Napsal: 16 kvě 2021, 16:58
Omyl, pane spoludiskutére.
Koncové stupně jsou z celé té příšerné bedny nejlepší, jsou bohatě chlazené a po drobných kosmetických úpravách jejich zapojení, si slovy Radovana, namažou na chleba všecko ostatní ze zde dostupné spotřebky.
Z největší části je to proto, že je to opajcované, na komplementár upravené zapojení sira Clive Sinclaira, které se všude, kde bylo použito osvědčilo, je velmi spolehlivé, pro HiFi plně vyhovující.
Bohužel jsou koncové stupně buzené signálem z toho předchozího šrotu a pak to jako celek působí, jako by za to mohly právě výkonové stupně.
To je velký omyl. Po rekonstrukci signálové části, nejlépe na něco normálně bělošského a přiměřeně kvalitního té výkonové části, se teprv ukáže kvalita použitého zapojení konců.
Jsou fakt dobré a největší podíl na jejich případné nespolehlivosti mají původně použité, neadekvátně mizerné pasivní součástky, nikoli teslácké polovodiče. Ty jsou pro tuhle aplikaci víc, než dostačující. To zapojení má se stávajícími polovodiči slušný potenciál až asi do 50-60W/4R.
Kterého asi idiota mohlo napadnout, blokovat háklivé napájecí větve takto výkonných konců - hovňákama?
To je v naprostém rozporu se skutečností, že ty přístroje se běžně konstruovaly na životnost 15-20 let.
Inovační cyklus byl v reálsocialismu min. 4x delší, než kdekoli jinde ve světě.
A oni tam naperou nejen do konců, ale i na jiná blokovací místa nejmizernější svitky, jaké čs. elektronický průmysl tenkrát vyráběl?
Tesla Orava ve stejné době už dávno používala oficiálně dovážené, slušné MKT kondíky z Jugoslávie /červené plastové kostky KEU2610/, nebo i zelené, poloprůhledné axiální svitky od ERO, případně též slušné, radiální MKT svitky MPTr-96 z Bulharska. Všecky byly přes Eltos, nebo PZO docela běžně k dispozici a k předtím běžícímu poloprovozu už v Lanškrouně, resp. Ostravě-Zábřehu, nabíhala velkovýroba MKT typů TC205-209 a TC215-219.
Sledujte prosím ty myšlenkový pochody:
Vypiplám téměř k dokonalosti dva 40W koncové zesilovače. Ale pro zajištění jejich bezpodmínečné stability, použiju to naprosto nejhorší, co se tu vůbec vyrábělo.
Konstruuju nf část pro drahý přístroj třídy HiFi, ale do řízení té nf části použiju prachmizerný šváby, které byly už svými průměrnými parametry určeny jen do televizní stereo spotřebky, aby se ušetřilo na tandemových potenciometrech, které byly pro TV spotřebku neúnosně drahé.
Ale i tak - ty podprůměrný šváby, stejně potřebovaly okolo sebe hustý houští kvalitních, polystyrenových a polyesterových kondenzátorů a 5% odporů. Ve výsledku možná i víc, než kolik by bylo potřeba do klasické koncepce ala 816A.
Zajímavostí a historickým paradoxem je, že celá nf část, tedy až na slabší, ale ne apriori nekvalitní, koncové stupně přijímače 637A - je parametrově i subjektivně zvukově o celý parník lepší, nežli s velkým tartasem "inovovaná" řídící část 820A.
Mít přijímač 637A jen trochu lepší loudness, tak až na ten nižší výkon si 637A s 820A vytře řiť.
820A je horší úplně ve všech směrech, dokonce i v takových detailech, jako je možná míra přebuditelnosti vstupů, nebo linearita všech regulací - jak korekcí, tak hlasitosti.
Pokud by někdo subjektivně porovnal nf část 816A s "velmi progresivně modernizovanou" nf částí 820A, bude se oprávněně divit, proč je starší 816A mnohem lepší.
A tak to tady bylo skoro se vším a bez zajímavosti není, že všecky tyhle "perly" inovací pocházely z Tesly Bratislava.
