Jak jsem už psal, tohle je jen úryvek, nějakých 6-8 stran.
Sháním G.Tauš - Pokusy z radiotechniky
Moderátor: Moderátoři
https://drive.google.com/file/d/1I1mnTY2PthO76VzZP7OKJDfklo1bWhus/view?usp=sharing
Nejhorší je sken do černobílýho gifu - ono to sice vypadá, že to je nejčitelnější, ale je to na 3,14ču pro následný čištění. Ten převod totiž vezme spoustu hnedejch a žlutejch fleků jako černý a to už nikdy nic nerozliší od kreseb a písmen, který jsou černý už v originálu. Je mnohem lepší skenovat do barevný bitmapy, i když to STRÁÁÁÁÁŠNĚ žere diskovej prostor, ale dá se z toho vyselektovat barevnýma filtrama spousta fleků, odstranit zažloutnutí papíru, zaostřit kresbu a teprve když je to potřeba, "bílým razítkem" zakrejt ty zbejvající kazy. A pak teprve případně překopnout do úspornější čb varianty a až následně překopávat do nějakýho datově úspornějšího formátu, ať už to je gif, jpg nebo třeba komprimovanej pdf. Je s tím sice daleko víc práce, ale výsledek aspoň vypadá k světu, ne jako oskenovaný 20 let starý noviny, který mezitím někdo používal 5 roků jako podložku pod svářečkou...kunc75 píše:Můj sken příšerné kvality, knížka byla oblíbená a hodně používaná
https://drive.google.com/file/d/1I1mnTY2PthO76VzZP7OKJDfklo1bWhus/view?usp=sharing
A kutilmile - nelituju tě
Kód: Vybrat vše
https://ulozto.cz/file/I9ruz24EsWSI/taus-pokusy-z-radiotechniky-pdf#!ZJEuMwR2Amt3MJAwZwOuBJIuZGD0MRyGI3ACJzIvnJpmnzSvBD==Docela elegantně a snad i bez vedlejších škod, vynechává vysvětlování některých podrobností. Chytře spoléhá na to, že chybějící podrobnosti si zvídavý, mladý kus najde jinde. Či se poptá u zkušených dospělých, jako jsme to dělali my.
Se všemi těmi podrobnostmi, by ta publikace určitě měla dvojnásobný počet stran, obrázků. Už by to musela být "plnotučná" knížka, nikoli jen levná lepená brožurka za 15,-Kčs. Takže je možný, že by v takovém rozsahu, či počtu výtisků ani nevyšla.
Sám jsem tuhle knížku nikdy neměl nastálo, jen jsem ji měl v páté, či v šesté třídě na pár měsíců půjčenou od OK2VI.
Zajímavé na tom je, že spolu s několika dalšími tituly, se pak v pozůstalosti po Vildovi nenašla.
Sehnat ji tenkrát pro sebe už nešlo. První půle 70.let, nebyla ani v řídkých, mně dostupných antikvariátech.
V městech rozsahu, asi jako Uherský Brod, UH či Zlín, vlastně ani klasické AK nebyly. Jenom klasická knihkupectví, zpravidla jedno-dvě, ve ZL snad i tři, jedno z nich někdy zkombinované ještě s prodejem gramodesek.
Režim totiž pokládal antikvariáty a vzdělané lidi v nich pracující, nebo tam uklizené, za místa jemu nebezpečná.
Prakticky neuhlídatelným šířením infekce svobodného myšlení, nebo v podobě starších knih i literární, doslova ideologické diverze.
Pomocí knih, psaných a tištěných v krátkých úsecích naší, relativní svobody tisku a projevu, nebo v zahraničí.
Ony ty řídké AK ani nebyly nijak zvlášť cenzurované. Režim spíš spoléhal na strach a autocenzuru jejich vedoucích, kteří jistě nechtěli kvůli pár zakázaným titulům do krimu. Kromě toho se technická literatura v tehdejších AK vyskytovala zřídka.
Těch 25.000 výtisků Tauše v roce 1967, tedy v roce, dýchajícím svobodou a nadějí, že už to bude lepší, muselo mezi mladými zmizet, jako prd v hangáru.