Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Všecko co umí poskytovatel internetu.

A možná něco navíc....bych se nedivil, kdyby byly osazeny kamerami s vysokým rozlišením.

Mně spíš připadá nebezpečné cpát jich tam další tisíce. V případě srážky s nějakým odpadem to může rozpoutat řetězovou reakci. Ale možná je to tak nízko, že vraky a fragmenty jen někomu spadnou na hlavu a žádná řetězová reakce nenastane.

tyhle bazmeky by měly mít povinnou rezervu paliva pro sestupný destruktivní manevr vletu do atmosfery - až doba exploatace vyprchá nebo závažná porucha se objeví zvažte že tam ládujem železo od roku 1957

Jestli jich tam fakt pošlou tisíce, tak nebudeme muset v noci svítit. A hlavně už těžko budeme ukazovat dětem Andromedu nebo Velkej vůz.

S tím jsou problémy už teď s běžným pouličním osvětlením, Muskovy vulvoviny k tomu netřeba. Když jsme chtěli před pár lety s děckama v srpenci pozorovat Perseidy, museli jsme vzít auto a vyjet 6 kiláků přes kopec a les na rodinnou chalupu do dědiny, kde v 11 večer v rámci úspor vypínají osvětlení - a i tak nad těma kopcema svítila záře nejbližších městskejch aglomerací (Údolí Opic, Třebová, Litomyšl...) jak rudá záře nad Kladnem. Ukazovat někomu bez aspoň 8-10cm dalekohledu nebo triedru s tubusovou clonou na objektivu třeba takovej hvězdnej systém Mizar (ζ UMa = zéta Ursae Majoris = optická dvojhvězda Mizar - Alkor je druhá hvězda v "oji" Velkýho vozu) je v podmínkách dnešní běžný zástavby naprostá marnost ...

Zkrátka světelný smog. U nás je v části Jizerských hor "Park tmavé oblohy", tam je to znečištění minimální. Další je (co vím) na Slovensku, v NP Poloniny.
U Třebové to máš ještě celkem dobrý, ale kolem Prahy je to mrtvý.

Copak u Práglu - ale co mají říkat v takovým Hrádku nad Nisou nebo v Chrastavě - tam jim celonočně svítí polský skleníky z Turówa a Bogatynie jak druhý Slunce ...

Jo, tam to mají prima. Do toho ještě pšonci rozšíří těžbu uhlí.

A na vládní nótu ohledně poškození obyvatel na naší straně hranice vinou odvedení podzemní vody zatím z Pšonska nikdo neodpověděl, naopak ve zrychleným projednávání odsouhlasili urychlení rozšíření těžby ... Na místě našich odpovědnejch lidí bych smlouvy nesmlouvy, Úhnije neúhnije, spojenci nespojenci naprosto vážně naplánoval totálně destrukční sabotáž těch jejich důlních pump, co jim z tý jámy pumpujou všechnu tu vodu, která se tam stahuje - aby se jim zatopila. Něco podobnýho, jako udělali hoši z Cva ha-hagana le-Jisrael alias Israel Defense Forces Syřanům, když se Asádova klika dohodla na technický pomoci s Egypťanama a chtěla před hranicí Izraele přehradit a zastavit tok řeky Jordán, aby na izraelský území tekla voda jen tehdy, kdy to mušlimácký hadrohlavy dovolej. Tehdá taky stačilo trochu dělostřelecký munice a pár náletů izraelskýho letectva, aby hadráky realizace jejich krawskejch nápadů hodně rychle přestala bavit ...

Taky jsem se včera ve 21:52 podíval na Muscoviny. Byly vidět na začátku viditelnosti na cca 280 stupních růžice pod úhlem cca 40 stupňů. Zaregistroval jsem, že některé zřejmě rotují, protože záblesky byly povlovné. Na pozici v řadě 13 nebo 14 jsem zaznamenal, že letí dva satelity vedle sebe ve vzdálenosti cca půl stupně po stejné trajektorii. Jediné co nesouhlasilo s predikcí byl vrcholový úhel, který byl o 9 stupňů vyšší. Po čtvrthodině a 28 světýlkách mě to přestalo bavit - a taky byla docela zima.

Ty zatracené skleníky z Bogatyně otravují světelným smogem až v Liberci. Při vysoké oblačnosti je to skutečná rudá záře nad Kladnem.

jirkati píše:Taky jsem se včera ve 21:52 podíval na Muscoviny. ... Zaregistroval jsem, že některé zřejmě rotují, protože záblesky byly povlovné. ....

Rotace je základní typ pasivní stabilizace satelitů - je získaná buď pomocí posledního stupně nosiče, nebo přídavným (někdy po roztočení oddělitelným) raketovým motorkem. Některý satelity vypouštěný z platformy Space Shuttle byly roztáčený na vypouštěcí plošině v nákladovým prostoru raketoplánu instalovaným elektromotorem těsně před odpojením od plošiny. Následkem gyroskopickýho momentu si družice udržuje relativně dlouhodobě stálou orientaci svý osy vzhledem k planetární rovině. Problém je právě u LEO drah, kde jsou satelity vystavený nepravidelnýmu brzdění vysokýma vrstvama atmosféry a třeba i magnetosférou odkláněným slunečním větrem - pak čím větší plocha satelitu vystavená vnějším vlivům (třeba velký solární panely), tím větší ovlivnění a horší stabilita. Některý satelity kombinujou pasivní rotaci s aktivním systémem (raketový motorky buď na stlačenej plyn, nebo hypergolickou kombinaci KPH) pro občasnou korekci orientace.

Zajímavá strana je tady, i s interaktivním pohledem na oblohu a okolí pozice...

Nevím jak jsou ty muskoviny velký. Máti mi říkala, že v roce 1957, když s tátou randili, tak koukali jak se po obloze šine Sputník 1. Byl vidět velmi jasně a přitom měl taky LEO dráhu cca 1000/200 km a průměr půl metru se čtyřma drátama antén. Akorát tenkrát toho světelnýho smogu byl jen zlomek dnešního.

a též měli lidi lepší voči, to nebyly běžně TV a monitory na každém kroku
kontaktní manévr soyuz-apollo (07/1975) jsme pozorovali divadelním
kukátkem - něco se tam nahoře hejbalo ale v tý době již existovala stanice Skylab
ale také Saljut 4 zdá se mi