Kmitočet 4625 kHz padá ještě do pásma krátkých vln, to jen pro úplnost.
Zdroj toho vysílání, resp. vysílač a anténní systém se už podruhé stěhovaly, modulace k němu přichází po telefonním kabelu údajně ze severovýchodního okraje Moskvy /to teda nevím, jak zjistili/.
Podle mého skromného názoru jde o vojenskou "stálici", jejíž používání se v RF zřejmě pořád osvědčuje a dá se jejím použitím poměrně efektivně a levně kontrolovat bdělost dozorových stanovišť /"deveťáků"/ vojenských posádek.
Kdož nepamatuje "stálice" z ČSLA, kde se osvědčovaly také:
V principu jde o to, že 99,9% vysílacího času stálice vysílá pouze to bzučení - u nás to byly např. magnetofonové smyčky se záznamem v Morseovce, které nic neznamenaly, byly to jen pětimístné skupiny alfanumerických kódů.
Ale čas od času, cíleně naprosto náhodně, do vysílání vstoupila jiná modulace - např. nějaký nicneříkající čtený vzkaz, úryvek z knihy, nebo třeba i nějaké charakteristické zvuky, ruchy, nebo hudba.
U nás to byl, po významné pauze od smyčky, zvýšeným výkonem vyslaný signál, tempem 50zn/min, který už obsahoval nějakou konkrétní informaci, např. "dnes je čtvrtek".
Stálá služba na příjmu "stálice" musela tento náhodný signál zachytit, správně zapsat a do předem určeného času jej předat dál - reprodukovat její obsah na konkrétní místo. Zpravidla telefonicky a tam, kde to nešlo /u nás např. oblast posádek na Šumavě třeba/, tak radiovým spojením na jiném dohodnutém kmitočtu, zpravidla na vojenských pásmech VKV a na nejnižším možném kmitočtu /asi 36-38MHz/.
Pokud se některá z posádek neozvala se zpětným potvrzením "signálu", bylo zle a na místo vyrazily kontrolní jednotky. Aby v Rusku nejspíš zjistily, že je půl posádky našrot a o nějaké BOPO útvaru nemohlo být ani řeči.
Zpravidla to mělo konce v dosti vysokých trestech odnětí svobody, velitel "stálice" dotyčné zhřešilé posádky býval trestán také, obvykle snížením platu na úplný základ a na dobu několika měsíců.
Pokud se to u dotyčných hříšníků opakovalo v průběhu roku více, než 1x, řešila to už kontrarozvědka, což nemělo žádný dobrý konec.
U nás podobné stálice pracovaly rovněž na KV v okolí 3MHz, měly velmi kvalitní anténní systémy a kromě zálohovaných R-4 byly vybaveny i zálohovanými přijímači Amur a ještě jedním, velmi kvalitním typem.
Fungovalo to 365/7/24, vysílali to z Tábora dvěma synchronně pracujícími R-140 a myslím, že ve Vimperku byla další, co patřila do ZVO.
Ale líbilo se mi, kolik se okolo toho vyrojilo konspiračních blábolů
