Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Asi takhle...

Ano, jsou to původně trafa z nějakého specifického typu analogového satelitního přijímače.
Sešly se mi, díky vydatnému přispění Petra-judeware, celkem čtyři kusy. Ač značeny různými sériemi, jsou všechna 4 nafous shodná. To se u čínských, též kořistních, ale EI, nedá vidět.
Právě pro jejich pozoruhodné vlastnosti i šikovné zástavbové rozměry, jsem se je rozhodl využít právě takto.
No - kdyby už nic, tak cca 80-100VA toroid 2x25V, by vč. poštovného přece jen něco stál - a tyhle věcičky, s některými vlastnostmi lepšími, nežli má toroid, jsou zcela zdarma.
Ten příkon naprázdno je skutečně pozoruhodný, ukazuje na velmi kvalitní jádro. Ale ještě pozoruhodnější je ten mizivý rozptyl /očmuchával jsem jedno, zkušební cívkou s milivoltmetrem/. Toroidy a zvlášť ty standardní sériové, "ne-audio" druhy, mají rozptyl měřitelně větší, v mnoha silných lalocích po obvodu toroidu, není-li stíněn.
Tato tráfka žádné stínění nepotřebují, vyzařují celkem nepatrně, jen krátké úzké laloky v osách obou cívek.
Na jejich pidivelikost mají i slušnou "tvrdost", což je ostatně vidět i na poměrně tlustých vodičích sekundárů.
Primáry jsou vespod cívek, tedy krátké, na malém průměru cívky a tedy s malým odporem.
Je to téměř po všech stránkách výhodná konstrukce, ale s ohledem na mizivý výskyt v bývalé spotřebce, zřejmě drahá.
Vnitřní odpor je skutečně okolo 2R. Naměřil jsem při sériovém spojení vinutí 9,5V + 15,5V a zátěži žárovkou 24V/25W napětí tuším 23V, takže to bude tak, jak píše sis2.
Ta přetížitelnost, je v případě napájení AB koncových stupňů samozřejmě velmi vítaná. Plus k tomu, že díky té tvrdosti a přetížitelnosti, jsou piditráfka schopna střelhbitě dobíjet i značné sestavy kapacit /zkoušel jsem až 2x22G/.
Až budu měřit výsledný výstupní výkon /hned po klasickém sinusovém měření /, tak myslím, že tyto dané koncové stupně /Tiger.01, bez nadproudovky/ budou s podobnými kapacitami, buzeny IEC burstem, dávat značný špičkový výkon.

Milan teď přesně trefil to, co jsem měl původně na mysli tím výsledným "pajdáním" stejnosměrného výsledku

Milan to trefil podle tvé představy. Teď už víš, jak na to a můžeš to dotáhnout ještě k větší komplikovanosti. Přece se dají ještě navzájem prokřížit vinutí 9,5 a 15,5V. Až to budeš všechno zapojovat, tak použij bezpečnostní žárovku! Ale třeba to trefíš napoprvé.

Praktický význam to nemá žádný. Žádné zlepšení parametrů tím nezískáš. Vyšší výkon ani lepší parametry z toho nevyrazíš, v porovnání s klasickým zapojením bez prohazování vinutí.

Přetižitelnost mají všechna trafa, nejen ta tvoje. Záleží jen na povoleném oteplení. Tvoje mají 85%/5min. Jenže mají taky vnitřní odpor. Díky odporu kolem 2 ohmů není schopnost "střelhbitě dobíjet i značné sestavy kapacit" nijak závratná. Zkratový proud máš jen kolem 12,5A. Trafu to samozřejmě nijak neublíží, ale když si značná sestava kapacit cucne třeba 5A, padne při tom napětí trafa o 10V. To není stav střelhbitého dobití.

Lepší by prostě bylo jedno fyzicky větší trafo s malým vnitřním odporem, než dvě menší.

Zůstává ti jediná výhoda, že můžeš mít trafa ve standby režimu 24H/365D a medit si, jak málo zaplatíš za elektriku.

Ty mu couváš k jednomu trafu, a on už má v záloze otázku, jak tam nacpat rovnou ty čtyři.

PavelFF píše:Praktický význam to nemá žádný. Žádné zlepšení parametrů tím nezískáš. Vyšší výkon ani lepší parametry z toho nevyrazíš, v porovnání s klasickým zapojením bez prohazování vinutí.

Nesouhlasím. Při nesymetrickém zatížení + a - větve (a k tomu bude při frekvencích na dolním okraji akustického pásma docházet) bude to dvojtrafo s prokříženými sekundáry tvrdší. (Přesněji řečeno, ta zatíženější větev za můstkem bude tvrdší, než by byla bez překřížení, a ta míň zatížená větev bude naopak měkčí - ale to nevadí, protože je míň zatížená.)

No jo, máš pravdu. V ideálním případě, kdy by byla zatěžovaná jenom jedna větev a druhá vůbec, půjde o čistě paralelní chod traf a vnitřní odpor zdroje bude poloviční. To by platilo , kdyby byla všechna sekundární rovnocenná. V tomto případě je jedno vinutí slabší, ale na principu to nic nemění.

Takže sinclairova myšlenka je v principu správná.

Trošku nesedí uváděné údaje. V praxi dává trafo při žárovkové zátěži 1A napětí asi 23V. V obrázcích je ale uvedeno 25V při 1A.Takže výsledný zdroj bude mít o pár voltíků míň, než by odpovídalo údajům ve schématu.

Tak jsem to jaksi sedlácky vyhodnotil, že by takto prokřížené dvojtrafo /jak kreslil Milan/, bylo tvrdší, než kdybych prostě propojil jen na jednotlivých trafech a pak obě trafa sériově.
Ve zkušebním zapojení, zatíženo 2ks a pak 4ks žárovek E14/36V/25W, pak šoupáky. Současné měření dvěma stejnými měřáky /díky Zaky/ ukázalo, že to v praxi tak funguje.

Děkuji všem zúčastněným, hodně mi to dalo
Bude-li téma, v rámci případného "úklidu" shledáno jako nepřínosné, je možno jej smazat.