Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kremik má pravdu, je to mrhání energií.
Se stepdown měničem může nabíjet 5x rychleji.

asi jsem teoreticky zaostalý , ale žil jsem vždy v dojmu že nejvíce proudu co je zdroj schopen dodat je do zkratu ( nebo pro hnidopichy do co nejnižšího odporu) a podle vnitřního odporu zdroje teče taky proud obvodem tak co s tím udělá step down měnič z pohledu dodání energie?. Pokud není schopen přijmout volnou energii.

Ďábel tkví v detailu - max proud do zkratu ano.
Ale max výkon dá v koleni (Pm) VA charakteristiky článku!
A proč kapat, když může crčet?

Solidní regulátory sosaj energii v koleni (max výkon) a 'transformují' ho na napětí, které je třeba. A když je potřebné nižší napětí, dají při max. možném výkonu ještě (podstatně) větší proud.

FV elektrárnárny mají panely pospojované do série (stringů), takže do měniče jde z FV třeba 960V/ 9A tj. 8,6kW a střídač to mění na 230V / 32A (bo má účinnost třeba 85%).

Problémem je voltampérová charakteristika solárního panelu. Ten se v podstatě chová jako zdroj proudu, který je daná intenzitou osvětlení. To znamená, pokud je panel na 90V, dá proud třeba 1A a ty mu přímo připojeným akumulátorem to napětí srazíš na 12V, tak z něj dostaneš jen 12V x 1A = 12W. Pokud ale tam dáš vhodný MPPT měnič, ten se bude snažit pohybovat při horní hranici napětí panelu a jeho výkon “transformovat“ na maximální nabíjecí proud do akumulátoru. Takže pak by výpočet zatížení panelu mohl vypadat třeba takto: 90V x 1A = 90W. 90W : 12V = 7,5A a to je proud kterým budeš nabíjet ten akumulátor. (Ty výpočty ber jen orientačně, jde o princip).
Bohužel samotný stepdown měnič na to nestačí, ten nedokáže svůj „příkon“ držet v oblasti max. napětí a proudu (kolenu) daného panelu

zkoušel jsem kde co , ale z prdu bič se mi nepodařilo vytvořit, jasně pokud se bavíme o maximálním využití energie pro spotřebič , který nezatíží panel tak aby padlo napětí pod mez kdy je měnič schopen ho zpracovat tak tam to má opodstatnění. Ani kombinovaný měnič step DOWN- UP to nezachrání, protože nemá z čeho. Jediná cesta je nabíjení kapacitorů (jakási nábojová pumpa) a z těch po nabití nakrmit měnič. Ovšem proč místo nich nenabíjet rovnou akumulátor a vyřadit další spotřebiče, které v tomto případě kdy není převis energie jsou spíše přítěží. Bohužel je li méně energie než je potřeba odnikud se neobjeví.

to Jova zajímavé povídání, trochu jsem laboroval s panely a měniči a nebyl jsem úspěšný, asi jsem neměl dost slunce.

Načo to komplikovať komparátorom a vysokonapäťovým tranzistorom, relatkom, hysterezou... keď stačí zenerka?

No, zenerka je dost nepřesná, ale paralelní stabilizátor s posílenou TL431 by to taky řešil. Ale ztráta 10W ( při plně nabitém akecu) je už celkem dost na uchlazení.

Přikádám ještě fotku štítku na panelu. Kdyby někdo o ten panel (je nový nepoškozený) měl zájem, tak ho vyměním za 60W nebo aspoň za 40W s nižším napětím. Možná by byly tyto panely i dva.

bu2520 píše:to Jova zajímavé povídání, trochu jsem laboroval s panely a měniči a nebyl jsem úspěšný, asi jsem neměl dost slunce.

co přesně jsi zkoušel s měniči?
Musí to být speciální měnič který zatěžuje panel právě v Pmax bodu VA charky. A protože se ten bod mění s osvětlením panelu, bývá v těch měničích implementována vlastnost sledování Pmax (MPP?).