Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Chtěl jsi dostat U2 = 200V , taks namotal:
N2 = (200V) x (9,6 z/V) = 1920z

jenže vinutí s N2 dává U2=250V (tj.7,68z/V) . Předpokládám , že U1 = 230V

Z toho:
N1 = N2x (U1/U2) = 1920z x(230V/250V) = 1766z

Trafo dává 1,25x větší napětí než byl předpoklad. Primárních závitů je 1,25x méně, než byl předpoklad. Sycení rovněž, akorát není jasná počáteční hodnota, protože nevím, odkud je údaj 9,6z/v.

Každopádně, s přihlédnutím k předchozímu příspěvku, je to sycení moc vysoké. Spočítej to.

Prstenec je závit (nebo několik) nakrátko z plechu , namotaného kolem celého jádra trafa , jakoby paralelně s vinutím. V tomto případě to asi moc nepomůže. Můžeš to vidět v jednočinných spínaných zdrojích do monitorů, videa, skenerů apod. Má to tlumit rozptylový tok co uteče mimo jádro.

Divně jsem to napsal. Chtěl jsem říct, že sycení je vyšší 1,25x proti předpokladu.

Takže jsem to přepočítal. Přeměřil jsem napětí:
1) 1900z mělo dávat 200V, naprázdno dává 270V
2) 60z mělo dávat 6,3V, naprázdno dává 8,8V
3) 125z mělo dávat 13V, naprázdno dává 18V
Počítám podle vzorců z knihy Nečásek: Radiotechnika do kapsy
Vyšlo mi asi 7z/Volt
Primár by měl mít 1610z.
Sycení jádra mi vyšlo takřka 1,3T
Chtěl bych zmenšit na 0,8T. Na primár bych měl přivinout necelých 1000 závitů. Do primáru nechci moc zasahovat, ale něco tam přivinu.

Pozor na žhavící napětí, naprázdno musí být vyšší, než jmenovité, po zatížení se zmenší.
Žhavicí vinutí zkus zatížit na jmenovitý odběr a pak ho změř.

nevím, jestli se takové manévry s trafem vůbec vyplatí, přivíjet 1000z tenkým drátem, demontáž a montáž plechů, spousta času a nakonec nejistý výsledek, nebylo by snadnější sehnat dvě tahle trafa a zapojit primáry do série? nebo si nechat zakázkově navinout toroid, ten prcek 50W co potřebuješ by mohl být za nějakých 300-400,-

Mozno to tu uz dakdo pisal nechce sa mi to cele citat Ale skus to trafo pootacat vo vsetkych smeroch a najst najvhodnejsiu orientaciu. A najmenej to bude rusit podla mna ked das trafo za paticu obravovky a otocis ho tak aby ziarilo do tolu... Vele trafo mozes este odtienit kritom z dobre magnetickeho materialu napr permaoilu.... Ale nestaci len prepazka ale trafo treba uzavriet cele.

Sendyx píše:Ale i hliníkový nebo měděný kryt stíní mag. pole, akorát musí být dost tlustý, nejlépe několik hloubek vniku pro daný kmitočet.

Vzhledem k tomu, že hloubka vniku na 50 Hz pro plocháč Al je asi 12 mm a pro kruhový kanál z mědi asi 30 mm, je tvoje rada nad zlato, nejen nad hliník!

No tolik snad ne, pamatuji, že 50Hz v mědi snad dělá 6mm a v hliníku o něco víc Když má někdo hliníkový špalek, může to zkusit. Asi to bude levnější než mmt nebo podobné materiály.

Este jeden tip, preco je sytenie take velke. Ten trafak sa ratal este v obdobi, ked nam EU nevnutila 230V, cize o 10V menej. Skus len pre pokus odcitat nejakym trafom 10-20V z primaru co to urobi na sekundare. Teoreticky by si potom mohol pri spravnom natoceni toto druhe trafo pouzit na rusenie magnetickeho pola toho hlavneho trafaku, aj ked tento bude vyzarovat podstatne menej.

Hezká teorie, ale tak nějak v praxi nefunguje. Ono to přesycené trafo vyzařuje kupu harmonek, jednak 3. harmonickou, jednak harmonické, vzniklé proudovými rázy usměrňovačů. Vzhledem k rozměrům obrazovky je kompenzace běžnými prostředky na houby.
Prostě zanech planých pokusů a začni s trafem, které je na to určené. Konstrukce trafa pro osciloskop byla popsána tuším v RK někdy v roce 1965, a pochybuji, že bys dnes vymyslel něco převratného.

Vyšlo mi to z nějakého appletu pro výpočet hloubky vniku pro různé materiály, možná že se konstanty časem změnily
Jinak jsem našel ještě zmínku o stínění v blízkém poli a v homogenním poli. Poctivý smotek supermalloye každopádně udělá svoje.
Harmonických bych se na obrazovce nebál, jejich amplituda proti síťovému kmitočtu už nebude významná, ledaže by dotyčné trafo bylo mimořádně zprasené. S tou kompenzací máš pravdu, rušivé pole je tak prostorově nejednoznačné a rušený objekt tak nešikovně dlouhý, že vytvoření symetrického antipole je prakticky neproveditelné. Za časů SSTV, kdy se kutilům jaksi blbě sháněly onačejší feromagnetické materiály, proto nejčastěji rezignovali a stavěli napájecí zdroje osamocené a samotný monitor drželi ve "splendid isolation"
Sám jsem poznal hanebnou nedostatečnost plechovky od džusu

U přesycených traf právě ta 3. harmonická může být dominantní.
Teoreticky se dá pole kompenzovat jednoduše - je třeba udělat 2 shodná trafa, umístit je v jednom bodě časoprostoru a zapojit obráceně

No právě udělej mi prosím tě trafo, které bude mít 20-50W a bude mít objem asi tak 0,001 cm3

Otázka je, jestli není jednodušší udělat spínaný zdroj. Kdysi kolega řešil osciloskop externím 40VA trafem 12V a vše si nastřídal na malém feritu v kobce.

Sendyx píše:Otázka je, jestli není jednodušší udělat spínaný zdroj. Kdysi kolega řešil osciloskop externím 40VA trafem 12V a vše si nastřídal na malém feritu v kobce.

případně osciloskop s LCD 640x480. Trafo 10VA pak může být klidně i interní