Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

lesana87 píše:Nebude jednodušší, když to bude mluvit?

Jo.

Crifodo píše:co takhle síla signálu jako výška tónových teček, vodivost jako zkracující se interval mezi tečkami.

Napíšu si to do poznámek. Dík.

Ve filmech to ale mají obráceně, jak se hledačem přibližujou k oběti, tak se pípání zrychluje.

To bude za příplatek.

Jinak v praxi většinou není pod cívkou jen jeden cíl, takže realita je úplně jiná.

Chvilku jsem se plácal ve výpočtech a vypadá to, že je úplně jedno, jak to "naladím", stačí malá tabulka a nějaký odmocniny jdou bokem.

teď už asi off topic, nicméně
Jak funguje s temperované ladění velmi zjednodušeně pro techniky (třeba se to někomu bude hodit, pro další předpokládám komorní A=440Hz):
interval mezi dvěma kmitočty/tóny zvaný oktáva znamená dvojnásobný (nebo poloviční) kmitočet (2*f nebo 1/2f)
interval mezi dvěma kmitočty/tóny zvaný půltón - poměr kmitočtů je dvanáctá odmocnina ze dvou (1,0595... * f nebo f/1,0595)

Vypočtu kmitočet prvního C nad komorním A:
půltóny mezi A a C jsou tři: první je A-Ais - druhý Ais-H - třetí H-C, tedy
kmitočet Ais je 440*1,0595=466,164Hz
kmitočet H je 466,164*1,0595=493,883Hz
kmitočet C je 493,883*1,0595=523,251Hz

"C" o oktávu níž je 523,251/2=261,626Hz, "C" o oktávu výš je 1046,502Hz

Doporučuji toto video . Hudební teorie je tam vysvětlena stravitelným způsobem. Jediné co tam na můj vkus zjednodušil příliš jsou systémy ladění, on zrovna řeší temperované, kde je např. Ais to samé co Hes. Kdyby se krátce zmínil o původním čístém ladění, které je důležité pro bezpražcové strunné nástroje, tak s tím nemusel tolik bojovat.

Urob to stereo s dvoma cievkami a budeš mat priestorový vnem.

Musím napsat, že během ladění SW byla kočka značně neklidná, občas jsem ujel s kmitočtem trošku vysoko, ale ve výsledku je to jednoduchý jak kafemlejnek. A stačí tomu 14B tabulka s daty.

Jj, ve 12 bytech jde udělat tabulku, která se odchyluje od rovnoměrně temperovaného ladění v jednotlivých tónech max. o 1/35 půltónu.

Edit: 1/37,5 půltónu

Ale byl jsem překvapenej, vygeneroval jsem si A 440Hz a vedle toho z PC generátoru 439Hz a 441Hz a to teda bylo peklo, když se ty dva zvuky srazily ve vzduchu... A je to blbej 1Hz.

Kdysi dávno jsem jako mlaďoch zkoušel získat zázněje s generátorem 1kHz. Pustil jsem ho proti "zvuku", kterej vysílala ČST při monoskopu (což byl opravdu přesnej a čistej 1kHz sinus kmitočtově zavěšenej na kmitočtovej normál používanej pro generování všech ostatních kmitočtů pro videosignál ve studiu) - a za ten výsledek jsem po chvíli zkoušení dostal takovej "vylágoš" od máti, předtím spící o dvě cimry dál po noční šichtě, že mě testování záznějů na docela dlouhou dobu přestalo bavit ...

Zdeňku, a co tak použít ke generování tónů téměř temperovaného ladění, jaké používají elektromechanické varhany Hammond? Tam se snímá magneticky ozubení rotujících kol s poměrem otáček hřídelů sousedních půltónů, jestli dobře počítám, 84:89 s tak nepatrnou odchylkou od dokonale rovnoměrně temperovaného ladění ještě na 11. půltónu, že ji nerozená ani ladič varhan. Dvanáctý půltón je už o oktávu níž, čili má poloviční frekvenci původního tónu.
Nešlo by to vyřešit programově?

Řečeno řečí čísel - ten 11. půltón je ujetý o 1/92 půltónu, takže je to ještě podstatně přesnější, než ta 12bytová tabulka.
Ale upřímně řečeno - nevidím jiný způsob, jak digitálně realizovat tuhle analogovou násobičku jinak, než otrocky digitálně počítat mocniny dvanácté odmocniny ze dvou. Není to tak strašné - stačí výpočet na 4 desetinná místa (při výpočtu na 3 desetinná místa už by to dělalo chybu 11 centů).

P.S. 12√2 se liší od 89/84 až na 5. desetinném místě)

Někde hooodně vzadu v mým inhlavním HDD mi bliká vzpomínka, že muzikanti určujou míru rozladění v "centech" - kolik je ta 1/92 v těch "centech" ?

Přece 1,1 centu