Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Pro vlastní digitalizaci negativu se mi osvědčilo přefocení digitální zrcadlovkou s předsádkovou čočkou (mezikroužky nemám). Osvětlení LED žárovkou s CRI90 přes matnici. Hlavní výhoda je rychlost. Záleží jenom na rychlosti, jakou posouvám film v držáku z políčka na políčko.
Ale ta úprava barev je neskutečně pracná. Chtělo by to nějaké dávkové zpracování alespoň základního překlopení negativ/pozitiv s odstraněním masky, aby následné doladění bylo snadnější a rychlejší.
V minilabech, které dnes převážně dělají fotky scanováním filmu a osvitem papíru digitálně z nascanovaných dat to nepochybně musejí mít zmáknuté a zautomatizované. Nepřipadá v úvahu, aby každou fotku individuálně dolaďovala obsluha.
Diapozitivy nejsou problém a vzhledem k dynamickému rozsahu zrcadlovky ani vyšší densita není překážkou.

Děkuji za podnětné rady a hlavně rnbw a Michalovi za nasměrování na GIMP a návod jak to udělat. Funguje to dobře. Mám GIMP asi 40minut, takže bojuju se základy, ale odstranění oranžové masky je velmi pohodlné.
Zůstává mi zatím lehký modrý závoj, ale dá se srovnat relativně snadno.

Stejně je zajímavé, kolik barevných variant stejného obrázku lze vytvořit a každý sám o sobě se zdá být v pořádku a pravděpodobný. Když je pak člověk otevře společně vedle sebe, je jasné, že pravdu o skutečných barvách už nikdo nezjistí. Ale to platilo i o klasické barevné fotografii, kde se doháněly barvy různě hustými filtry.

EKKAR píše:

Hill píše:...
Nějaký další model z této řady má i EKKAR, může to potvrdit....

Epson Perfection V370 Photo. Vložka do víka pro kinofilm, extra prosvěcení zvrchu proti skenovací optice. Při volbě "transparentní předloha" automaticky nabízí možnost inverze barev a ani se nezadejchá. Na ukázku sem upnu pár fotek - předloha inverzní kinofilm KODAK 24DIN, foceno kompaktním poloautomatem Nikon s předvolbou clony, skenováno na zmíněným Epsonu. Obrázky jsou z roku 1995, kdy se v Třebové slavilo 150. výročí zprovoznění dráhy Olomouc-Praha a v depu se konala velká šotoušská SHOW. Fotky jsem musel samozřejmě zkomprimovat kvůli maximální velikosti příloh. Naskenovaná do souboru má jedna přibližně 1-1,3MByte.

Ostatní příspěvky se netýkaly ani digitalizace transparentních předloh, proto jsem je přesunul do samostatného vlákna.
Nadále prosím zde jen k tématu.

Ty obrázky mašin jsi tady Jardo mohl nechat - jsou to jedny z mála skenů kinofilmu, kde nejmám výhradně osobní a rodinný záběry, takže jsem je mohl "pustit" do oběhu - a to jsem ještě tu fotku "Karkule" T444.0 musel zcenzurovat. Nedával jsem je sem kvůli mašinkám, ale kvůli ukázce práce skeneru.

Dobrá, uděláme to odkazem jako ukázku:







Další skeny diáků a debata o mašinkách jsou tady.
Mimochodem, ten foťák už asi potřebival nějakou tu údržbu objektivu, protože zjevně moc nekreslil. Tento závoj přece skener nedělá. Viděl jsem od tebe naskenované diáky z let výrazně historičtějších a přesto podstatně lépe prokreslené, i když na nich stáří bylo znát jinak.

