Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No ony se změní, ale mění se i indukčnost, viz tuším návod na údržbu T58, někde tam je info, že když se tím trámečkem škrtne o magnet, musí se vyměnit. To ale není ten správný proces pro mě .

Lampových radií jsem rekonstruoval mnoho , ale vždy odjely laděné obvody nahoru . S feritkou jsem nikdy neměl problém , mimo utržení drátů . Pokud lampy odcházely tak nejprve usměrňovačka , potom koncovka . Jiné jsem snad nikdy neměnil .

Milan píše:...když se tím trámečkem škrtne o magnet, musí se vyměnit. To ale není ten správný proces pro mě .

A tys s tím někde škrtl o magnet?

To je totiž to, o čem jsem výše píše:... zbývá jen přesycení silným stejnosměrným magnetickým polem...

.
Ale ani v případě zmagnetování feritové tyčky to není na její výměnu.
Na to stačí navinout cívku nějakých 300 závitů drátem CuL 0,2 -0,3 mm, aby šla na tyčku volně nasunout, a pak na to vinutí připojit dobrý svitkový kondík 1 µF nabitý tak na 30 - 50 V. Pokud možno kontaktem bez zákmitu. A chviličku počkat, až to dokmitá (cinkne to někde kolem 3,5 kHz, to nepřeslechneš). Ferit je odmagnetovaný. A pak tu cívku sundáš.

No já s tím Hille neškrtl, ale anténa je otočná a míjí těsně magnet repra. A o problémech tím způsobených včetně změny permeability a příp. modulace nf signálu polem repráku do tyčky apod. je na Radiomuseu několik článků včetně měření vlivu.

Rozptylové pole magnetu repráku musel přece konstruktér zaznamenat, kdyby tolik škodilo, neodpovídal by výsledek předpokladům a výpočtu. Musel by to předělat, jinak by se to nedostalo do sériové výroby.
Jestli je trámek skutečně zmagnetovaný, pak nikoli proto, že by se postupně magnetoval tím rozptylovým polem, to totiž už ve 2 cm vzdálenosti nené schopné permeabilitu feritu, jakkoli magneticky měkkého, ovlivnit, ale proto, že se fyzicky magnetu dotkl, třeba prostřednictvím šroubováku.

Máš skutečně ověřené, že ten trámek vykazuje nějaké známky zmagnetování, teda, že se na něj lepí dobře odmagnetovaný kousek ocelového plíšku, nebo přiblížením jiného kusu feritu ověřenou ztrátu indukčnosti anténní cívky?

Snad všechny překlepy opraveny

Omlouvám se Hille, před chvílí mi manželku odvezla rychlá . Tak snad příště .

Tak ať to dobře dopadne.

Tak to bohužel moc dobře nedopadlo, podezření na malý infarkt + covid.
Takže nejdříve léčba covidu a velmi nepříjemných následků a pak bádání lékařů kolem srdíčka. Zatím jsem tedy se svými pro život nepodstatnými elektroproblémy musel skončit.... Tak se mějte a chraňte se, jak je to možné , pro nás starší je to opravdu likvidační nemoc.

Po zvládnutí zdrav.problémů v rodině jsem to rádio dokompletoval .
Zkoušení a slaďování se odehrávalo původně se šasi (je včetně otočné feritky) vyjmutým z bedny, repro v bedně je na asi 40 cm kablíku , který byl původně namotán kolem magnetu v koši repra , aby nelítal ve skříni.
K velkému překvapení po zpětné montáži do skříně a omotání kablíku k repru zpět na magnet se hlasitost příjmu na feritku na SV,DV zvýšila mnohonásobně . Jestli je tam nějaká +zpětná vazba ( pochybuji, že by fungovala bez kmitání v celém rozsahu SV a DV) nebo je to polohou feritky vůči koši a magnetu repra (nějaká "předmagnetizace" feritky či co ) jsem již
z časových důvodů nezjišťoval, ale výsledek "samoopravy citlivosti " je překvapující , zatím jsem se s ničím podobným nesetkal.

Zřejmě s tím rozptylovým polem reproduktoru a blízkostí rozměrných kovových předmětů konstruktér počítal.
Nebo se ti povedlo náhodně posunout po feritce cívku tak, že se ti srovnal souběh.

Těm feritkám ten kontakt s magnetem opravdu tak vadí? Myslím dlouhodobě.

Kdysi jsem dělal detektor mg pole a rozumnej Hall jsem vůbec neznal. Teda obecně znal, ale byl moc velkej, hodil se leda do těch klávesnic, kde byl použitej. Udělal jsem oscilátor s OZ a tenkou (2mm) feritovou tyčkou. Když se k ní přiblížil magnet, oscilátor vysadil. Ale pak zase naskočil, když magnet "zmizel".

Ferit má skoro pravoúhlou magnetizační křivku - dlouho nic a potom ryc, aneb s magnetickým sycením téměř skokem klesne relativní permeabilita téměř na jedničku, takže nejen rozladí obvod dost daleko, ale nechá v tom cívku samotnou, téměř, jako by byla vzduchová: současně přestane soustřeďovat siločáry magnetického pole, což je u feritové antény vada podstatná.

Tomu rozumím, ale nečekal bych, že ho bude bavit si ten zbytkovej magnetismus udržet a ty mg dipóly se postupně zase rozhodí, takže se "odmagnetuje". Inu jsem vychován v jiné době.

Právě, že na feritky a jadýrka cívek se používá magneticky měkký ferit, který, do určitého sycení si po jeho odstranění zachová nějaký malý remanentní magnetismus, ale bez pozorovatelného vlivu na εr. Čili dál jako feritová anténa sloužit může.
Až když to předávkuješ, stane se z něj permanentní magnet s permeabilitou zlomku původní. Ale dá se odmagnetovat a vrátí se mu původní vlastnosti s minimální chybou.
Magneticky tvrdý ferit má ten přechod strmější, proto se z něj dělaly magnety reproduktorů a podobné pochutiny.
Jestli je tam něco blbě, opravte mě někdo, přes čtyřicet let jsem to na nic nepotřeboval, třeba jsem na něco zapomněl.

Potom je opravdu kouzený, že v těch Tesla Filharmoniích či jak se to jmenuje je ta feritka natáčitelná a poměrně blízko repráků, a že jich tam je. Skoro by se tím dalo ladit.

Já se nad tímhle nikdy takto nezamýšlel.

Ten jev, že oscilátor s feritem vysadí v blízkosti magnetu jsem objevil náhodou, ale to jsem chodil snad ještě na ZŠ.