Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ak má trubka potenciál fáze a dno potenciál PEN, tak sa potenciál rozloží rovnomerne, pri vzdialenosti 1m a kroku 0,5m by kopalo polovičným potenciálom, pri odpore tela 1kOhm to bude 115mA. To je obvykle konečná.
Byť tam chránič aj bez prizemnenia tak vybaví.
Ale je pravda, že s vekom sa pohľad na určité otázky mení.

Stačí, aby postižený dostal kopanec a v šoku se utopil. Postup úrazového děje se asi spolehlivě nezjistí ani při pitvě. Ledaže by měl navíc infarkt, nebo sekundární úraz, například hlavy po pádu.

mihal píše:Byť tam chránič aj bez prizemnenia tak vybaví.
Ale je pravda, že s vekom sa pohľad na určité otázky mení.

To je to, co odděluje elektrikáře od chytráků z diskusí na lžidnes. Chránič, obzvlášť ve venkovních prostorách, vlastně vůbec nepotřebuje tři vodiče! V chráněných vnitřních prostorách je ta posedlost zeměním kvůli tomu, aby chránič vždycky vybavil přesně na stanovené hodnotě, aby byla jistota, že v případě unikajícího proudu půjde vždycky na zem, protože všechno kovový bude pospojený. Však taky vzniknul v době, kdy po třívodičovým vedení nebylo nikde ani památky.

Jenže venku a zvlášť takle ve studni nebo v rybníku se nestane v podstatě nic jinýho, než že proud unikne na (náhodnej) zemnič, tzn. jakoukoli cestou někam (kamkoli) do země. Ponorný čerpadla musí být vždycky s IP67 a vyšší a dovoluje-li to provedení, tak jsou spotřebič tř. II. Pak mají vždycky jenom dva vodiče a je ti pak úplně jedno, esli je to L+PE nebo L+PEN, v každým případě chránič je od toho, aby odpojil od zdroje v momentě, kdy se nevrací tolik, kolik odchází=něco uniká. Kdyby tam dědek měl chránič, klidně na TN-C hlíně, tak ten to čerpadlo vodstavil dávno v každým případě.

A samozřejmě je idiocie s tím manipulovat když to není vypnutý, a vůbec tam lézt. Co tam hodlal najít za štěstí? Snad to vytáhnu z vody a pak s tím manipuluju, ne?

Sice nejsem"puntičkář elektrikář"ale když pracuji pod napětím 230,tak použivám prodlužku s chráničem

Jenže do těch čerpadel "zhusta" teče a 10mA chránič většinou vylítne dřív, než to někdo strčí do zásuvky. Spíš tak 100mA. Ale i tak by to pomohlo.

Nedalo mi to a zkusil jestli vylítne na moje čerpadlo.
Nestalo se,drží.Čerpadlo je zánovní,kvalita odpovídá ceně,platil jsem 800

Příkon čerpadla Parkside PTPS 1100 A1 je 1 100 W, průtok až 20 000 litrů za hodinu, dopravní výška až 9 metrů a ponorná hloubka až 7 metrů. Délka síťového kabelu je 10 metrů

20 kubíků za hodinu? to tak dyž dopravuješ z vyšší nádrže do nižší a dělá to průtokáč, ne?

Behemot píše:Ponorný čerpadla musí být vždycky spotřebič tř. II s IP67 a vyšší. Mají vždycky jenom dva vodiče

Jo? A na základě čeho? Nebudu machrovat, že znám všechny ČSN a EN. Ale vím že kterýkoli ponorný čerpadlo 230V, co koupí do kolbenky má rozhodně třížilovej kabel s třípólovou flexovidlicí. Když čerpadlo upečou s oblibou si totiž ty kabely ustříhávám k dalšímu případnýmu použití (třeba na prodlužovák). Některý bejvaj i dost dlouhý. Pokud mu nic není samozřejmě.

Krytí je naprosto evidentní (x7 je to nejmenší pro ponoření a to eště dočasný do 1 m) a tř. II je silně žádoucí už kvůli tomu, aby i kdyby to začlo někam probíjet, nemohlo dojít k dotyku živé části, protože na povrchu nic kovovýho nebude.

Neplatí to dycky, malyše bývají kovový a nevím přesně, jak jsou uložený elektrický části v těle, tak ty často uzemění mají (takže asi budou spíš tř. I), nicméně všechny ty plasťáky typu jako na obrázku jsou celkem jistě tř. II. No a pokud bys malyša potáhl plastem, je to taky tř. II

Nicméně jo, přeformuluju, má to být uvedeno opačně Na funkci chrániče to ale nic nemění ani pokud by měl čerpadlo tř. I bez zapojenýho uzemění, při ponoření do vody by v případě svodu proud unikal do vody a chránič by ho odstavil tak jako tak.

Mám malý čerpadýlko k filtračce bazénu, zalitý v plastu, rotor je samostatnej magnet s vrtulí vloženej do díry (takže se časem vymlátí a zadře), a taky je to třídrát.

Záleží na vnitřním provedení, taky to může mít spínanej zdroj (aby do samotné motorové části šlo malý napětí) s referencí na zem. To je sice třída II, ale zemění má

No, trošku si posypu hlavu popelem. Naposledy jsem si takovej kabel ustříhl někdy předloni, takže si nejsem jistej, jestli to tak maj úplně všechny. Fakt je, že teda plasťáky se u nás moc nevyskytujou. Kupujou spíš takový ty zdánlivě kvalitnější, co vypadaj jako celokovový, alespoň zvenku.

Maximálny unikajúci prúd do PE riešia ČSN EN xx a nemal by presiahnuť 1mA/kW, celkovo 3,5mA u prístrojov s pohyblivým prívodom. To že chránič vypadne po pripojení čerpadla je signál pre hľadanie chyby zariadenia alebo koncepcie. Inak bežne chránič 30mA letí už pri IPE 12mA.

Origoš sovětský Malyš L.P. 1985 má přívod tř. II.
25m kabel 2x1, něco mezi gumou a plastem, je zalitý až dovnitř cívky elektromagnetu a tou ucpávkovou průchodkou jen prochází, jistí proti vytržení.
Behemot:
Teď už je to jenom o rybách v řiti..
Nicméně by mě velmi zajímalo, jak se k tomuto konkrétnímu případu postaví naši slovutní znalci.
Aby tam zase nebyly nahusto výrazy jako "velmi pravděpodobně", "nezjištěným způsobem"..
Možná Pecina by se o tom mohl později něco dozvědět. Ale asi ne dřív, než to bude úplně uzavřený.

Bude to stejný, jako s tím barákem, co spadl. Písek vypoví, že si nic nepamatuje a vápno bude tvrdit, že tam vůbec nebylo. A tak to bylo i s tím chráničem. "Hoď to natvrdo, Franto..."