Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

tomasjedno píše:Mluvíte jeden o koze a druhý o voze.

Ano.
Pravděpodobnost zásahu je při jednotlivých ranách stejná. Pokud pominu možnost korekce mířidel, nástřelu ap. Pravděpodobnost zásahu během útoku čítajícím několik výstřelů se každou ranou zvyšuje. PS, zkoušeli jste např. ČZ 50 trefit na 200m terč stojícího střelce? Střílím na 50m běžný pistolový terč. Nyní už by neutekl ale dalo to hodně pilování.

No, zrovna u týhle mimochodem docela povedený kopie Waltheru PPK bych si tím zvyšováním pravděpodobnosti zásahu během trvajícího útoku tak jistej nebyl - CZ vz.50 respektive vz.70 komorovaná na náboj 7,65 Browning Kurz má docela dost mizernej poměr mezi váhou zbraně a úsťovou energií střely, takže do ruky kope jak splašená zebra. Znám ji, střílel jsem z ní. Přitom proti náboji 7,65mm daleko výkonnější ráže 9x19Para střílená z CZ 75, Beretty M92F nebo třeba Jericha je v ruce vysloveně příjemná a to nemluvím o něčem ještě modernějším, jako je SIG226, CZ100 a podobně. Docela nechápu, co vedlo konstruktéry Waltheru v první půlce minulýho století k volbě kombinace takovýho náboje a takový konstrukce zbraně, jako jsou 7,65 Browning Kurz a Walther PP/PPK - jestli striktní potřeba skrytýho nošení, nebo kýho vejra. Přitom označení PP resp. PPK znamená "Policejní Pistole" ("Krátká") jak v češtině tak v dojčštině - a většina policajtů co ji nosila nikdy nebyla James Bond, aby ji musela nosit skrytě ...

Od čeho je tohle vlákno oddělené, můžete sem někdo dát odkaz?
EDIT:
Už jsem to našel
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... &start=870

Tady je to teda dost OT, ale mě se nejlíp střílí z Tokareva r.v. 1945.
Proč? To netuším, nechápe to ani kamarád, se kterým chodím střílet.
Přitom jsou k dispozici i jiné, modernější zbraně.

Řešení statistiky je někdy neintuitivní - klasický případ je https://cs.wikipedia.org/wiki/Monty_Hall%C5%AFv_probl%C3%A9m

Bernard píše:U prvního vrhu je pravděpodobnost šestky 1/6 že padne a 5/6 že nepadne. Když nepadne, tak v druhém vrhu je pravděpodobnost 1/6 * 5/6, je podmíněná tím, že se to první ranou nepovedlo. Přece bys nestřílel do mrtvoly.

Aby to někdo nechápal jinak:
Pravděpodobnost vrhu šestky je v rámci jednoho vrhu vždy 1/6.
1/6*5/6 je pravděpodobnost popsané kombinace vrhů.

mi-ro píše: PS, zkoušeli jste např. ČZ 50 trefit na 200m terč stojícího střelce? Střílím na 50m běžný pistolový terč. Nyní už by neutekl ale dalo to hodně pilování.

Kolikrát je problém trefit figurínu na 200m i z osmapadesátky. Kdo to nezkusil, neuvěří Nemyslete si, že se trefíte pokaždý.

EKKAR píše:...označení PP resp. PPK znamená "Policejní Pistole" ("Krátká") a většina policajtů co ji nosila nikdy nebyla James Bond, aby ji musela nosit skrytě ...

Název "Kurz" se sice občas používá, ale není původní:

PP ..... Polizei Pistole - běžná služební verze
PPK ... Polizei Pistole Kriminalmodell (zkráceně p.p. kriminall) - pro skryté nošení u neuniformovaných složek

A proč šestku, proč ne rovnou jedničku?