To bohužel bylo filmem nebo vyvoláním - nedokážu určit čím spíš. Stejnej závoj má několik dalších negativů vyvolanejch ve stejným období - ± rok kolem letopočtu 1995. Nevyvolával jsem sám, chodilo to poštou do fotolabu, sběrna v místní trafice, kde to dělali konkrétně nemám šajnu - a je to vidět i na klasickejch fotkách udělanejch jako kopie. Je úplně klidně možný, že těžce škudlili na lázních a celou chemii "dřeli až na krev" nebo možná i nekvalitně demineralizovanou vodou, já nevím - s tímhle vývojkovým procesem jsem přímo "na vlastní kůži" do styku nepřišel, takže na rozdíl od černobílýho procesu nemám tušáka čím to mohlo bejt. V určitým období to prostě takhle bylo - pak se to zas vylepšilo, jenže to už se psal rok 2000 a víc a já začal "šilhat" po digitálním foťáku ...

Nebyl to tehdejší FotoStar? Žlutý pytlíky. Ti měli laborku v Teplicích a kvalitou to tedy moc neoplývalo... Vypadá to na vyčerpané lázně a/nebo lehkou podexpozicí. V tomhle jsem měl kliku - kousek od nás sídlila provozovna družstva Fotografia (již po krachu) a tam dělali hergot dobře.
On barevný negativ hůř snáší pod- než přeexpozici a po celou dobu, kdy jsem fotil na filmy se mi osvědčovalo nastavovat citlivost o 1/3 EV do plusu. Tedy film ISO 100 jsem nastavil jako 80 a vice versa. Mám i pár řádně prošlých filmů (ono ani 10 let po expiraci není problém, je-li skladováno v lednici) a ty chtějí "přitopit" ještě víc. Takže 100 nastavuji jako 64 nebo 50. Samozřejmě - je to trochu sázka do loterie, někdy ty prošlé filmy (čím větší šunt, tím víc) pěkně táhly do fialova.

Žlutočervená maska barevných negativů se nejlépe odfiltrovává opticky. Je natolik hustá, že digitální korekce v editoru už jde na hranice dynamického rozsahu snímače.
Pokud je to skener, ten má velký dynamický rozsah a velkou bitovou hloubku, takže tam s digitální korekcí není problém.
Ale při přefocování foťákem, notabene s výstupem do jpegu, je problém.
Trochu pomůže manuální vyvážení bílé, ale není to ono, protože i to probíhá digitálně.
I při použití zrcadlovky s výstupem do RAWu bude při použití normálního bílého světla modrý kanál natolik podexponovaný, že jeho digiálním zesílením dojde k vzrůstu šumu a barevná škála zhrubne. K tomu připočítejte fakt, že modrý kanál má u všech snímačů problém s nízkým dyn. rozsahem a vyšším šumem.
Dalším nepříznivým faktorem je také nízký gamut barevných negativů, který je třeba též digitálně korigovat.

Optická filtrace spočívá v použití barvy světla s vysokým obsahem modré barvy. Optimální by bylo použití RGB LED podsvícení a jednotlivým nastavením intenzit červené, zelené a modré vyvážit negativ tak, aby jednotlivé kanály RGB byly exponovány stejně.

Tyto problémy, které vznikají při digitalizaci barevného negativu, jsou dané tím, že barevný negativ byl určen pro optické kopírování na světlocitlivý papír, ne pro skenování. Barevná maska má význam pro odfiltrování vedlejších hustot použitých barviv, tedy laicky řečeno pro věrnější barvy na fotce. Snížený gamut negativu zase pro bezproblémový přenos velkého světelného rozpětí. Fotochemický fotopapír je k negativu kompatibilní - má přesně obrácený gamut a citlivost k barvám upravenou tak, aby byla kompatibilní s maskou negativu.

Políčka mají evidentně tmavé rohy vinou vinětace objektivu. To se dá srovnat editorem, ale pokud dělal ještě klasický minilab fotky, tak to převzal případně ještě zvýraznil.

Skenoval jsem teď nějaké fotky (Epson V350) a náhodou jsem zjistil že pokud nastavím barevnou hloubku 24bit tak je výsledek lepší než když nastavím 48bit (měl jsem za to že čím vyšší tak by to mělo být lepší, protože obraz by měl obsahovat víc barev ne) Přikládám 2 testovací scany 24bit a 48bit (ostatní nastavení stejné). Varianta 48bit má jakoby šedý závoj, nevím ale proč.