Celé mi to nejvíc připomíná okopírované a přeosazené zapojení AZK185 /Studiosolo 70/ se zdvojeným koncem a pár přidanými součástkami.
I ty svitky TC235 v bázích protizkratových tranzistorů a nutná velikost Boucherot kondíku vůči KDY56, uspořádání spojů apod. by tomu odpovídaly. Není to nic, co by v této podobě vyšlo v nějaké literatuře.
Při napájení nad cca ±38V to bude životu a hlavně reprákům nebezpečný, jestli tam někde bokem není ss ochrana.
Osazení bude nejspíš vypadat asi takto:
Diferák: 2x SC237
Proudový zdroj diferáku: 1xSC237
Proudový zdroj rozkmitu: 1xKD139
Rozkmit: 1xKD140
Regulace předpětí /snímač na chladiči/: 1xKC237 či podobný
Protizkratovka: 1xKC639, 1xKC640, odpory v jejich bázích jsou překlenutý svitkama 33n
Budič: 1xKD337, 1xKD338
Konec: 2+2xKDY56, doplněné balastní odpory, pájitelný vrábelský odporový drát
2x malý sklo v sérii jako společná reference proudových zdrojů
2x malý sklo v protizkratovce
2x1N4003 jako rekuperačky
Trimr kolem 22k na vstupu
Trimr okolo 1k na regulaci předpětí
Zelenina 100uF/10V či 200uF/6V v nfb.
Někde poblíž KD140 se bude motat keramický kondík 68-100pF a asi RC člen asi 1k5 + keramika cca 470pF, jedním koncem opřený o zem.
C-E předpěťového tranzistoru bude na desce bloknutý keramikou 68-100n, nějaká další keramika okolo 220-330pF se bude motat poblíž diferákových SC237.
Postrádám tam sice vstupní elyty, ale třeba byly zrovna venku na procházce, nebo jsou jinde
