Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

EKKAR píše:Hochu, oblouk je výhradně část kružnice.

To mluvíš o kruhovém oblouku. Jsou i jiné oblouky - např. ideální oblouková klenba má tvar řetězovky. Nemluvě o oblouku lomeném (gotickém).

Dokázal by někdo z praktiků se zkušeným okem z té fotografie poznat, jestli je přechodová křivka do oblouku klotoida, kubická parabola, nebo jiná křivka?

EKKAR píše:bla bla

Myslel jsem, že se v drážním prostředí trochu vyznáš, když údajně tvůj otec dělal fíru a ke každému příspěvku ohledně železnice se vždy důsledně vyjadřuješ. V tom případě bys mohl vědět, že na železnici existuje pouze OBLOUK. Kdybys někde před lidmi, kteří na dráze dělají, řekl slovo "zatáčka", sklidil bys cynický výsměch.

Edit: teď jsem si všiml, že "kolejová trať" je "pozemní komunikace". To je taky výborná perla.

Zmije píše:Dokázal by někdo z praktiků se zkušeným okem z té fotografie poznat, jestli je přechodová křivka do oblouku klotoida, kubická parabola, nebo jiná křivka?

Dělá se to "šramovačkou" z rovnýho kolejovýho pole - je to v podstatě ohejbačka kolejí spojená s podbíječkou. Přechod se vytváří tak, že se postupně po každým ohnutým úseku nastavuje větší a větší ohnutí relativně krátkýho kusu koleje proti předchozí části, po který stavební souprava pojíždí - poloměr zakřivení se na určitý dýlce postupně zmenšuje až na požadovanej minimální rádius a po určitým setrvání na něm = ohnutí TÉMĚŘ do požadovanýho směru se začne s postupným zvětšováním rádiusu. I třeba v takovým úseku jako je kolem Orlice mezi Chocní a Údolím Opic, kde v podstatě neexistuje kus rovný koleje a trať se kroutí jak přišlápnutá zmije kolem řeky jsou takový přechodový úseky nutný, protože se v nich totiž zároveň mění i příčnej sklon kolejovýho svršku. Bez nich by se vůbec nedalo plynule přecházet mezi zatáčkama pravá-levá.

Dyť je to jasné. Keby sa koľajnice "rozjeli" do strán, táto tretia koľajnica zabezpečí, aby pravé koleso ostalo na koľajnici, a vykoľají sa to ľavé, takže vlak sa skydne doľava a nezničí elektrické vedenie.

Inak odstredivá sila... vlak je v zatáčke tlačený doľava, ľavá koľaj dostáva zabrať bočnou silou. Keby moc uhla do strany, tretia koľajnica zafunguje a nepustí nápravu ďalej.

Super, trošku se dostáváme k jádru pudla. Jak moc kolejnice uhýbaj? Kdysi byly přišroubovaný k dřevěnému pražci, dřevo se může trošku rozehnout. U betonového pražce ten pohyb bude odhaduju menší, a teď jak se dávaj ty pružné "zohýbané dráty", tak to nedokážu odhadnout ale pochybuju že by se mohla pohybovat v uložení, takže tím se asi nic nemění.

Hlavně tu asi evidentně není nikdo od fochu, tj. aspoň s nějakou železniční průmyslovkou nebo kde se ty principy učí(ly).

Ekkar na železnici fakt zátačky nenájdeš. Len oblúky.

Tretia koľajnica na fotke zamedzuje vykoľajeniu. V ostrých oblúkoch má vonkajší okolesník vďaka svojmu tvaru tendenciu sa vyšplhať na koľajnicu a náprava by sa vykoľajila. Kvôli tomu je tam tá tretia koľajnica pri vnútornej koľajnici, ktorá sa opiera o opačnú stranu okolesníka vnútorného kolesa.

Jak vysvětlíte přezdívku Brna "Poslední zatáčka před Vídní"? Podle vaší teorie by to měl být "Poslední oblouk před Vídní".

Legrácka je v obecné řeči, nevychází ze železničářské terminologie.

Zmije píše:Jak vysvětlíte přezdívku Brna "Poslední zatáčka před Vídní"?

Protože ta přezdívka pochází z dob formanů, kteří jezdili s povozem do zatáčky.

Přesně tak. Pokud jde o železnici, tak je ta zatáčka u Třebové

V tom případě se letecká doprava vrací k trasám z dob povozů.

Opravdu nevíte, proč ta letadla takhle lítají kolem Brna?

Neviem, či všetky, alebo iba jedno?.... https://www.topky.sk/cl/11/1863687/Trum ... ny-manever