Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

termit256 píše:Jedna fotka za tisic slov

Zrovna k té fotce ale ale autor píše, že překvapivě i USA v té době používala v raketoplánovém počítači TTLka, což právě tou fotkou dokládá - tudíž podobná úroveň, ale že se to liší v tom, že USA použila vícevrstvý tišťák.

I Sověti přece uměli v 80. letech dělat procesory a specializované jednočipy. To že použili pro danou aplikaci TTLka má nejspíš jiný důvod, i autor článku píše, že to bylo nejspíš kvůli robustnosti.

Termite, kdyby sis přečetl, co jsem tu dnes napsal, tak bys věděl, že ty keramický zlacený šváby rusáci opráskli od Texasu. A že je amíci cpali do řídících systémů vojenskejch rachejtlí, na to právě byly vyvinutý. Jestli nevěříš, tak ti mužu poslat kopii stránky z katalogu TI 1976.
A s těma procíkama u rusáků... Mám tady keramickej zlacenej DIL40 K1810VM86 s datumem 681. Je to 8086-ka a kdy ji Intel začal dělat? Docela to zvládli oprásknout rychle, co?

Jestli není důvod ten, že v dané době měly obvody s vyšší integrací podstatně horší spolehlivost. Výtěžnost výroby u vysoké integrace v zemích RVHP taky zpočátku nebyla slavná, údajně převažovaly zmetky.

A to se v té době vozily ze SSSR hodiny ELEKTRONIKA s jedním čipem

Hodiny Elektronika se vyskytovaly v individualnich dovozech ve dvou verzich, s jednin cipem i s diskretnima delickama. Spolehlivosti nevynikaly zadny. Vyber pro military a space ma prece jen jina kriteria. Kdysi byl nekde zajimavy clanek o konstruovani komponentu pro cs. satelit Magion. Jak se jim prvne ustrelovaly srouby a polovodice nechodily v zime.

A hlavně - obvody vysoký a velmi vysoký integrace jsou daleko víc citlivý na kosmický záření, než obyčejný TTLka nízkýho stupně integrace = bez patřičnýho odstínění "odejdou" ve vesmíru vysokointegrační obvody do křemíkovýho nebe daleko rychlejc, než ty jednodušší. I proto celej slavnej Space Shuttle "jel" na 5ks počítačů standardu Intel 386 i když všude kolem "hučely" pentia a další pokročilejší procesory. Nevím, jak budou chtít konstruktéři řešit tuhle otázku na nejmodernějších lodích, který budou cestovat mimo magnetosféru Země - například k Marsu nebo dalším planetám. Kosmický záření totiž škodí úplně stejně zapnutý i vypnutý elektronice, takže "mít záložní počítač" pravděpodobně jen tak bez dalších opatření nebude stačit ...

Avionika Space Shuttle nepoužívala 386, ale IBM AP-101

Zajimava je jedna vec, jak muze nekdo dat do drazby letovy exemplar nejakeho kusu panelu nebo AGC z testovaci lode. Jsou to vsechno narodni kosmicke agentury amala domu se neda provozovat. Nebo si takhle po drobkach podporujou rozpocet?

Může jít o záložní kus, který ve vesmíru vůbec nemusel být, jen připravený ve skladě, kdyby se ten v lodi porouchal.
Nebo jeden z mnoha funkčních vzorků. Co my víme, jak to u Rusa v této oblasti chodí.
Ruská spotřební elektronika byla na poměrně dobré úrovni.
VEFy, Rigy, Seleny i Sokoly a Meridiany chodí dodnes a s původními polovodiči, jen tomu vysychají mizerné elyty, což byl mmch. i problém Tesly u řady TE981-988.
Nebo tady byl v prodeji nějaký teslácký přijímač, co by se vyrovnal aspoň tomu VEF-u 206?? S patero KV a jemným doladěním na RFE, BBC a VOA?

Osmdesat píše:

termit256 píše:Jedna fotka za tisic slov

Zrovna k té fotce ale ale autor píše, že překvapivě i USA v té době používala v raketoplánovém počítači TTLka, což právě tou fotkou dokládá - tudíž podobná úroveň, ale že se to liší v tom, že USA použila vícevrstvý tišťák.

I Sověti přece uměli v 80. letech dělat procesory a specializované jednočipy. To že použili pro danou aplikaci TTLka má nejspíš jiný důvod, i autor článku píše, že to bylo nejspíš kvůli robustnosti.

Pokud má paměť sahá, tak polem řízené tranzistory a vše od nich odvozené vč. pamětí mělo problémy se zářením (i kosmickým). Myslím, že to není zcela vyřešeno dodneška. A všichni z Varšavské smlouvy se proto u zařízení pro vojenské účely zaměřovali na elektronková zařízení a později na TTL.

Ano, zareni problem je, ale ver tomu ze to vyresene maji a funguje to bez vetsich problemu s procesory jako ty pouzivane v PC. GPS na elektonkach urcite nejede

Crifodo píše:Zajimava je jedna vec, jak muze nekdo dat do drazby letovy exemplar nejakeho kusu panelu nebo AGC z testovaci lode. Jsou to vsechno narodni kosmicke agentury amala domu se neda provozovat. Nebo si takhle po drobkach podporujou rozpocet?

Je to z Ruska, tak to nejspis nekdo ukradl

Kto vie, kolko bolo roznych elektronickych modulov vyrobenych. Urcite boli nejake prototypy, testovacie kusy, nahradne kusy. Niektore mozno ani neodisli od vyrobcu do vesmirnej agentury.

MYslim ze tam prave pisou, ze ty hodiny byly drazeny jako letovy kus. Jasne se to muze byt jen pridana vata. Nekde jsem videl nepouzite dily palivove nadrze N1 v roli alltanku v materske skole.
Komponenty z AGC pry zas nekde kdysi vyhrabali v privatnim hangaru.
Vzhledem k tomu ze tech letu Apollo bylo jen par astaly se soucasti narodni histore, budou dost v merku a dalsi koupe bude asi vemi teoreticka.

Pristavacie moduly Apollo (neviem, ci vsetky) su v roznych muzeach v USA - predpokladam, ze su viac-menej kompletne.