Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Já jsem proti lampám obecně - jejich (relativně) vysoký napětí pro anody mi nešmakuje, už vůbec ne ve spojení s napřímo (bez výstupního trafa) připojovanýma laplema nasazovanýma na kedlubnu. Navíc úplně zbytečně "propálenej" žhavicí příkon, kterej akorát způsobuje oteplení vyžadující extra umístění mimo dosah hořlavejch hmot - prostě u sluchátkáčů jsem všema 20 za polovodiče, i když jsou taky výrobci, kteří to umějí ojebat až na kost non plus ultra - viz historicky dávno známej ojeb fy GRADO s "vychýreným" luxusním sluchátkáčem, futrálovaným v "cihle leštěnýho mahagonu" - kterej obsahoval jen jeden jedinej dvojoperák s odporama nastavujícíma zešílení a potencák regulace hlasitosti, vot vsjo ...

Dobře. Ale autorovi třeba zvuk toho zesilovače konvenuje a/nebo je jen snob který se chce při poslechu desky kochat pohledem na lampy.

A co když ten lampáč opravdu hraje dobře a my to prostě jenom nevíme?
Protože jsme ho neslyšeli?

Tak nějak to taky vidím.

Tyhle Technicsy nemusejí být vůbec špatné. Kdybych se rozhodoval o koupi nového gramplu, o nějakém z této řady bych uvažoval. Ta plošná cívka, to by byl navíc dobrý námět pro bastl... Budit to nějakým uP např...
Že to nemá talíř z metr tlustého plexiskla, mi žíly netrhá...
Lepší než nějaký Pro-Ject, kde jim i dnes stejně jako před 40 lety hučejí synchronní motorky a nejsou schopni s tím nic udělat.

Nemyslím si, že autor článku je zcela mimo mísu, to ne, ale podle mě je ptákovina dávat k vestavěnému polovodičovému, nejspíš operačnězesilovačovému RIAA předzesu elektronkový sluchátkáč. Když elektronkový zvuk, tak snad jedině od začátku až do konce...

Píše tam o nových deskách, řezaných z digitálních mástrů, které nezněly tak dobře jako digitální hi-res nahrávky z těchto mástrů. To je naprosto legitimní a uvěřitelné. Je jasné, že pokud si poslechne hi-res nahrávku, vždy bude znít lépe než deska z ní vyřezaná. Na druhou stranu připouští, že vnímaná ztráta kvality muže být daná použitou vložkou, ne samotnou deskou. To může být. Ta vložka má sice hezkou barvu, ale já bych si ji nekoupil... Používám hroty Microline a to je někde zcela jinde, i když nekteří se mnou mohou polemizovat...

Není pravda, že desky se dříve běžně řezaly do 30 kHz, jak tu někdo napsal. Dřív byly problémy vůbec natočit mástrpás do 20 kHz, natož to vyřezat do těch 20 kHz, nevím, proč by to bývali dělali, bezúčelně, když tam ucho ani neslyší. Praxe je tak do 15 kHz (70. léta).
Kdy to dělali, byl případ diskrétní kvadrofonie CD-4. Tam to potřebovali, jít do 40 kHz. Jenže tam si museli pomoct poloviční řezací rychlostí. To ale vše prodražovalo výrobu.

Primárně jsem ten odkaz na článek dával kvůli dobrýmu gramofonu firmy, která je vždycky uměla dělat..

Jo, souhlas.

Chlapci, jsem rád, že se shodneme, i když jsem svůj názor vyjádřil podstatně zjednodušeně, což leckoho mohlo vést k mylným závěrům. Ten rozbor od Osmdesat je neprůstřelný a to se mi líbí.

ponivač se nám planeta beznadějně přelidňuje už brzo našim útočištěm bude terraformovaný Měsíc a Mars ale, ještě předtím orbitální stanice s nulovou gravitací ! a to je problém neboť tam gramec analog přestane fungovat, no máme sice Technics vertikal (nastojato) s pružinkovým (nebo jakým ?) přítlakem hrotu ale stejně...
PS. fotka ilustrativní

Tomu se říká TANGENCIÁLNÍ RAMENO a je to z pohledu dodržení všech snímacích úhlů v soustavě hrot-drážka asi to nejlepší, co kdo na světě v oblasti vinylovýho záznamu vymyslel.

Mimochodem, řezací mašiny pro výrobu "matek" ve výrobních závodech (kdy jeden z největších, ne-li rovnou ten aktuálně největší na světě máme v podobě GZ v Loděnici u Berouna) jsou právě uspořádaný tímhle způsobem = řezací záznamovej hrot je vedenej servomechanismem po dráze rovnoběžný s poloměrem desky tak, aby v místě dotyku hrotu s řezaným materiálem jeho podélná osa tvořila tečnu k řezaný drážce.

Na orbitální stanici bude gravitace určitě - umělá.
Na tom marsu nebo měsíci bude nižší gravitace, takže si bude člověk muset nakroutit na přenosce víc přítlaku. Horší bude, že limit zavazadel bude asi hodně nízký, takže svou sbírku desek budu muset stejně nechat (shořet) na Zemi.

Jinak, když už jsme u těch maximalistických požadavků, tento lejzrový gramofon by měl vyřešit všechny problémy... Zvuk je snímán opticky, odrazem od stěn drážky, a plně analogový. Digitální je pouze servosystém... Jen ta obsluha je podobná jako u cédépřehrávače, tím to trochu ztrácí krásu.

tangenciál a jeho mechanismus jsme úspěšně odbyli
koukněte, SEV Litovel zbastlil vertikální grampl s normálním výkyvným raminkem prej první na světě (uvádějí v článku) no přit se nebudu faktem jest že podobnej kolotoč jsem in natura neviděl - neslyšel nikdy

Dual prezentoval gramošasi, patrně něco u řady 100x, zavěšené v kardanovém závěsu na výstavě (tuším to tehdy bylo HiFi-Expo Praha u Hybernů) v roce 1968. Deska "přišroubovaná" k talíři za střed, raménko vyvážené staticky a dynamicky na nulu, svislá síla na hrot vyvozená pružinkou. Žádná věda, takové šasi k hraní gravitaci nepotřebuje.

K tomu elektronkovému "mýtickému" zesilovači zde
Nemáte někdo ponětí, jaký je v tom gramofonu RIAA zesilovač?

Přestaň si vymejšlet, o žádném mýtickém lampáči se nepsalo. A ani tady ho nikdo za mýtický nepovažuje.