Myslím, že to začalo sestavou 710A, ale třeba mě někdo opraví.
Koncové stupně jsou z celé té příšerné bedny nejlepší, jsou bohatě chlazené a po drobných kosmetických úpravách jejich zapojení, si slovy Radovana, namažou na chleba všecko ostatní ze zde dostupné spotřebky.
Z největší části je to proto, že je to opajcované, na komplementár upravené zapojení sira Clive Sinclaira, které se všude, kde bylo použito osvědčilo, je velmi spolehlivé, pro HiFi plně vyhovující.
Bohužel jsou koncové stupně buzené signálem z toho předchozího šrotu a pak to jako celek působí, jako by za to mohly právě výkonové stupně.
To je velký omyl. Po rekonstrukci signálové části, nejlépe na něco normálně bělošského a přiměřeně kvalitního té výkonové části, se teprv ukáže kvalita použitého zapojení konců.
Jsou fakt dobré a největší podíl na jejich případné nespolehlivosti mají původně použité, neadekvátně mizerné pasivní součástky, nikoli teslácké polovodiče. Ty jsou pro tuhle aplikaci víc, než dostačující. To zapojení má se stávajícími polovodiči slušný potenciál až asi do 50-60W/4R.
Kterého asi idiota mohlo napadnout, blokovat háklivé napájecí větve takto výkonných konců - hovňákama?
To je v naprostém rozporu se skutečností, že ty přístroje se běžně konstruovaly na životnost 15-20 let.
Inovační cyklus byl v reálsocialismu min. 4x delší, než kdekoli jinde ve světě.
A oni tam naperou nejen do konců, ale i na jiná blokovací místa nejmizernější svitky, jaké čs. elektronický průmysl tenkrát vyráběl?
Tesla Orava ve stejné době už dávno používala oficiálně dovážené, slušné MKT kondíky z Jugoslávie /červené plastové kostky KEU2610/, nebo i zelené, poloprůhledné axiální svitky od ERO, případně též slušné, radiální MKT svitky MPTr-96 z Bulharska. Všecky byly přes Eltos, nebo PZO docela běžně k dispozici a k předtím běžícímu poloprovozu už v Lanškrouně, resp. Ostravě-Zábřehu, nabíhala velkovýroba MKT typů TC205-209 a TC215-219.
Sledujte prosím ty myšlenkový pochody:
Vypiplám téměř k dokonalosti dva 40W koncové zesilovače. Ale pro zajištění jejich bezpodmínečné stability, použiju to naprosto nejhorší, co se tu vůbec vyrábělo.
Konstruuju nf část pro drahý přístroj třídy HiFi, ale do řízení té nf části použiju prachmizerný šváby, které byly už svými průměrnými parametry určeny jen do televizní stereo spotřebky, aby se ušetřilo na tandemových potenciometrech, které byly pro TV spotřebku neúnosně drahé.
Ale i tak - ty podprůměrný šváby, stejně potřebovaly okolo sebe hustý houští kvalitních, polystyrenových a polyesterových kondenzátorů a 5% odporů. Ve výsledku možná i víc, než kolik by bylo potřeba do klasické koncepce ala 816A.
Zajímavostí a historickým paradoxem je, že celá nf část, tedy až na slabší, ale ne apriori nekvalitní, koncové stupně přijímače 637A - je parametrově i subjektivně zvukově o celý parník lepší, nežli s velkým tartasem "inovovaná" řídící část 820A.
Mít přijímač 637A jen trochu lepší loudness, tak až na ten nižší výkon si 637A s 820A vytře řiť.
820A je horší úplně ve všech směrech, dokonce i v takových detailech, jako je možná míra přebuditelnosti vstupů, nebo linearita všech regulací - jak korekcí, tak hlasitosti.
Pokud by někdo subjektivně porovnal nf část 816A s "velmi progresivně modernizovanou" nf částí 820A, bude se oprávněně divit, proč je starší 816A mnohem lepší.
A tak to tady bylo skoro se vším a bez zajímavosti není, že všecky tyhle "perly" inovací pocházely z Tesly Bratislava.
Myslím, že to začalo sestavou 710A, ale třeba mě někdo opraví.