S jedničkou to nefunguje, ta mi padá pořád, když jí nechci

kejki píše:Řešení statistiky je někdy neintuitivní - klasický případ je https://cs.wikipedia.org/wiki/Monty_Hall%C5%AFv_probl%C3%A9m

Jenže při střelbě nemáš na výběr střelit doprava nebo doleva - míříš na cíl podle toho, co o zbrani, cíli a podmínkách panujících na celý dráze střely víš a tahle kombinace podmínek střelby ti dává určitou pravděpodobnost, že se trefíš. Pokud za stejnejch podmínek vystřelíš opakovaně A TY PODMÍNKY SE ANI V JEDNÝ NEZMĚNÍ, tak pravděpodobnost zásahu je stejná jako při první ráně. Většina z lidí je naučená na to, že při opakovaným výstřelu si střelec "vezme opravu" neboli upraví podmínky zamíření podle toho, kam dopadla první rána - JENŽE TÍM UŽ ZMĚNÍ PODMÍNKY A TÍM I POSUNE PRAVDĚPODOBNOST ZÁSAHU. Pouhým druhým výstřelem se žádná pravděpodobnost nezvýší, druhým výstřelem S OPRAVOU ZAMÍŘENÍ je pak pravděpodobnost samozřejmě vyšší. Ale aby se zvýšila pravděpodobnost zásahu jenom zvednutím počtu k cíli odpálenejch ran, musely by se ty rány odpálit se minimálně odlišným zaměřením ve stejnej okamžik - v podstatě jako místo jediný rány z malorážky vystřelit z brokovnice hrubýma brokama velikostně srovnatelnýma s kulkou ráže .22LR - pravděpodobnost zásahu takovým brokovým shlukem je samozřejmě vyšší, než jednotlivou střelou - až do určitý vzdálenosti, kdy "broky" vypálený z nedrážkovaný hlavně ztratí stabilitu a uhnou z dráhy, zatímco jednotlivá kule roztočená drážkama má vyšší stabilitu a letí dál po daleko přímější dráze.

Opakuju - aby se zvětšila pravděpodobnost zásahu (a tím i usmrcení ostřelovaný osoby nebo zničení jinýho cíle) při střelbě oddělenýma ránama, musí se buď ránu od rány měnit (v tomhle případě zlepšovat) zaměřovací podmínky, nebo musí střelec vypálit v jeden okamžik víc střel najednou, případně vzhledem k případnýmu vzájemnýmu pohybu zbraně a cíle vypálit větší počet střel v co nejkratším časovým intervalu (dávka s vysokou kadencí). Pokud bude zbraň vůči cíli nehybná a ani ostatní podmínky střelby se nebudou moct měnit (tzn. ani střelec nebude moct podvědomě měnit zamíření = "brát opravu"), pak při každý ráně bude pravděpodobnost zásahu stejná. Je prostě potřeba od sebe odlišit teorii nějakýho neměnnýho stavu a realitu, při který se v takovým případě střelec snaží i podvědomě "vylepšit skóre" a mění zamíření - přičemž "cíl" může zjistit ohrožení a aktivně se pohnout z místa nebo dokonce schovat za nějakej kryt případně se dokonce sám začít aktivně bránit, čímž zase sníží pravděpodobnost zasažení další ránou - prostě to co tady padlo o větší pravděpodobnosti zabití vícero ranama platí jen za určitejch podmínek a nejde to aplikovat univerzálně a všeobecně - už jsem to tady napsal, je to jako speciální a obecná teorie relativity. Ta speciální je sice vztahově jednodušší, ale platí jen za určitejch omezenejch okolností (inerciální vztažná soustava), zatímco ta speciální sice musí akceptovat vzájemný relativistický efekty a její vztahový rovnice jsou složitější, zato ale platí obecně (skoro) za všech okolností - a ty řídký výjimky, za kterejch byly zjištěný výpadky platnosti jsou předmětem zkoumání hromady fousatejch brejlatejch už hezkou řádku let ...

EKKAR tady rozebírá teorie, ale všichní vědí, že je to opravdová náhoda, když se trefí

No, zato u tebe to podle toho cos o sobě napsal jinde, žádná náhoda nebude - spíš asi bude problém se netrefit ...

danhard píše:EKKAR tady rozebírá teorie, ale všichní vědí, že je to opravdová náhoda, když se trefí

To bys tu pravděpodobnost zásahu mohl vypočítat, celé to vytisknout na RGB tiskárně a poslat do Třebové

Když se chcete trefit na poprvé, tak proč používáte takový dětský špuntovky? To takovej Davy Crockett M28, ten trefí osobu do 2 km pokaždý.