Stránka 2 z 4
Napsal: 21 dub 2021, 12:33
od xsc
BOBOBO píše:Právěžě zpochybnili . No víš toho málo . Právě se odkazují na ty filmové záznamy , kde musí být vidět působení kosmického záření .
Ukaž mi oficiální zpochybnění od Roskosmosu. Ne z konspiračních žvástů šířených KGB.
Napsal: 21 dub 2021, 13:07
od BOBOBO
Napsal: 21 dub 2021, 13:19
od EKKAR
Schválně - zkus vysvětlit, jak si představuješ DODATEČNÝ efekty působení kosmický radiace na vyvolaný a ustálený halogenidy stříbra, který hodláš hledat - a v souladu s hypotézou falešnosti údajnýho přistání žádný nenajít. Protože v ustalovací lázni se všecko vývojkou nevyredukovaný stříbro rozpustí a odplaví. Neboli, co na těch fotkách nezčernalo při vyvolávání v laborce na Zemi po jejich návratu, už nikdy nemá nárok zčernat = ukázat jakýkoliv další působení na emulzi. Navíc - na Měsíc Amíci letěli v období slunečního minima, právě proto, aby nic a nikdo neodsral průlet Van Allenovýma pásama...
Napsal: 21 dub 2021, 13:26
od samec
EKKAR píše:ty sondy postupně zpomalujou
Tak to asi ďaleko nedoletia.
Napsal: 21 dub 2021, 16:23
od xsc
Takže žádný Roskosmos, žádná ruská Akademi věd...
Napsal: 21 dub 2021, 18:43
od BOBOBO
A žádné čtení a žádné poslouchání , inu trollovina .
Napsal: 21 dub 2021, 18:50
od termit256
Hybaj do rachoty, rusky svabe. Na tve slinty z aeronetu neni nikdo zvedavej a sef jiste potrebuje na nove auto...
Napsal: 21 dub 2021, 19:02
od EKKAR
samec píše:EKKAR píše:ty sondy postupně zpomalujou
Tak to asi ďaleko nedoletia.
Když se podíváš na už jednou zmíněnou stránku
https://voyager.jpl.nasa.gov/mission/status/ , tak u Voy 1 je uvedená rychlost 38,026.77 mph vůči Slunci, což při převodu 1 mile = 1,609km dává hodnotu (zaokrouhleně) 61 185,072 93(km/h) neboli přibližně 16,99585km/s.
Pro Voy 2 je ta samá hodnota rovná 34,390.98 mph, což je 55 335,086 82 km/h neboli cca 15,37085 km/s - aby obě sondy opustily gravitační sféru Slunce, musely bezpodmínečně dosáhnout na počátku svojí cesty rychlost VYŠŠÍ než je tzv. III. kosmická rychlost, pro Slunce vypočtená už Ciolkovským na přibližně 16.3km/s. Právě u Voy 2 je to dobře patrný, protože oba nabíraly svoji únikovou rychlost pomocí gravitačního praku průletem kolem Jupitera, podobně jako předtím další dvě meziplanetární a dneska už i mezihvězdný sondy Pioneer 10 a 11.
Napsal: 02 kvě 2021, 05:40
od konosuke
A předvídavě zavčas vycouvali z programu nespolehlivých a drahých raketoplánů. Co na tom ztratili ?
Nic. Přechodná etapa která nemusela být a pár mrtvých astronautů.
Napsal: 02 kvě 2021, 09:40
od EKKAR
Etapa která musela bejt a která se v určitý podobě zas vrátí. Uvědom si, že oba dva systémy (jak Space Shuttle, tak Eněrgija - Buran) byly postavený jako kombinace několika koncepcí - předně šlo o to OPAKOVANĚ VYUŽÍVAT CO NEJVĚTŠÍ ČÁST LETOVÝHO KOMPLETU. Rusi na to nedosáhli nikdy, Amíkům se to v případě raketoplánu podařilo jak s boosterama, tak s letovýma orbiterama, který každej absolovoval až desítky letů. Pokračuje v tom Space X, který se daří opakovaně využívat celý startovací stupně a poslední dobou i orbitální kabiny. Proč to jedný straně jde a druhá na ni jen čumí je otázka do jiný diskuse.
