodů taktéž.

Pan Bozděch všude, i na citlivých vstupech používal "univerzální" tranzistory KC508, v té době také zřejmě jediné dostupné.
Mnohé kusy KC508 i KC148 z pozdější výroby Tesly ale poměrně hodně šumí. Doporučil bych tedy raději použití KC509, KC149, KC239C a KC239F (pokud chcete zůstat u Tesly).
Šumově vynikající jsou také polské BC413C, BC239C a BCY59, jinak potom z moderních typů BC550 od Philipse. V obchodech typu Mouser/RS/Farnell/Digikey by měly ještě být kusy Philips/Vishay k dostání.
Podle mých testů a průměru z asi 50 kusů stejné série také velmi málo šumí tranzistory BC550, koupené v Ecomu a prodávané pod hlavičkou Vishay. Ještě lépe je na tom šumově pnp typ BC560 stejného dodavatele a výrobce.
Jsou-li někde jako pnp tranzistory použity v nevýkonové aplikaci KF517, lze je beze všeho a lépe nahradit těmi BC560. Ze starších zásob určitě BC179C, BC415C, BCY79, BC214C či Tesly KC309C a KC309F.
Pokud jde o výkonnější aplikaci typu KF517, pak lze opět bez úprav použít třeba vývodově kompatibilní KC636, KC638 či KC640.

Jak řekli, tak udělali:
Tady jsou ke stažení všechny přílohy z knihy Bozděch, Josef: Stavba doplňků pro magnetofony; SNTL Praha 1977, vydání první.
Každý výkres je v samostatném souboru pojmenovaném číslem obrázku.

Jestli to někdo upnete na Uložto, aby to bylo pohromadě s knížkou, nic proti tomu.

Pro Leoše: ten zesilovač s neobvyklým zapojením konců je na obr. 134. Nestavěl jsem ho, ale znal jsem jednoho, který toto zapojení použil, a byl s ním spokojený. Co s tím udělali pozůstalí, není známo...

S ohledem na probírané téma z knihy "Stavba doplňků pro magnetofony", zeptám se, zda by někdo neměl k dispozici druhou zásadní knihu k magnetofonům u nás vydanou a to "Hofhans - Magnetofony, jejich údržba a měření". Vím že se nabízí na bazarech, ale zas tak nutně ji nepotřebuji, spíše jen v pdf formátu, abych si udělal představu co obsahuje. Myslím že by ji zřejmě přivítali i další amatéři, neboť nikde jsem na ni na webu nenarazil. Případně nabízím provedení kvalitní pdf knihy na základě zaslaných skenů např. v Jpeg.
Děkuji.

No a už k tomu přidám jen porovnání, jak asi vypadají skutečné kompresory a limitery vedle dětských hraček :

Kompresor/limiter Tesla Elektroakustika EKL021, součást hlavních sig. cest stolů:
https://uloz.to/file/FUdSXr5x9nWM/ekl021-zip

Limiter Tesla Elektroakustika EJL201, součást linkových výstupů stolů, starší verze bez preemfáze:
https://uloz.to/file/lRjX3jgR5wXY/ejl201-schema-pdf

Kompresorový zesilovač Tesla Elektroakustika EZD580, určený pouze pro dorozumívací účely studio-režie:
https://uloz.to/file/UQJN9h6Ns38R/ezd580-02-jpg

Jiný, zajímavý soudek - zajímavě a jednoduše řešený, docela univerzálně použitelný limiter Allen&Heath:
https://uloz.to/file/i5c3pBlPPe3F/allen ... imiter-pdf

Tne páně Bozděchův s tranzistorem má určitě dobrou myšlenku, ale je až strašidelně zjednodušený. Trochu by to vylepšilo napájení aspoň 18V ze dvou devítek, jeden přepínač a dva potenciometry.

To přece záleží na tom, k čemu to má posloužit.
Pro účely záznamu je důležité nepřebudit, ale zachovat maximálně původní dynamický rozsah signálu, tedy rychlý limitor účinný jen v modulačních špičkách.
Pro účely ozvučení venkovních prostor je naopak vhodnější kompresor zmenšující dynamiku s nastavitelným prahem, volitelnou dobou náběhu a odběhu, případně i s prahem kmitočtově závislým.
Kdysi, tedy těsně kolem roku 1980, jsme potřebovali vyřadit záznmovou automatiku v projektorech Eumig (záznam na magnetickou stopu na AC podložce nalepené na podložku filmu po odfrézování emulze), byla tam totiž normální kazeťáková automatika se všemi nectnostmi, odpojili jsme regulační tranzistor a trimrem nastavili pevnou citlivost vstupu. K onačejším zařízením jaksi přístup nebyl - vystřižené z pašovaných katalogů nefungovaly, muselo se improvizovat, čili hojně bastlit. Spravil to limitor špiček nad +2 dB delších, než 100 ms a +4 dB delších, než 30 ms, ale před ním byl kompresor úrovní účinný nad -10 dB se sníženou citlivostí usměrňovače na pásmo řeči o až 8 dB. Ale stejně se jelo podle indikátorů n mixu.

Tak nevím, jak bys chtěl sinclaire dynamickým mikrofonem přebudit diskutovaný Bozděchův kompresor, který byl výslovně pro takový mikrofon určen. Zvláště, když přebudit lze pouze vstupní tranzistor. Ten začíná limitovat až při Uvst>60mVef. Navíc tohle zapojení není vhodné pro velké vstupní rozsahy už kvůli poměrně dlouhé době náběhu (110ms), což musí při velkém vstupním signálu působit dost rušivě. Zvýšení napájecího napětí to nezachrání.

p.s. To vstupní napětí pro limitaci bude spíše >100mVef.

Hozd píše:...zda by někdo neměl k dispozici druhou zásadní knihu k magnetofonům u nás vydanou a to "Hofhans - Magnetofony, jejich údržba a měření"...

Stáhni si ji z Ulož.to: Hofhans, Adrien: Megnetofony, jejich údržba a měření.
Je to OCR sken, tedy dovoluje vyhledávání textu, 360 stran, 182 obrázků, 10 tabulek, ale taky je toho 100 mega.

děkuji rovněž, mám papírovou podobu (SNTL Praha 1982) ale hodí se to
je to četba povinná a vhodně doplňuje Bozděchovou trilogii Magnetofony I. II. III. (I.nemám) popisuje značky Uher, Grundig, Unitra, National a Sony (dovážené k nám za časů tuzexů) no a nezbytné teoretické minimum záznamu na pásek, stavbu doplňků...stojí za to mít doma po ruce

Bozděch Magnetofony I je už přece na Ulož.to

super, děkuji...to byl pravý expres servis !

To komar:
Tak jak - kompresor postaven a chodí?

Tak jsem upravil dps a vypadá takto:(může to tak být?) teprv ji chci udělat
Destička je TOP /pohled zestrany součástek/. DPS strana mědi je níže

Děkuji též Hillovi za odkaz na knihu "Magnetofony, jejich údržba a měření".