Raketoplánová koncepce ale měla ale ještě jiný důvody vzniku - předně šlo o vracení nákladů vynesenejch na orbitu - a to včetně nákladů, u kterejch se ani návrat v okamžiku jejich startu nepředpokládal a to včetně satelitů "druhý strany" nebo aspoň jejich částí. Space Shuttle má nákladní kapacitu při startu 28 tun a pro přistání 14 tun - a o tu nosnost pro přistání se jednalo nejvíc. Ukaž jednu techniku, která dneska umožňuje to samý - prostě raketoplánovej systém v tomhle ZATÍM nemá přemožitele. A s tím taky souvisí i použitá letová koncepce - start z rampy jako raketa a přistání na dráze aerodynamicky pomocí vztlakovejch křídel jako jako letadlo, což v nákladech vychází lacinějc, než jinej druh sestupu. Oba raketoplány vznikly s vysokou podporou vojensko-průmyslovýho komplexu, kterej požadoval právě opakovaný vynášení A NÁVRAT NA ZEM pro (relativně) velký váhy nákladu. Až nastane potřeba opakovanýho vynášení a návratu zboží pro výrobu čehokoliv p v podmínkách mikrogravitace na oběžnejch drahách kolem Koule, raketoplány se vrátí, o tom jsem docela dost pevně přesvědčenej, i když to třeba nebude ta velikost, v jaký byly postavený Shuttle a Buran, ale něco menšího a hlavně s plně autonomním nepilotovaným systémem řízení, ale vrátí se - už třeba jen proto, že aerodynamický vztlakový přistání dovoluje mnohem vyšší variabilitu a přesnost při volbě místa přistání, než balisticko-padákovej způsob přistání ...
Napsal: 02 kvě 2021, 10:30
od Celeron
EKKAR píše: raketoplány se vrátí, o tom jsem docela dost pevně přesvědčenej, i když to třeba nebude ta velikost, v jaký byly postavený Shuttle a Buran, ale něco menšího a hlavně s plně autonomním nepilotovaným systémem řízení
Kdyť už se vrátil, Boeing X-37B, malej, plně autonomní, na oběžný dráze třeba rok. Akorát se neví, co na tý oběžný dráze celej rok vyváděl. A prosakuje že na jeho základě se už staví podobnej se startem jako letadlo.
Napsal: 02 kvě 2021, 10:32
od Crifodo
Program Voyager měl několikrát štěstí, bez kterého by sice nebyl neúspěšný, ale nebyl by tak výjimečný. Samozřejmě se tomu štěstí muselo jít naproti.
Sešel se výjimečný tým vědců a konstruktérů, návrhy byly provedeny tak aby na prvním místě byla spolehlivost, operativnost a robustnost všech systémů nikoliv klientelismus. Potom to byla umíněnost, díky které se několikrát podařilo odvrátit snahy o seškrtání financí pro "nezajímavou" misi a tím její ukončení.
Program Shuttle holt tak moc štěstí naproti nešel.
Napsal: 02 kvě 2021, 11:12
od xsc
konosuke píše:A předvídavě zavčas vycouvali z programu nespolehlivých a drahých raketoplánů. Co na tom ztratili ?
Nic. Přechodná etapa která nemusela být a pár mrtvých astronautů.
Oni z toho ale nijak předvídavě nevycouvali. Jim prostě jen došly prachy. Na Bajkonuru je doteď hala s dalšími kousky v různé fázi montáže.
Napsal: 02 kvě 2021, 12:07
od konosuke
dvoumístný raketoplán Dynasoar X20 (Boeing) nevím či někdy letěl ale, vystoupil v US sci-fi snímku Marooned (1970)
Napsal: 02 kvě 2021, 14:19
od EKKAR
Celeron píše:EKKAR píše: raketoplány se vrátí, o tom jsem docela dost pevně přesvědčenej, i když to třeba nebude ta velikost, v jaký byly postavený Shuttle a Buran, ale něco menšího a hlavně s plně autonomním nepilotovaným systémem řízení
Kdyť už se vrátil, Boeing X-37B, malej, plně autonomní, na oběžný dráze třeba rok. Akorát se neví, co na tý oběžný dráze celej rok vyváděl. A prosakuje že na jeho základě se už staví podobnej se startem jako letadlo.
X-37B je pokusnej, zatím ho pořád zkoušejí, není v pravidelným provozu. Ale jak říkáš, je to náznak toho, jak to bude v budoucnu možná jednou vypadat.
konosuke píše:dvoumístný raketoplán Dynasoar X20 (Boeing) nevím či někdy letěl ale, vystoupil v US sci-fi snímku Marooned (1970)
Pilotovanej neletěl, byly 2 pokusný starty pomocí Atlas-Centauru, oba krachly, protože selhal právě ten poslední kyslíkovodíkovej stupeň Centaur ...